Hraniční zdi
Medianeras
Medianeras
Medianeras
Sidewalls
Režie:
Gustavo TarettoScénář:
Gustavo TarettoKamera:
Leandro MartínezHudba:
Gabriel ChwojnikHrají:
Pilar López de Ayala, Javier Drolas, Inés Efron, Carla Peterson, Rafael Ferro, Adrián Navarro, Miguel Dedovich, Jorge Lanata, Alan Pauls, Romina PaulaObsahy(1)
Identita velkých měst spočívá v jejich budovách. Dnes je to často chaotická směs různorodých a neslučitelných architektonických stylů. Kontemplací o Buenos Aires přechází snímek zároveň k pozorování jeho stejně nesourodých obyvatel: Martín je allenovsky neurotický intelektuál, „ajťák“, kterému internet přiblížil svět, ale zároveň ho vzdálil životu. Přítelkyně mu utekla do Ameriky a nechala mu psa. Je typickým obyvatelem metropole stejně jako Mariana. Oba žijí ve stejné čtvrti, ulici, bloku... Jejich cesty se každý den kříží, aniž by jeden o druhém věděl. Když Martín stoupá po schodišti nahoru, Mariana míří dolů, když on nastupuje do autobusu, ona vystupuje. V kině sedí ve stejné řadě, nikdy si ale nevidí do tváře. Potkají se jednou doopravdy? Příběh míjení sobě souzené dvojice zpracoval režisér již ve svém úspěšném stejnojmenném krátkém filmu. Nyní v celovečerní prvotině předkládá v mnoha úrovních, myšlenkově i formálně precizně propracovaný snímek, „romantickou komedii“, hravou a filmařsky sofistikovanou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (108)
Film má něco do sebe - vizuální stránka, komentář, architektura, hudba a důraz na detaily v "améliovském" stylu určitě posouvají vyprávění o třídu výš. Bohužel, zbytek je jen tuctová romantika, navíc pomalu plynoucí a lehce depresivní. Celá linie s Waldem je taky dost předvídatelná, takže se žádné překvapivé rozuzlení nekoná. Čtvrtá hvězdička za výše zmiňovaná pozitiva. ()
strašne chytro natočený sled obrázkov ilustrujúcich dnešný život single tridsiatnikov (a nie len ich). Nespavosť a ibáče. Film nestratil ani na sekundu hlavu, niektoré detaily boli krásne - od trčiacich rúk z Marianinej tašky až po záverečnú výťahovú scénu.. Škoda toho nechutne šťastného záveru a od začiatku čitateľnej schémy filmu. No a len tak btw, prekavapilo ma ako sa v Buenos Aires verejne pláve, ech, to by aj u nás tak mohlo byť.. :) ()
Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Zajímaví hrdinové, především zajímavý styl vyprávění, po vizuální stránce...moc pěkné, jiné, než z Hollywoodu. Za srdce mě to ale přece jen příiš nechytlo. Tempo vyprávění na mě bylo pomalé a skoro až dokumentární. ()
Vizuálně a kompozičně krásné drama s pěkně napsaným scénářem, které je však bohužel dějově stejně prázdné jako jeho ústřední dvojice. Nápad dobrý, ale příště by to chtělo asi míň architektury a víc emocí. (kdybych byla architekt, dám o hvězdu víc) ()
Spřízněné duše jsou někdy blíž, než myslíte.. "Ain't no mountain high enough.. " Podobně laděný film Kimssi pyoryugi (2009). ()
Sexuálně vyhladovělý nápadník přirovnává ženu k náboženství, když příkladem s náboženstvím vyjadřuje svoje noční očekávání. Tím se samozřejmě odsoudil k dalšímu čekání, protože na tuto transakci není jím „zbožňovaný“ protějšek dost zoufalý. / Architekti, kteří mají na svědomí dnešní podobu měst, jsou jen vyhozené peníze, a s takto vyjádřeným pohledem na svět měli radši skončit u soustruhu. / CITACE: Internet mě přibližuje ke světu, ale vzdaluje od života. ()
Boží film ! Single neurotici z velkoměsta v poetice všedních dnů, s vtipnými glosami o době vymknuté z kloubů a megaduetem v závěru. ()
Celou dobu je to tak hezky depresivní film, jen aby to ukončili debilně růžovoučkým finále? Mělo to na víc.. ()
Film, co se nebojí vizualizace virtuálního světa (sms, chat, PC). Zvládá dokumentární přesah (do architektury) propojit s romantikou v artové podobě, akcentovat témata soudobé společnosti naléhavě a přece komediálně, přinést pointu nečekanou tak, že okouzlí a vy pojednou nejste divákem, ale celý ten příběh žijete spolu s nimi. Přináší intelektuální nasycení, přináší humor, přináší radost pro vaše oči a přináší naději a naplnění touhy po vyšším smyslu. Skvělý umělecký počin. ()
Tak tenhle kousek mě kompletně minul. Začalo to zajímavě - precizně vycizelované záběry architektury jako metafora k lidským životům. Jenže to počáteční vyprávění mělo mít čtvrtinovou stopáž, protože po pár minutách jsem měla pocit, že k vlastnímu ději se snad vůbec neschyluje. Nakonec to teda začalo, ale připadalo mi to nemastné, neslané, místy absurdní, občas nereálné a těch náhod a míjení tam bylo na můj vkus až moc. Asi tuším, o jakou myšlenku se tvůrci snažili, ale to jejich zobrazení samoty je poněkud prvoplánové. ()
Tahle pecka z argentinské filmové dílny mě naprosto odrovnala, ostatně byl to jeden z 5 mých letošních "must see" filmů. Výborná hudba, milý příběh, skvělá architektonická intermezza. A hlavně: skvělá pointa! kdo můžete, podívejte se na to. Z kina jsem odcházela nadšená nejen ze skvělých hereckých výkonů. Hudba ve filmu skvěle dokreslovala náladu, obzvlášť souseda klavíristu jsem opravdu žrala :) ()
Kdyby tento snímek sloužil jako dokument o architektuře Buenos Aires, dala bych mu plný počet hvězdiček - popravdě mi víc řekl o městě než dokument Detroit - divoké město. Na pozadí (nebo v popředí?) těchto kulis se odehrává příběh dvou lidí, kteří bydlí vedle sebe, míjejí se na ulici, aniž by o sobě věděli. A my sledujeme jejich osudy a říkáme si - kdy se konečně stane ona náhoda, která je svede dohromady? Kromě architektury hraje významnou roli i hudba - především klavírní skladby velice úspěšně dokreslují náladu hlavní hrdinky. ()
Tak tento film mi včera večer sadol neskutočne do nálady... Intelektuálne vtipná i trochu romatická komédia so vzdialeného Buenos Aires (dobrý vzduch), ktoré síce vyzeralo trošku inak ako tu u nás, ale malo veľa podobných detailov. Problémy života podané optikou tou najintimnejšou a pritom také ľahké a zaujímavé. A tá paralela s knižkou kúzelna. Výborne to dopĺňali obrazy detailov mesta, myšlienky ľudí i hudba. Vtipné veci zo života. Sympatický herci. Jednoducho pohodovka... ()
Silné vizuálně i esejistickým ztvárněním. ()
Zajímavý film, jehož nevýhodou může být původ ve starším kraťasu. Někdy mi totiž přišlo, že ten původní nápad je až přespříliš roztažen na plochu celovečerního filmu. ()
Dva lidé, muž a žena velmi si podobní ve svých výstřednostech se stále potkávají, ale nikdy se nesetkají. Muž usilovně hledá přítelkyni, zatímco žena hledá, koho by vůbec měla hledat. Celý film je postupně vyprávěn z obou stran a já celou dobu bádal nad tím, jestli se na konec kýčovitě potkají nebo ne. Pokud ne, jaký smysl by tento film měl? Pokud ano, jaký smysl by to u těchto "cizinců" mělo? Oba trpí, každý se čím dál více liší svým chováním, ale myslí naopak přibližuje. Já stále přemýšlím jsou si tak podobní nebo jsou si tak rozdílní? Hodina a půl by normálně měla rychle utéci, v tomto případě však byl celý příběh prokládán rádoby filozofickými úvahami, které ještě více natahovaly pomalu ubíhající děj. Sledovat téměř 90 minut, jak každý sedí v bytě (krabici od bot) zaházení množstvím harampádí na mě bylo moc. Jsem rád, že nemusím žít na místě jako hlavní herci a tím pro mě tento zážitek končí. Závěr bych nejraději popsal: "Tak to už je příliš!"... Ve zkratce zbytečný film pohybující se naprosto mimo realitu, tvářící se jako by ukazoval krutou realitu dnešních dní. Ach jo! A jen pro informaci, nejedná se o komedii. ()
Ještě pár minut před koncem jsem si říkal, že aspoň konec filmu zachrání tu nudu. Jenže to jsem se mýlil. I když to dlouho vypadá nadějně, film skončí jako každá romantická komedie. ()
v pořadí třetí nas film na 46.IFKV o nesourodé nebo sociálně vyloucene dvojce, ktera se hleda tak dlouho az..... no nikdy nevis, ale zaverecna poenta nas dostala o to vic, kdyz jsme podobnyho typka vcer potkali pred termalem a jedine, co mu chybelo byl pes ;o). Argentina zda se muze nabidnout v nove vlne hodne kvalitnich snimku, toto byla moje druha "latýna" zde ve Varech a musim rici, ze jsem prekvapen, spokojen a budu sledovat nadale.... jedinou stinnou strankou byl pro mne jazyk resp. titulky.... film ma v nekterych momentech dost dulezity detailni vizual a pri cteni titulku (ne.. spanelsky fakt neumim) coveku mohlo ledasco uniknout. kdo zije ve vetsim meste a pohybuje se i jinde nez mezi fabrikou a hospodou, najde si v hlavnich predstavitelich celkem snadno jiste pripodobneni k lidem z realneho zivota.. ()
ubíhá to trošku pomalu, smrdí to intošinou, ale co dneska ne, že jo. kdejaká existenciální díra v Buenos Aires si tu přijde na svý. achitekti by u toho mohli například masturbovat. 'semtampřekvapujícímomentyalezejtraužnevimočemtobylo'. ()
Tenhle film je čistá radost! ()