Banáni

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10 (31.10.2005)

Zatraceně hutná slapstick komedie říznutá nejen politickou satirou, u které se horko těžko zadržují kanonády smíchu. Kdo četl/čte/hodlá číst Woodyho povídky, bude v sedmém Vatikánu (a tam si bude pokuřovat Nový zákon). Fidelózně potrhlé! P.S. Naprosto zásadní je krátká exhibice podezřele známého italského hřebce. Dobře mi toho Sylvestra, tedy Silvestra, pojistil. (31.12.2008)

Banáni sú mojim 17. pokusom pochopiť obľúbenosť Woodyho Allena. 16 z nich (okrem Match Pointu) bolo neúspešných. Svedčí to o mojej poctivosti a vytrvalosti, ale tiež aj o neschopnosti obľúbiť si jeho jednotvárnu sebaprezentáciu, nekonečné prepieranie svojich komplexov a fóbií. A pritom to vyzeralo dobre, osobitne prvé minúty priameho prenosu z atentátu na prezidenta boli skvelé. Ale potom sa na scéne objavil Woody Allen, ktorého považujem za vynikajúceho humoristu, dobrého scenáristu a veľmi mizerného herca, a znova som sa ocitol v jednom z jeho sériovo vyrábaných filmov, u ktorých ani neviem, kedy jeden skončil a druhý začal. Banáni sú označení ako komédia a ja som pri jej sledovaní zadriemal. Dopoludnia! A to by pri komédii stávať nemalo. (12.02.2016)

Hlavním představitelem je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Vyhýbá se politice a vlivu televize. Je také pěkný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění. Woody Allen tak vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Politická naivita je dobře trefená do černého. Dialogy a gagy jsou brilantně sehrány do humorného spojení s absurdním světem. Pro někoho se může zdát celá stopáž moc ukecaná, ale na druhou stranu to má svůj smysl v rovnováze s groteskními gagy. Není to snímek pro každého, což je přirozené, ale jedná se o typický film Woodyho Allena. - "I was always, ah, I was always very shy when it came to girls. I, I remember when I was a little boy, I once stole a pornographic book that was printed in braille and I used to rub the dirty parts." (06.08.2020)

Banáni jsou předzvěstí Zeliga a Spáče, nebo-li chrlení satiry na vše možné, co se Fidelovi Woodymu za těch předchozích 35 usadilo v hlavě. Předně ale nejde o nastolení lepších poměrů, socialismus sovětského typu Woodyho nikdy netrápil, nakonec on zaznamenává kulturní a historické reference v povrchní rovině aneb když tomu nerozumím, budu se tomu vysmívat. Woody Allen vám klidně vyjmenuje 50 filozofů, ale maximálně o 2-3 dovede hovořit více jak deset minut. A v neposlední řadě by si měl vzít příklad z hára tehdy mladistvého intelektuála SLYho, který se filmem mihne. Protože vlající sláma kolem Woodyho uší nemá z hlediska kadeřnictví obdoby. (24.01.2008)