Assassin

Pro milovníky meditace a filmu jako malířského umění 120 minut nejhlubší extáze. Geniální práce s mizanscénou, nadpozemské využití výjevů z plenéru, svébytné přepsání pravidel žánru wuxia, jak je definovaly hollywoodizované opusy posledních let, a filmařská vize, za níž fyzicky cítíte každou vteřinu těch sedmi let, které mistr Chou filmu věnoval. [Cannes 2015] (24.05.2015)

Mená, činy, motívy sa nejakým prazvláštnym spôsobom splietali do seba a úprimne povedané doteraz som nepochopil výskyt niektorých postáv a význam niektorých scén. Vizuál bol ale krásny. Množstvo statických záberov na nádhernú krajinu, kde postavy a dej boli iba krovie. Oceňujem ešte bojovú choreografiu hlavnej hrdinky. Keď chcela zabiť zabila jedným pohybom, keď sa iba bránila, dokázala to holými rukami. Ale na komplexný zážitok bolo tých pozitív málo. Nadšeným ohlasom z Cannes a nominácii na BAFTA nerozumiem. 50% FCH052016/3 (10.05.2016)

Fascinující. Neuvěřitelně precizní a úchvatné ve všech směrech. Pro běžného diváka konzumenta asi těžko zpracovatelný osud Nie Yinniang...dokonalý zabiják, chladná, přímo ledová, nicméně stále člověk, plná hřejivých citů a svobody, jež se odráží v jejich činech..."Cestu meče jsi již ovládla, ale stále se nedokážeš zbavit lidských pocitů...". Poeticky akční film s dokonalou atmosférou pradávné Číny, na který bych se mohl dívat dnes a denně. (23.11.2017)

Znáte takové to otřepané klišé o tom, jak film úžasně vypadá a každý jeho záběr byste si jako obraz pověsili na stěnu - málokde to je tak pravda jako u Assassina. Jak napsal Marigold, tohle je malířské umění. Vypiplané do detailu, s uchvacujícími barvami i kompozicí. Ale, tím pro mne pozitiva končí. Film jsem dokoukával na několikrát: v ději i postavách se ztrácím a potřeboval bych tabuli s barevnými nitkami, jak známe ze špionážních filmů. Tempo je velmi pomalé, což sice pomůže vychutnávání vizuálu, ale k obrazovce to nepřibije. 50 % (23.11.2016)

Sleeping Tiger, Tedious Dragon. Z niektorých komentároch tu do očí vyskakuje Tiger a Drak, čo môže viesť k značne nesprávnym očakávaniam. Tieto dva filmy toho okrem zasadenia do starodávnej Číny nemajú absolútne nič spoločné. Zatiaľ čo Tiger a Drak je akčným filmom ako takým, Assassin je filmovou poéziou, v ktorej je obraz dôležitejší než čokoľvek iné. Mnoho vecí je iba naznačených, diváka nijako neuvádza do príbehu, ani nezoznamuje s jednotlivými postavami a ich motívmi a dej je vyrozprávaný tak pasívne, že v podstate ani neumožňuje sa do neho dostať. Môj problém s Assassin je však hlavne v tom, že aj keď je film plný dlhých záberov a dialógov, tak v ňom v zásade až o toľko nejde a všetko podmieňuje vytváraním do detailu naaranžovaných obrazov, než dianiu. A tá poetika mi jednoducho nesedí, pokiaľ je dôležitejšia než dej alebo postavy. Vizuálne je to síce nasnímané do najmenšieho detailu, od kostýmov cez prostredie, ale Assassin je film omnoho komornejší než by sa z rečí o vizuálu mohlo zdať a ako celok ma úplne minul, pretože som už po prvej pol hodinke netušil kto je spriaznený s kým alebo o čo komu vlastne ide (a podotýkam, že to skutočne nebude mojou nepozornosťou, ale tým, že podať samotnú story sa nesnaží ani režisér). Assassin je totiž tak tichý, pomalý, meditačný, poetický film, že aj Terrence Mallick je oproti Chou Siao-Sienovi ten najakčnejší režisér. Síce chápem o čo sa režisér snažil, no nabudúce si radšej pozriem pár umeleckých fotografií Číny (ktorej kultúru, jazyk, zvyky zbožňujem!) než tráviť dve hodiny znovu pri tomto filme. Zážitok to bude prinajmenšom totožný, akurát v prípade tých fotografií menej časovo náročný. (27.11.2015)