Režie:
Charles VidorKamera:
Rudolph MatéHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Rita Hayworth, Glenn Ford, George Macready, Joseph Calleia, Gerald Mohr, George J. Lewis, Nina Bara, Ruth Roman, William Smith, Bess Flowers, Joe Sawyer (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Buenos Aires. Zlodejíček Johnny Farrell (Glenn Ford) sa osudnou náhodou zoznámi s Ballinom Mundsonom (George MacReady), prevádzkovateľom ilegálneho kasína a začína preňho pracovať. Jedného dňa si Ballin privedie novomanželku, speváčku Gildu (Rita Hayworth) a Johnnyho požiada, aby na ňu dohliadal. V Gilde Johnny spoznáva svoju bývalú milenku. Veci sa skomplikujú viac, než by ktokoľvek z nich očakával... (MIMIC)
(více)Videa (1)
Recenze (123)
Film je spíš jen rámečkem, do kterého je zasazená divukrásná a hvězdná Rita Hayworth. Většina peripetií je pouze naznačených, příběh se soustředí na ústřední vztah drásavé, spalující lásky, která se ale opět odehrává pod povrchem navenek předstíraných emocí. KOUSEK DĚJE Problémy s nacisty, monopolem za účelem ovládnutí světa, hráčským doupětem - to vše si musí divák domýšlet. Především ale nevíme vůbec nic o minulosti hlavní dvojice a o jejich vztahu před tím, než se znovu setkají ve filmu. Rozešli se před dlouhou dobou nebo jen krátce před začátkem příběhu? Proč? Kdo z nich k tomu dal impuls? Nevíme a ani se nedozvíme. ____ Krátce po zhlédnutí mi to vadilo, a tak jsem film ohodnotila jako průměr. Jenomže ani do druhého dne jsem nad tou vášnivou nenávistí mezi Glennem Fordem a Ritou Hayworthovu nepřestala přemýšlet. Jsou filmy, které mají zajímavější příběh a napínavější zápletku, jenomže tenhle má kouzlo. A není to jenom Ritina bujná kštice a vábivé pohyby, kdy jí stačí svléknout rukavičku a vybičuje představivost víc, než kdyby se jiná herečka svlékla do naha. I Glenn Ford, který tak nádherně trpí a přitom to téměř nedává najevo, bere za srdce. ____ Zvedám hodnocení na čtyři a ráda se do baru v Buenos Aires znovu podívám. /14. 7. 14./ ()
Zde je ta Rita ze Shawshankské věznice v plné kráse a velkoleposti (a to jsem žena). Osudová žena, která zničí přátelství dvou mužů, aby je mohla ovládat. Film má zvláštní náboj, napětí, a to nejen sexuální, ale i takové to zvláštní, neurčité, prostě noir. Hodnocení dávát zejména za skvělou atmosféru, která celý film prostupuje. ()
"Žena a hra, to nejde dohromady." No to určitě nejde, ale já jsem byl zpočátku přesvědčen, že půjde o podvodné hraní, pak zase o německé patenty, ale nakonec z toho vylezla love story krásné dračice Gildy a šarmantního křupana Johnnyho. Dýchlo to na mne kouzlem starého dobrého Hollywoodu, což mne potěšilo a navíc mě pořád bavil holič a filozof Pio, jehož hláškovací nálada byla nakažlivá. ()
Rita Hayworth pohodí hlavou a mne bolo jasné, prečo sa ten pohyb stál kultom a pretrváva vyše pol storočie. Jej Gilda je bezpochyby úžasná po každej stránke, či sa smeje, smúti, zúri, spieva, tancuje. Čo sa týka snímku, je klasickou ukážkou film-noir, scenáristicky aj réžijne perfektne zvládnutý, nedá mi však nespomenúť určitú podobnosť s Casablancou ( ústretový policajt, temná minulosť, milovaná žena, prostredie ). ()
"Gilda, are you decent?" - "Me? ...Sure. I'm decent." Nestává se mi obvykle při sledování filmu zrovna často abych se po každé druhé, třetí vyslovené větě pousmál či uznale pokýval hlavou nad tím jak svižně, trefně a chytře jsou repliky vkládané do úst herců napsané. V "Gildě" se zdánlivě nic neděje, ale přesto diváka neustále udržuje v permanentně dráždivém napětí a nejistotě, poněvadž pod jejím prahem to vře až k nevíře a každá z ústřední trojice má svá tajemství a motivace... jež přece musí vyjít najevo! A přitom je nám stále povoleno vědět mnohem míň než oni. Mnohem míň než by se zdálo záludno. Nastupují tedy doměnky, tušení... přinejmenším do té doby než vše obestře a zcela pohltí omamná vůně ženy. "Gilda" patří k těm málo filmům jejichž dialogy si lidé přeříkávají zpaměti. A pak že jsou dokonalé filmy mýtus... ()
Galerie (81)
Zajímavosti (11)
- Rita Hayworth ve filmu skutečně nezpívá. (Kulmon)
- Ve scéně, kdy se Rita vrací zpět do Argentiny od Toma plácne Johnnyho přes obě tváře. Ve skutečnosti mu zlomila dva zuby a Glenn Ford držel dokud se scéna nenatočila. (Kulmon)
- Pier Paolo Pasolini vo svojej autobiografickej próze "Amado mio" z roku 1948 popisuje návštevu kina, v ktorom hrali Gildu. Názov prózy je totožný s názvom jednej piesne z filmu. Pasolini si všíma napr. "krátkozraký pohľad" či "božsky milú nevýraznosť" hviezdy. (MIMIC)
Reklama