poster

Studnařova dcera

  • Francie

    La Fille du puisatier

  • angličtina

    The Well-Digger's Daughter

  • Slovensko

    Studniarova dcéra

Romantický / Drama

Francie, 2011, 107 min

Režie:

Daniel Auteuil

Předloha:

Marcel Pagnol (kniha)

Scénář:

Daniel Auteuil

Producenti:

Alain Sarde

Scénografie:

Bernard Vézat
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • fragre
    **

    Taková miloučká vykrádačka jiných filmů natočených dle knih M. Pagnola jako Jean od Floretty , Manon od pramene či Tatínkova sláva , jen je zde přimícháno více kýče, takže výsledkem je prvotřídní filmová červená knihovna, asi jako Dobrý ročník, která nad německé slátaniny uklohněné dle Rosamunde Pilcher pozvedá lepší režie, lepší kamera, lepší herci a nějaký ten francouzský šmrnc. Ale námět jak z lidového filmu pro pamětníky z 30. či 40. let, tedy klišé na klišé namixované s roztomilostí, rázovitostí a občasnou srdceryvností, která je ovšem pocukrována blahým tušením, že to musí dopadnout dobře. Neznám literární předlohu, takže netuším, zda se této červené knihovny dpustil M. Pagnol osobně, či zda byla ta kniha tak „tvůrčím“ způsobem uchopena až filmaři. Trochu legrační je to vykání mezi hlavními zamilovanými. Ti evidentně „spojili duše svý, došlo i na těla“ (jak praví O. Janota), ale proč jinak podléhat takovým necudným důvěrnostem jako tykání. Našinec nakonec proti kýči zas tak moc nic nemá, jak ostatně dokládá i jeho stránka, jen tento druh, zaměřený ostatně spíše na ženské publikum, mu nesedí.(9.6.2014)

  • Martin741
    *

    Ponajprv napisem, ze verim -bez prdele - v existenciu hnoja. Hnoj sa produkuje vo velkom, i v byvalom Ceskoslovensku, vo Francii a myslim, ze ani samotny Yzrael v produkcii hnoja za sveto m nijak nezaostava!. Daniel Auteuil /Jean od floretty, Kondomedie, Valka Policajtu/ je sice dobry herec - chameleon, ale podla mna reziserska lama urcite! Ten sa do rezie nevyzna ani hovno - a to si vazim a mam uctu k starsim - a mal by byt len pred kamerou. Prazdny film o hovne, kde sa ona zamiluje donho a? A dalej hovno, odznie len kopa prazdneho tlachania o medziludskych vztahoch a nadarmo sa zmykaju emocie. Mam uctu k starsim hercom ako je Auteuil /Jean od Floretty, Valka Policajtu/, ale pri vsetkej ucte Auteuil tu hral hovno - teda odborne ma nepresvedcil hereckym vykonom a nedostatocne sa vlozil do roly. Francuzske realie vidieka su mozno nadherne, ale dost samoucelne. Jo, jo zase cinema francaise netreba az tak glorifikovat, mam toho napozerane dost a tak si mozem kludne napisat : veru, hnoja sa vo Francii vyprodukuje dostatok, tu je jeden v plnej nadhere 7 %(24.3.2015)

  • noriaki
    ****

    Riskujíc že se opakuji, musím říct že Daniel Auteuil je výborný herec. Co role, to nádhera. Je jedno jestli si střihne policajta, nebo zločince, milujícího otce rodiny, nebo citově vyprahlého samotáře. Všude je skvělý. A tady ukázal, že by se uplatnil i jako režisér. La Fille du puisatier je, na svůj tuctový námět, slušné romantické drama. Žádné velké překvapení ani emoce se nekonají. Děj hladce a nevzrušivě plyne k očekávanému konci a nad průměr ho povyšují hlavně přirozeně zahrané postavy a neodolatelně kouzelná atmosféra předválečné Provence. A taky smutná tvář Astrid Berges-Frisbey. Škoda jen že nedostala důstojný protějšek. Její vyvolený mi přišel jako studený panák bez charismatu a spolehlivě pohřbil jakékoliv zdání horoucí lásky.(19.2.2013)

  • NinonL
    ****

    Pagnolovu poetickou Provence mám moc ráda. Studnařova dcera je podobného ražení jako Jean od Floretty a Manon od pramene režiséra Claude Berryho. Krajina plná slunce, hrdí, někdy i pyšní lidé, příběhy jejich životů. Protkané láskou, vášní, nenávistí i zradou. Ale hlavně voňavou poezií, jakou uměl jenom tamější rodák Marcel Pagnol.(25.6.2012)

  • Nach
    ***

    Film o studnařovi, který je tak zakopán ve své hrdosti, jako v díře v zemi. Zároveň je ale vždy fér a trpí komplexem "já mám samé dcery". Proto, když jeho nejmilovanější dcera otěhotní (což by přece u muže nenastalo) s mladíkem kterého sotva poznala, je zaděláno na problém. Celý film se vyznačuje maximální komorností (dialogická scéna vede k dialogické scéně), což není úplně nejlepší známka, jenže.... jenže dialogy a psychologie postav (hlavně otce rodiny) je tak dobře podána a repliky kvalitně sestavené, že jedno své mužské oko přivřu. Podstatné je zmínit, že Studnařova dcera se odehrává za doby Druhé světové války a zobrazuje (v mezích norem) pohled na vesnickou rodinu dané doby. O válce samotné se však jen pouze mluví, nikdy se nezobrazí. Celý děj se soustředí pouze na vtah ústředních postav studnaře a jeho dcery. Pěkný film, ale znovu ho již vidět nemusím. 65%(2.2.2017)