Studnařova dcera

Už pákrát se ve mě coby divákovi vyrojila myšlenka nad tím, jak by bylo zajímavé, kdyby někdo ze současných režisérů natočil film ve stylu starých černobílých komedií, ovšem současnou technikou, v barvách a s pečlivě stylizovanou výpravou staré doby a snažil se tak přiblížit dodnes oblíbenému stylu filmů pro pamětníky. Daniel Auteuil mi ve své režijní prvotině nabídl možnost přesně takový film vidět, byť jsem mírně zalitoval, že nejde o komedii, nýbrž o romanci na pozadí vztahového dramatu. Uvědomuji si, že jde o průměrný starosvětský film, co zavání červenou knihovnou a jeho zcela předvídatelný děj je naplněn jedním klišé za druhým. Ale nemohu si pomoct, mě se přesto sledovala Studnařova dcera po celý čas příjemně, měla v sobě pěkné kouzlo a ovanula mě svou poezií francouzského venkova sklonkem 30. let. Původní film s Fernandelem natočený v r. 1940 jsem sice neviděl, ale jde-li tady o remake, přijde mi i trochu nefér vyčítat novému filmu veškerý děj, který vychází z víc než 70 let staré předlohy. Výkony mladistvých herců jsou poněkud nevýrazné a ještě jsem měl to „štěstí“, že jsem Studnařovu dceru viděl s nepříliš povedeným Primáckým dabingem. Na druhé straně, Daniel Auteuil a Kad Merad v hlavních rolích mi přesně padli do noty a nebojím se v tomto případě za ně i za celkovou poetickou atmosféru snímku s pěkným vizuálem mírně nadhodnotit. [70%] (16.07.2021)

Dojemný příběh o nejprostších věcech života. 1) 45letý Marcel Pagnol natočil v roce 1940 podle vlastního scénáře film, jehož remaku se podle stejného scénáře dopustil nyní 61letý Daniel Auteuil._____ 2) Herecky skvělý Auteuil (studnař) pojal svou režijní prvotinu klasicky a natočil příjemný film dobře charakterizující dobu a mravy._____ 3) Snímek vypadá jako červená knihovna, ale nedejte se zmást vnějším vzhledem. Červená knihovna to není._____ 4) Pěkný byl i 31letý francouzskými filmaři hojně obsazovaný Nicolas Duvauchelle (milenec studnařovy dcery, pilot). (30.08.2017)

Ponajprv napisem, ze verim -bez prdele - v existenciu hnoja. Hnoj sa produkuje vo velkom, i v byvalom Ceskoslovensku, vo Francii a myslim, ze ani samotny Yzrael v produkcii hnoja za sveto m nijak nezaostava!. Daniel Auteuil /Jean od floretty, Kondomedie, Valka Policajtu/ je sice dobry herec - chameleon, ale podla mna reziserska lama urcite! Ten sa do rezie nevyzna ani hovno - a to si vazim a mam uctu k starsim - a mal by byt len pred kamerou. Prazdny film o hovne, kde sa ona zamiluje donho a? A dalej hovno, odznie len kopa prazdneho tlachania o medziludskych vztahoch a nadarmo sa zmykaju emocie. Mam uctu k starsim hercom ako je Auteuil /Jean od Floretty, Valka Policajtu/, ale pri vsetkej ucte Auteuil tu hral hovno - teda odborne ma nepresvedcil hereckym vykonom a nedostatocne sa vlozil do roly. Francuzske realie vidieka su mozno nadherne, ale dost samoucelne. Jo, jo zase cinema francaise netreba az tak glorifikovat, mam toho napozerane dost a tak si mozem kludne napisat : veru, hnoja sa vo Francii vyprodukuje dostatok, tu je jeden v plnej nadhere 7 % (24.03.2015)

Obraz každodenního života Pagnolovy rodné Provence, má své neopakovatelné kouzlo, jako milá pohlednice z dávných časů. Tu a tam zazní drobný sentiment kýčovitosti, (i to může mít svůj půvab), jak dívka svodům první lásky podlehla, a ona pak na svět dítě přivedla. Za sebe mohu uvést jen tolik, že iluze zfilmovaných příběhů od Marcela Pagnola mě vždycky potěší svým vybroušeným poetickým realismem. Pane Pagnole, díky, vždy mě umíte nadchnout. (19.05.2012)

Pekný film, čakal som však, že zápletka prinesie viac než len spor o meno a krv jedného kojenca. Auteuil ale výborne zamaskovaný ako studniar, dali si záležať, aby jeho vizáž bola drsná a narobená. Astrid Bergès-Frisbey tiež nesklamala, jej stačia len oči, veď o tom bol natočený aj samostatný film. Na druhú svetovú tu bola pekná scenéria a klíma, o vojne bolo počuť len z dosluchu, žeby tak sa žilo vo Francúzsku po roku 1940? Ťažko povedať, ale film dáva dobrý pocit napriek sporom a prináša koniec, ktorý si divák želá. (04.04.2023)