LOL

Koukatelné to je. Sice mám ráda americké filmy mnohem víc než francouzské, ale taky úplně nechápu, proč museli nutně kopírovat předlohu. Původně jsem si chtěla stáhnout právě ji, ale bohužel došlo k omylu a já byla nucená se koukat na film v hlavní roli s úděsnou Hanou Montánou. Kromě ní byli ale všichni celkem sympatičtí (Douglas Booth,Ashley Greene, Demi Moore). Mělo to pěknou atmosféru, ale příběh byl naprosto o ničem a ty "trable" hlavní hrdinky byly prostě k smíchu. Ale na jedno shlédnutí to je a na herce se dá koukat rozhodně líp, jak ve francouzské verzi. (01.08.2012)

K tomuto filmu by stačilo jako komentář opsat jeho název, protože je tak hloupý, až LOL! Škodolibý smích se však po půlhodině změnil v neuvěřitelná muka. Tak za prvé: dialogy razí na dálku svou hloupostí, celá scénáristická konstrukce na tom není o mnoho lépe, a za druhé: korunu tomu dává naprosto tragicky hrající Miley Cyrus - udivuje mě, že zůstala nepovšimnuta při nominacích na Zlatou malinu. Pro cílové publikum americké mladé generace odkojené konzumní MTV pseudokulturou bylo natočeno mnoho směšných filmů, ale LOL mezi nimi bezpečně vyčnívá. Nechci se nijak dotknout Miley Cyrus, ale hraje si na více, než na co má. Je to průměrná tuctová holka, a její o třicet let starší filmová matka Demi Moore mně připadala mnohem šarmantnější, půvabnější a přitažlivější. A vůbec nebýt Demi, film bych si v telce nepustil, akorát nevím zda má takovéto role zapotřebí přijímat. (26.12.2013)

Ten film má docela dobrý scénář, nápad, zpracovaní, všechno. Poměrně dobrý romantický film prozkoumávající i vztahy rodičů a jejich dospívajících dětí. Existuje ovšem jedna jediná věc, přes kterou jsem se nedokázal přenést a tou je afektovanost některých herců. Miley Cyrus, která se tu pokouší hrát, se s afektovaností oproti Hannah Montana sakra krotí, ale i když mi není vyloženě nepříjemná, tak mi jako herečka opravdu nesedí a nesedla a vzhledem k tomu, že s hereckou kariérou nejspíš sekla, už asi nesedne. Ale není to jen ona, tady mi upřímně herecky seděla prakticky pouze Demi Moore a s přivřenýma očima Douglas Booth. A LOL vždyť ona ta Miley není ani hezká, tak proč po ní tolik kluků ve filmu šílelo??? (03.08.2015)

Není to prvně, co evropský autor natočil znovu svůj vlastní film pro Američany, škoda jen, že z původní skvělé žensky odlehčené francouzské komedie nám zůstala zbytečná kopie. Prostě z podstaty nesnáším remaky, natož bez přidané hodnoty, ale i tak, mám-li být upřímná, fajn oddechový výplach hlavy s příjemným OST. (27.12.2014)

Celý ten úsměvně i ubrečeně výmluvný koncept, že tahle generace sice nevěnuje čas studiu (a tím nemyslím striktně školu), ale místo toho si užívá života - šuká, chlastá a poslouchá hudbu, mi přijde děsně kreténský. Někdo by jim měl říct, že my jsme v sedmnácti taky šukali, chlastali, hulili a jak tak poslouchám svý rodiče, tak i oni v šedesátkách a sedmdesátkách netrávili volný čas čtením bible. Společnost se mění skrz užívání médií. Naši rodiče neměli ty naše internety, takže se scházeli face to face, věci si hledali v knihách a poslouchali druhý. Moje generace má s tou mladou v podstatě stejný možnosti, rozdíl je ale ve stylu. My využijeme email, abychom se sešli, děcka se sejdou tam. Nám slouží internet, abychom na něm našli informace, děcka je nehledaj, protože jsou přece na internetu. Doba se zrychluje, ale klouže se jenom po povrchu. Představte si lidi jako mravence a společnost jako cibuli. Dneska se běhá po povrchu cibule děsně rychle a mravenec může být v jeden moment kdekoliv, nepodívá se ale pod slupku. To je strašně jednoduchý pro marketing, protože stačí cibuli hezky nastříkat, navonět, namalovat a je už úplně jedno, že je uvnitř shnilá nebo prázdná nebo tříakordová nebo těhotná. Neměl bych nejmenší problém vyspat se s Miley Cyrus, rozuměl bych jejím problémům, uměl ji poradit s oblečením a vím, co dělá za hudbu. Jenže ona by měla sakra problém rozumět jedinýmu slovu, když bych se bavil s kamarády, udržet koncentraci u hudby, co poslouchám, neusnout u filmů, na který se dívám. Smutným paradoxem pro mládež 21. století je fakt, že čím dostupnější informace jsou a čím více je jich k dispozici, tím méně je jich přijímáno. Na to se dá říct jen LOL. (11.07.2013)