Kůže, kterou nosím

Další Pedrova genderová transgrese prostoupená destilovaným melodramatem a okázalou vizuální pózou. Poprvé jsem se u jeho filmu smrtelně nudil a odcházel s dutým pocitem, že po výtečné sebereflexi v podobě Rozervaných objetí se Almodóvar zase propadá do své obsese prázdnými pózami a fetiši, které jsou sice zajímavé samy o sobě, ale z hlediska jakékoli reflexe jsou vytěženy právě jen svou okázalou jinakostí a přehnaností. Chápu, že tenhle teatrální obraz mužské touhy po neexistujícím dokonalém těle i splývavosti sexuální touhy může být teoreticky působivý, ale mne zcela minul. (04.07.2011)

Film střížený a ušitý přímo na míru, avšak s jednou nevýhodou, že tenhle značkový (Pedro) oblek nepadne každému. Almodóvar se přihlásil o slovo s nečekanou žánrovkou, z které mrazí až do nejspodnější části kůže. Bizardní a proklatě amorální příběh o chaosu, jenž dokáže zachvátit myšlenkovou soustavu v okamžiku, kdy dochází na hroucení vysněného domova. Pak zbývá jen hledání únikového východu v podobě protiútoku - experimentální změny pohlaví proti lidské vůli. Středobodem příběhu je v prvním plánu motiv pomsty a následné zamilovanosti(?) plastického chirurga do svého netradičního výtvoru. Slovy Mirka Procházky se skutečně jedná o "moderní Pygmalion zkřížený s korejským Oldboyem a španělským baletem v punčochových oblecích" s jedním z nejlepších konců - snad jedině Pedro dokáže namíchat emoce a komično v takovém poměru, že člověk odchází z kina s dírou v hlavě. [MFFKV 2011] (02.07.2011)

Ďalší zo skvostov modernej španielskej kinematografie, brilantná, no aj pomerne ťažká dráma s veľmi netradične pojatým príbehom a zasadením. Almodóvar znovu boduje a hrá sa s divákom až do záverečnej minúty, kedy konečne pochopí, čo je vlastne pravda a ako blízko k nej bol. Vysoký počet scenáristicky geniálnych zvratov a zápletiek, ťažká atmosféra, skvelá réžia i herecké výkony vytvárajú jedno zo zásadných diel svetovej drámy. Skladám poklonu. (17.06.2012)

Antonia Bandersa som už ako herca začal pomaly odpisovať. V novom miléniu sa objavoval vo filmoch, ktoré ma vôbec nezaujali. Teraz som však natrafil na snímok "La piel que habito", ktorý v roku 2011 natočil režisér Pedro Almodóvar. Hlavnú úlohu v ňom stvárnil práve Antonio Banderas. Perfektným výkonom ma opäť presvedčil o svojich hereckých kvalitách. Zhliadol som nevšedný, výborne natočený film. Štedrá španielska produkcia, kreatívny španielsky režisér, krásna španielska herečka a charizmatický španielsky herec. Viva la Espaňa! **** (16.02.2018)

Ha, Almodovar. Španělský režisér, od kterého sem viděl pouze Volver. Pod falešnou záminkou sem byl ex-přítelkyní (imho děvkou) vylákán do Brněnského Špalíčku. No, nač chodit okolo horké kaše, Penelope Cruz mě málem uspala a já sem se zařekl, že tímto směrem si rozhodně filmové vzdělání rozšiřovat nebudu. A pak sem si přečetl několik reakcí na Kůži (kterou nosím). Omámen vábivými slovy o šokující pointě jsem tomu dal šanci a vůbec nelituju. Pointa je až do určitého okamžiku naprosto neodhandutelná ale o to víc drsná. Ano, někdo namítne, že film nenabízí dostatek vodítek k jejímu odhadnutí, ale to je úplně jedno. Ta síla, se kterou je ze stolu smetena první nechutná pointa a suše nabídnuta druhá, která vás fakticky donutí zvracet, je neskutečná. Normálně tyhle úchylný filmy nevyhledávám, ale tady si mě režisér tak neskutečně povodil, že mu to naprosté znechucení a velmi to doporučím i ostatním hovadům. (05.02.2014)