Režie:
Joseph KosinskiKamera:
Claudio MirandaHrají:
Tom Cruise, Morgan Freeman, Olga Kurylenko, Nikolaj Coster-Waldau, Andrea Riseborough, Zoë Bell, Melissa Leo, James Rawlings, Booch O'Connell (více)Obsahy(3)
Planeta Země už dávno není obyvatelná. Lidstvo bylo napadeno vetřelci a rozhodlo se bránit. Použilo jaderné zbraně a v důsledku toho je svět neobyvatelný. Lidstvo bylo nuceno přesunout se na Saturnův měsíc Titan, kde byla vybudována dočasná vesmírná stanice. Jack a Victoria už pět let slouží na Zemi jako údržbáři. Starají se o bezpečí obřích hydrověží, které odčerpávají energii z mořské vody. Za pár dní, až skončí služba, se oba vydají na Titan. Victoria už se nemůže dočkat, ale Jack má pořád jakési zvláštní pocity sounáležitosti k Zemi, nemluvě o divných snech, které ho pronásledují. Při plnění svojí mise je svědkem nouzového přistání kosmické lodi, jejíž jediná členka posádky tvrdí, že ji s Jackem pojí společná minulost. Její příchod spustí řadu událostí, které Jacka donutí pochybovat o všem, co doposud věděl. Osud lidstva je nyní v jeho rukách. (TV Nova)
(více)Videa (34)
Recenze (1 858)
Akčnější variace na Moon říznutá Matrixem, Dnem nezávislosti a v neposlední řadě Impostorem. Pokud divák není úplný nováček, dá se zvrat v příběhu odhadnout v prvních deseti minutách. Ale to samo o sobě nevadí, vše může zachránit poctivá práce tvůrců a uvěřitelná psychologie postav. K režii samotné není námitek, výtvarná stránka též funguje, byť ta Země po ničivých zemětřeseních zanechává až příliš mnoho stavebních monumentů v původním stavu. Kde to však naprosto nefunguje je v uvěřitelnosti jednání postav, v jejich reakcích na nenadálé situace a v celé té "logice" s přistáním hybernační lodi. Stajně tak k oklamání nepřítele dojde poněkud primitivně, s ohledem na jeho kontrolu nad vším. (Spoiler) A co mě vážně nesedělo byl závěr s manželem verze 52. Možná je to dobrý mít na skladě další materiál, aby se daly páchat hrdinské skutky, aniž by rodina trpěla. Trochu jako save a load ve hře. Ostatně mne film zanechal v Nevědomí, co se vlastně stalo s Victorií verze 52 (nota bene s patrně dalšími týmy jiných čísel). I přes výtky to ale byl slušný film na jedno podívání, kde nedomyšlenosti nevzbuzují averzi, spíš smířlivé pousmání. ()
Audiovizuální mašinérie pod taktovkou nadaného tvůrce, která ke konci dostává podpásovku v podobě průměrného scénáře. Na co ale většina ostatních uživatelů neprávem zapomíná je božský hudební podkres o francouzské kapely M83, jejichž rukopis je patrný od začátku do konce. New age sci-fi jako se patří. ()
Kosinski je pořád o mnoho lepší designér než vypravěč, ale celkem mě potěšilo, že akční scény mají na rozdíl od Trona masivní energii. Co pořád vypadá mizerně, jsou dialogy, hlavně ty klíčové, nastříhané nudně v sekvencích záběr / protizáběr. Je na tom cítit, že napřed byl komiks. Kosinski si postavy někam sošně zarámuje a pak je nechá odříkávat text, kterému k ikoničnosti a údernosti bohužel chybí bubliny. Podobně jako všechny objekty v Nevědomí i herci slouží spíše estetickému účelu. And you know what? I don't give a fuck. Měřítko je epické, čistý, lesklý, klinický a prosvětlený vizuál dechberoucí v každém detailu, hypnotické zvukové vlny M83 tomu dávají až nemístnou hloubku... první zhruba půl hodinu pokládám za strhující audiovizuální trip, který od současné sci-fi čekám (a obvykle nedostávám). Jakmile dojde na nevyhnutelné a rozjede se příběh, utopí se Nevědomí v odkoukaných zvratech a nedotažených nápadech (zaplatí někdo tantiémy Duncanu Jonesovi?)... jenže, marná sláva, akce odsýpají, obraz překypuje pompou, jakou už jsem dlouho neviděl (zapomeňte na dýchavičné pokusy Prométhea) a těch pár nápadně nepodařených pokusů "dělat napínavý příběh" zaveze buldozer ultimátního provedení. Konečně chápu, co diváci někteří měli na Tronovi - i Nevědomí je brilantně navržený "sci-fi muzikál" (kolega Stuchlý si připisuje kredit za tenhle zcela padnoucí termín), tentokrát s hudbou, která mě vtáhla a občas mi ve spolupráci s obrazem dala ochutnat nefalšované euforie z velkého plátna. Je sice vidět, že to mělo / chtělo být víc, než jen úchvatná podívaná, že někdo chtěl posunout nadějný indie trend inteligentní sci-fi do blockbusterového formátu a pokopal to "fanzinovým" vypravěčstvím... ale někdy i nezdařený záměr může nabídnout dost prostoru k divácké rozkoši. Já a Nevědomí jsme efektivní tým. [75%] ()
Hlavním důvodem, proč Nevědomí vyšumí z povědomí rychleji než TRON není fakt, že Kosinski vykrádá své kolegy (Stanton, Jones, Lawrence, Trumbull, Kubrick, Wachowští), a dává tím vyniknout, o kolik horším je vypravěčem, ale že vykrádá sám sebe. Zopakování stejného přístupu, navíc ve světě bez možnosti „editovat levely“, která byla pro designéra a fanouška videoher požehnáním, výrazně oslabuje původní wow efekt. Ten byl však stále dost silný, aby mne opájení se audiovizuální dokonalostí bavilo celé dvě hodiny. Kosinského nerdovský přístup k postavám děla z člověka srovnatelně hodnotného nositele významů jako je robot, krajina nebo kus nábytku (přičemž na stejné úrovni se nacházejí také svým výrazně omezeným využíváním zdravého rozumu). Působivější než slova a emoce jsou geometrické kompozice záběrů, jejichž samotný obsah se stává méně podstatným než sdělení povrchu. Všechno a všichni slouží k doladění celkového designu. Tomu jsou podřízeny motivace hrdinů i směřování zápletky. Jako výsměch klasickému „vstupování“ do příběhu skrze identifikaci s postavami lze chápat poslední scénu, která prozrazuje, že jsme své emoce pravděpodobně distribuovali ne zcela správným směrem. Kosinski dokáže unikátním způsobem propojit pohyb s hudbou, kterou na obraz „nanáší“ po jednotlivých vrstvách, a výsledkem je stejně jako v TRONovi mainstreamová variace audiovizuálních symfonií. Zápletka je tady jaksi navíc, ač bez ní (a bez méně a více nechápavý výraz střídajícího Cruise) by 120 milionový projekt jako tento asi nebyl realizován. Kvůli postavám bez života, námětu bez originality a jednání bez logiky bych ale nepodceňoval celý film, který v druhém plánu nabízí inspirativní výpověď o současné společenské realitě efektivních pracovních týmů, jimž se lidé oddávají natolik, že v nich rozpouštějí svou identitu a ztrácejí schopnost autentické existence. Dějově vyprázdněná (a proto lepší) první polovina, s parodií dokonalého partnerského vztahu a se zachycením pracovní činností, která má čistě udržovací charakter bez konkrétního cíle a šance na skutečnou (a pro systém potenciálně nebezpečnou) změnu stavu, toho o dnešku vypovídá víc než mnohé artfilmy s ošklivějším designem. A rozhodně jde o film stvořený pro IMAX! 80% ()
Nic moc teda. Čekal jsem od toho daleko víc. Efekty celkově jsou jakž takž dobrý, ale napětí a pořádná akce postupně míří na bod mrazu. Občas mi to připadalo, že se scénarista snad inspiroval nějakou, jakoby nepovedenou předlohou filmu I, Robot z roku 2004. Konec filmu pak byl prakticky dost zoufalý, nudný a málo pochopitelný. Cruise mohl klidně ulovit novou sondu. Ale to konec konců, ať každý zhodnotí sám. U mě čistý béčko s tím, že třetí hvězdu dávám za precizní efekty helikoptérostíhačky a sem tam nějakou tu solidní střílečku. ()
Galerie (104)
Zajímavosti (40)
- Počas prác na snímke oslávil Tom Cruise (Jack) svoje 50. narodeniny. Pri oslavách tohto životného jubilea ho režisér Joseph Kosinski obdaril jedným z futuristických motocyklov, ktoré máme možnosť vidieť vo filme. (beso74)
- Diane Kruger, Hayley Atwell a Kate Beckinsale byly zvažovány do role Victorie, kterou nakonec získala Andrea Riseborough. (oje)
- Scény z prosklené věže, kde má hlavní dvojice základnu, se natáčely ve studiu, na jehož stěny byl promítán předem natočený materiál horizontů z ostrova Maui. To pomohlo k vytvoření přirozené světelné atmosféry, což by s klasickým zeleným pozadím nebylo úplně možné. (Brousitch)
Reklama