Svobodný otec

Intimní óda na Davidovo herectví a v první řadě velmi hutná vztahová všehochuť sahající od dojemných chvil přes nepříjemné pointy až po odlehčené momenty odkoukané ze života. Malý počet epizod v tomto případě rozhodně neznamená nedostatek příležitostí k tomu dostat se postavám pořádně pod kůži. Naopak čím větší trpělivost má divák s pokusy vyznat se ve všech vedlejších postavách, o to sladší odměna na něj čeká. Klíčové momenty ze mě dolovaly nejrůznější emoce po hromadách. (10.09.2013)

Jak už je zde zmíněno, mám dojem, že nadprůměrné hodnocení pramení z velké obliby Davida Tennanta. Mně se od první minuty chtělo smát, a to se mělo jednat spíše o drama. Tak uměle zahraný smutek jsem ještě nikde neviděla. A to, jak z Tennanta během úmrtí své ženy - přestože byl na druhém konci města - vypadlo "Miluji tě" byla asi nejabsurdnější a nejdebilnější scéna, jakou jsem kdy viděla. Kromě toho, zpracování je tak okatě televizní, že připomíná Ulici nebo Ordinaci v růžové zahradě. Pokaždé, když začala hrát hudba, měla jsem chuť to ihned vypnout. Pilot jsem překousala, ale při dalším sledování bych si zřejmě musela vytrhat všechny vlasy a dát odpad. Na britský seriál obrovské zklamání. (27.01.2015)

Veľmi bolestný pohľad na trpiaceho Davida, môj zlatý. Vyzeral ako také šteniatko. Ale dosť infantilností, bohužiaľ, pre mňa je to dosť precenené. Nevravím, že to bolo zlé, ale ani nič exkluzívne, navyše tie pletky a vyvrcholenie, to je presne to, čo nepotrebujem vidieť a nevyhľadávam. Herci výborní, aj keď známi mi boli iba dvaja. David a jeho perfektné stvárnenie- samozrejmosť (ak niekoho zaujíma prečo som si to pozrela, keď už na to toľko kydám), plus dôkaz, že škótsky prízvuk sa dá počúvať. Dokonca plus je u mňa aj to, že to bolo také krátke. Odhliadnuc od toho všetkého, stále je to pre mňa zatiaľ priemer. Ale nie je všetkým dňom koniec. (18.04.2014)

Chvíli mi trvalo, než jsem se vyznala ve spletitých rodinných vazbách a než jsem si zvykla, tak mi vadilo, že tam lidi mají děti buď už v 15ti letech nebo zas vůbec ne. ____ Ale jinak: skvěle napsané, reálné charaktery, tomu odpovídající dialogy a děj, který je zajímavý a to přestože je taky dost reálný. Herecké výkony udivují civilností a přitom i hloubkou prožitku (skvělá scéna zoufalství a smutku D. Tennanta v koupelně, kdy vypadal tak zuboženě až mi srdce usedalo) - to co nabízí brtiská televizní minisérie, častokrát nenajdete ani v českém celovečerním filmu. _____ Hlavní hrdina byl sympaťák, ale přitom dost sobecký - zvláštní kombinace. Jakoby jeho děti pro něj představovaly jen uvřeštěnou otravnou smečku. Klíčová byla scéna, když se zeptal švagra, jestli pořád ještě chce psa, který se mu vyčůral na koberec - jakoby neexistovala odpouštějící láska. Bojoval jen o nevlastní dceru, přitom jeho vlastní, nejstarší pro něj nebyla ničím. Jen jí zaplatí školu, možná. Snad ale na konci trochu prohlédl. _____Poznámka jen pro mě: tohle byl můj PRVNÍ! /28. 8. 12./ (28.08.2012)

Trochu jsem se tohoto dramatu bála, hlavně toho, že bude slzopudné.. a taky že jo, ale dalo se to utáhnout, byť bylo trochu nezvyklé vidět Dejva v téhle herecké póze. Nejvíce mě dostala scéna (kterou tam vícekrát zopakovali), kterak Ritu srazí to nešťastné policejní auto, ve všech čtyřech dílech nebylo nic zkázonosnějšího (byť se to tam hemží dětmi všeho věku) a tvůrce jsem za to nenáviděla. Přesto jsem ráda, že do roli Rity obsadili Lauru Fraser, se kterou již David hrál ve Vzpomínkách Casanovy a i s Suranne Jones tvoří dobrou dvojku. Když už tu hážu jmény jako okvětními lístky, nesmírně mě potěšil Rupert Graves (alias Greg Lestrade z Sherlocka) v roli movitého právníka. K příběhu samotnému nemám výtek, Britové umí dobře natočit drama, aby se vám z něj svíral hrudník, ale umí to udělat tak, že trpíte dobrovolně a rádi a když odcházíte, slyšíte sami sebe říkat "tak zase příště natočte něco fajn.." (11.04.2014)