Nell

I když jsem zejména v závěru litoval, že ta psychologická linka nebyla propracovanější a uvěřitelnější, a že film nemá třeba o nějakou tu minutu navíc, jsou chvíle kdy rád zapomenu na všechny drobné nedostatky. A těmi chvílemi byly tentokrát Nell a její svět, kterým jsem se nechal zcela prostoupit, a který Jodie Foster ztvárnila opravdu nádherně. Malá duševní očista. (09.05.2006)

Netradičná filmová látka bola pre tvorcov i hercov určite ťažkým orieškom, no kým Jodie sa s úlohou divokej Nell popasovala skutočne na úrovni, scenáristi si nemohli odpustiť dokonalý koniec v štýle "žili šťastne, až kým nepomreli", ktorý posúva inak reálne pôsobiaci príbeh za hranice uveriteľnosti. Hlavne zásluhou skvelej Jodie mi však určite ostane v pamäti. (20.08.2012)

Je těžké zážitek tohohle druhu odbýt nějakou nadnesenou větou ve stylu: "Věřili, že jí změní život a zatím ona změnila ty jejich" nebo ¨Ebete, ebete ošíčka¨..." Zatím jsem příliš unesená a konsternovaná dokonalou Jodie Foster a jejím chodníčkem emocí, jdu vyhodit pár kapesníků.... a moc ráda si ten film ještě někdy v klidu zopakuju :-) (02.12.2010)

Uprostřed lesů blízko malého městečka je nalezena dívka, která zde po smrti své postižené matky žije docela sama. Díky postižení své matky dívka neumí mluvit anglicky, ale vyvinula si svůj vlastní jazyk. Mladé Nell (Jodie Foster) se ujímá doktor Jerome (Liam Neeson), který chce dívku ochránit před médii, ale i před vědci, kteří by Nell nejradši viděli zavřenou v ústavu... Jodie Fosterová je skvělá herečka, a tento film stojí právě na ní. Ne že by Liam Neeson nebo Natasha Richardson nic nepředvedli, ale jejich herecké výkony blednou v porovnání se skvělou Jodie Fosterovou. Velmi se povedl i český dabing - pustil jsem si kousek filmu i v originále, ale musím říct, že mi česko-nellština přišla taková příjemnější. Ale jinak jsem se chvilkama i nudil, z letargie mne pak vytrhávaly právě scény s Jodie Fosterovou (sem tam i neoblečenou) nebo spravedlivé rozhořčení nad chování okolní lidské populace (hyenistická média či agresivní mladíci)... (29.01.2010)

Nell jsem viděl už kdysi dávno jako čerstvou novinku v kině. Ano, byl jsem totiž tenkrát taková trubka, že jsem chodil do kin i na takovéhle středoproudové komerčárny, nechal jsem se totiž lehce ošálit anotací o moderní divošce, hovořící svébytným jazykem. A on ten příběh opravdu není nezajímavý, naopak, jen by ho ale scénárista nesměl "vylepšit" několika metráky melodramatického patosu a v hlavní roli by nesměla exhibovat Jodie Foster. Jestliže tady často obrazně píšu, že jsem u nějakého filmu málem umřel trapností, tak tady to platí dvojnásob. Při Nelliných svébytných, neboli mentálně retardovaných pazvucích a grimasách, jsem se propadal do hlubin přímo metafyzicky děsivého splínu a beznaděje a chtělo se mi umřít. A při jejím závěrečném proslovu před soudním dvorem... No nebudu lhát, umřel jsem doopravdy. Teď píšu ze záhrobí, abych ještě než se odebéřu do barda nebo Elysionu nebo kam, varoval všechny dosud živé: Lidé, bděte! Tohle si opravdu radši nepouštějte, je-li vám život milý! Ehm... Ale dám přece jenom aspoň jednu, protože přítelce se to líbilo. (06.02.2022)