Pán a hvezdár

Pán a hvezdár je první ryze slovenskou pohádkou. Když ji porovnám s tehdejšími českými pohádkami, tak ty jsou úplně někde jinde než tady tahle. Je sice barevná, točila se na Bojnickém zámku, ale celkově kvalit těm českým vůbec nedosahuje. A že by se jednalo o nějakou zábavnou podívanou, se také říct nedá. I proto podle mě se na ni zapomnělo. [195. hodnocení, 9. komentář, 61%] (06.02.2020)

Krásně nasnímané kulisy Bojnického zámku, velmi příjemná hudba Ludvíka Podešťa, to celé zajímavě rámované loutkovým divadlem, nad nímž se na konci pohádky zaklapne kufr. To je výčet pozitiv téhle první slovenské filmové pohádky.  Humoru je ale spíš pomálu (nejlepší je střelba na dřevěného jelena), a děj pojednávající o lidské hlouposti a ochotě nechat se obelhávat a též o lenosti, je poněkud prostoduchý. Když k tomu přidán vážně ošklivou princeznu a krále s bizarně načernalým nosem ala Cyrano z Bergeracu, tak ty tři hvězdičky jsou víc jak velkorysé hodnocení. Slovenský vstup do světa filmových pohádek bych si uměl představit trošku zajímavější. (04.01.2023)

Docela roztomilé podobenství o hlouposti, lenosti, ochotě nechat se obelhávat, rámováno do loutkové vyprávěnky. Kupodivu podvodníček malíř Mazando byl sympatický a úplně proti srsti nešel ani nablblý hradní pán. Bača, zahradník a jeho dcera byli natolik milí, že se až zdáli přijít z jiného příběhu, nejsympatičtější postavou potom byl ten černý oslík. Žádný převrat se nekonal, ale úplně špatně bratři Slováci pohádkovat nezačali. (27.08.2015)

Humor je nejprve založen na grimasách a hlasitém chrápání, ale postupem času se několik dobrých vtipů povede. Nejlepší je střelba jelena. Kvalitní herecké výkony: Dibarbora jako Mazando, Vladimír Zimmer jako hradní pán i oba bačové. Bača ukáže krásnou lidovou moudrost: „Chytí vás búrka. Pozríte na vtákov, nízko lietajú i ovce sa sbíhajú a mravcov nie vidieť.“ Kdežto veliký učenec a vědec je jak jinak než podvodník. Hezké ženy: Štefánia Tibenská jako zahradníkova dcera a Katarína Jurkovičová jako páže. Výborná hudba. Krásný začátek i konec, kdy se z loutkového divadla přeneseme do pohádky a nazpátek. Pohádka má originální konec. Zednářská symbolika: 33 „Tri hradné zrúceniny. Tri hrady.“ 5:26 – stuha. 29:51 – globus; 33:50 – tři šestky + jedno oko;  41:30 – 3x6. Předpovídání budoucnosti. (05.03.2022)

Tak nekoukatelné to určitě nebylo. Především hezká kolorovaná atmosféra podtržená barvou prvních barevných filmů. Jenom ten děj poněkud habroval a pohádkovému schématu příliš neodpovídal. Stále tam čouhala ideologická klišé padesátých let - "bez práce nejsou koláče" a mimo pracující třídu je všechno jen zahnívající feudalismus. Vlastní příběh byl odstaven na druhou kolej. (20.05.2014)