Režie:
Luc BessonScénář:
Rebecca FraynKamera:
Thierry ArbogastHudba:
Eric SerraHrají:
Michelle Yeoh, David Thewlis, Susan Wooldridge, William Hope, Antony Hickling, Benedict Wong, Louis Hilyer, François Lescurat, Sahajak Boonthanakit (více)Obsahy(1)
Aun Schan Su Ťij (Michelle Yeoh) je nejvýznamnější barmská disidentka. Tato skutečnost ovlivňuje nejen její život, ale i život jejího manžela Michaela Arise (David Thewlis) a jejich dvou synů. I přes velkou vzdálenost, nepřátelský režim a jeho útlaky si je disidentka jistá, že její práce má smysl a budoucnost. Dělá vše pro to, aby byl v Barmě nastolen demokratický režim a manžel a synové se s ní opět mohli setkat. (toy79)
(více)Videa (3)
Recenze (43)
Nejnovější film od režiséra filmů Arthur a Minimojové, Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je vážné životopisné drama o barmské disidentce Su Ťij. Platí o něm většina toho, co platí o podobných filmech, jako třeba zdlouhavost a absence překvapení. Film má ale i pár kladů, které třeba The Iron Lady neměla - neotřelé prostředí a scénu z (pro někoho možná spoiler) předávání Nobelovy ceny za mír (in absentia), která je předčasným vrcholem filmu. Michelle Yeoh je svému předobrazu překvapivě dost podobná. Shrnu-li to, jde o druhý nejlepší film odehrávající se v Barmě všech dob! (hned po Rambo: Do pekla a zpět) ()
Nezbývá mi než smeknout klobouk. Tento film mě zcela odrovnal. Nepříliš známý film o nepříliš známé situaci v Barmě. Názorná ukázka toho, jaký je rozdíl mezi emancipovanou píčou a DÁMOU. Malá výtečka snad jen k těm pár menším dějovým skokům, kdy mi po pivě trvalo pár sekund, než jsem se zorientoval, co vlastně sleduji. Tohle se Bessonovi moc povedlo a zaráží mě, že tu není podstatně vyšší průměrné hodnocení. Tohle se Bessonovi moc povedlo. Krásné a procítěné vyobrazení člověka, který se rozhodl vzdát toho nejcennějšího ve svém životě, aby pomohl získat svobodu těm, kterým se dlouho nedostávala. Maximálně mě snímek vtáhl do děje a chytil za srdíčko. Obrovsky mě dojímá, když se někdo dokáže vzdát vlastního pohodlí a spokojeného života, aby pomáhal těm, kteří si sami pomoct nedovedou. A všechna čest i jejímu manželovi a dětem. Pokud je snímek příliš neidealizoval, tak zde David Thewlis zahrál dokonalou reklamu na dokonalého manžela. Stopáž vypadá děsivě, ale o nějaké zdlouhavosti, či vatě v kterékoli pasáží absolutně nemůže být řeč. K mému velkému překvapení má film obrovské tempo po celou dobu svého trvání a mohl by být klidně i delší a stále by měl o čem předávat informaci. Celé se mi to totiž i přes tuhle stopáž zdálo zkratkovité. Nebránil bych se více nakouknout pod povrch této části barmských dějin. Film mě nejenom bavil, ale i inspiroval a to je naprosté maximum, čeho může filmař u svých diváků dosáhnout. Více takových filmů. ()
Na tento životopis jsem se opravdu hodně těšil, protože život Aun Schan Su Ťij představuje určitě jeden z nejzajímavějších osudů, s nímž se lze setkat. Jeho zpracování je pečlivé a pozvolným tempem vypráví perfektně vystavěný a zejména velmi lidský příběh ženy, která obětovala mnohé v boji za svobodu svého lidu, a její rodiny, která ji v tomto boji podporovala přes všechny strasti a odloučení. Snímek má úžasnou atmosféru a všechny jeho postupné vrcholy oplývají patřičnou silou, a to jak díky skvělým hereckým výkonům, snad ve všech rolích, na čele s Michelle Yeoh, tak i díky podmanivému hudebnímu doprovodu Erica Serry a výborné kameře. Zážitek z něj je pro mě proto velice působivý. 95% ()
Je to žánrový film, navíc v té nejvíc konzervativní a nejlépe přístupné podobě. Je dobře, že se takové filmy točí - fungují jako dokumenty, jen ne únavnou a faktografickou formou, ale doplněné příběhem, napětím a citlivostí na vhodných místech, stejně jako tíhnou ke zdlouhavosti. Mnohem víc vypráví film o manželovi známé disidentky a o tom, jak se o její věhlas zasloužil. A s tímto jsem se na film i díval. O Aun Schan Su Ťij jsem věděl jen něco málo (zmínka v Dillizově komiksu Barma a pak různá slovníková hesla) a tak jsem doufal jen v prohloubení a doplnění znalostí, tedy žádný hluboký umělecký zážitek. Mimochodem jsou tam zmíněna jména snad těch nejslavnější humanistů/disidentů 20. století (existovalo předtím disidentství?) - Desmond Tutu, Gándhí, Václav Havel, Martin Luther King a Nelson Mandela. ()
Úžasná Michelle Yeoh, výborný David Thewlis a nádherná výprava. Ale jinak mi připadalo, že se Besson pustil do tématu, který mu není příliš vlastní a občasnou bezradnost se snažil vyplňovat citovým vydíráním, které bylo na můj vkus dávkováno až příliš hustě. Chápu, že Su Ťij trpěla odloučeností od rodiny, ale to neustálé zdůrazňování bylo únavné. A čekal jsem trochu víc i od vykreslení atmosféry strachu, která v Barmě panovala a vlastně ještě panuje. Ale ani to se mi nijak nezavrtalo pod kůži. Bylo to zkrátka až příliš barevné. Stejně tak mi chyběla intenzita boje za svobodu. Možná si to celé zbytečně heroizuji, ale nějaká ta vypjatější scéna, byť smyšlená, by filmu prospěla a nepůsobil by tak suchopárně. I když vesměs kritizuji, tak Lady nepovažuji za špatný film, ale jiný režisér by to podle mě dokázal zvládnout lépe. Besson by se měl vrátit k zabijákům, elementům a parkuru. 55% ()
Galerie (33)
Zajímavosti (7)
- Barmskí rebeli v roku 1947 používajú samopaly AK-47, no ich výroba sa začala až o 2 roky neskôr. (MikaelSVK)
- Prevažná časť natáčania filmu prebiehala v Thajsku, ale taktiež aj v Barme, Londýne, Oxforde či Paríži. (MikaelSVK)
- Rebecca Frayn písala scenár viac ako tri roky. Vďaka rozhovorom s ľuďmi z okolia Aung San Suu Kyi sa je podarilo dôsledne rekonštruovať príbeh barmskej národnej hrdinky. (m.a.t.o.)
Reklama