• honajz
    ***

    Klady: hra s kamerou, se stíny na zdi (Králíček rulezz - mně takhle někdo vlézt před spaním do pokoje, budu z toho mít osypky), dobré využití veršů, slušné herecké výkony, historický přínos, kdy vidíme, jak probíhalo rozhlasové vysílání v dřevních dobách, slušně provedený trik u dvojrole, kdy si sestry v nemocnici podávají zrcátko. Zápory: předně se film bere moc vážně. Se ženou nás ta strašná serioznost a uvzdychanost tak štvala, že jsme si říkali, že by bylo vtipné, kdyby se smyčcem píchala do oka, kdyby někdo občas zakopl, skočil z okna, dal si jointa, ona otěhotněla z polibku apod., protože všichni jen významně pohazovali hlavou a - vzdychali. Příběh se vleče jak měsíc staré ponožky a člověka překvapuje, proč si vše ti lidé nevyříkali hned. Nejlepší na celé věci, že všechny tři hlavní mužské postavy jsou tady za debily - herec Holan, protože netuší, která bije, a na jeho oprávněné dotazy, o co jako go, je mu odpovědí další bolestné vzdychání; doktor Pavel, protože to celou dobu vlastně hraje na dvě strany a nakonec úlisně jde tam, kde bude mít snazší cestičku; a konečně chudák Králíček, který poctivě pomáhá, kde může, vždy je pomocnou rukou v pozadí, a nakonec mu zůstane jen ta jeho ruka - autoři dokonce jeho postavu raději ani neuzavřeli. Takže si člověk řekne, za dobrotu na žebrotu. Role Saši Rašilova je zde ale žel velmi podobná jeho roli v o rok pozdějším Přijdu hned, takže každou chvíli čekám,. kdy se mu Matulová vysměje: "S Králíčkem, to jako myslíš vážně?" Btw, docela by mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby Höger hrál Kristiána a svým hlasem řekl: "Zavřete oči, odcházím."(3.11.2018)

  • laik_60
    *****

    Film mojej mamy. Prinútila otca trikrát kúpiť lístky do kina na tento film. Božinku ako len o ňom vedela rozprávať. Prevracala oči presne ako Matulová v tomto filme. Ešte aj refrén zAndaluzie si pohmkávala. :) Už len kvôli krásnej spomienke na pekne večery s mojimi rodičmi dávam filmu 5 bodov.(14.11.2019)

  • tomtomtoma
    ***

    Modrý závoj nechává vyniknout velkolepou podmanivost naivního romantismu. Okouzlení ideou romantismu zde dostává vkusného zastánce a J. A. Holman opět dokázal, že i laciné melodrama lze podávat strhujícím filmařským způsobem. Čistota stylu obrazu odhaluje romantickou vznešenost, herecké výkony v ideálech zvoleného směru uhranou svou přirozenou aristokratickou urozeností. Již pouhým hereckým přístupem se do děje vdechuje živočišnost zasněných představ, okouzlení klasicismem dává naději a majestátní důstojnost. Vyústění zápletky je předvídatelné, přesto dokáže všechny držet v nejistotě až do úplného konce rozřešení. Hvězdou filmu je Vlasta Matulová v dvojroli sester Hornových. Její křehký nehmatný půvab je souzněním romantismu. Slepá violoncellistka Marta a její starostlivá sestra a sochařka Helena znají přednosti pragmatické romance, přesto obě zasáhne svou tajuplnou mocí ostří sladkého amorova šípu neočekávaně věrného otisku představ do reality všedního dne. Hlavní mužskou postavou je populární charakterní herec Robert Holan (velmi dobrý Karel Höger), jeho konejšivě podbarvený hlas je nejúčinnější zbraní romantismu. S vášní podléhá půvabu, je hračkou v rukách jízlivého osudu. Ovšem pravoslavný romantismus musí slavit konečné vítězství. Důležitou postavou je oční lékař Pavel Průša (dobrý Vladimír Leraus), zástupce pragmatického směru romantismu, s naléháním a odmítáním jiné možnosti. Je jedinou jistotou i oporou, vše ostatní je vlivem mámení proměnlivé. Výraznější postavou je Králíček (příjemný Saša Rašilov st.), dobrosrdečný Helenin sluha a Martin hlas odvahy. Z dalších rolí: uznávaný oční specialista profesor Gallas (sympatický Václav Vydra st.), Pavlova kolegyně a herečka Marie Divecká (Marie Burešová), svědomitý rozhlasový režisér Karel Madran (Ludvík Veverka), či jeho manželka v pokušení (Jarmila Švabíková). Romantické drama je podmaňující ve vzoru trpitelských až mučednických zkušeností s láskou pro široké publikum. Ano, zpracování dodává elegantní podobu a romantické kouzlo má zde své vzepjetí.(25.7.2017)

  • Marthos
    ****

    Jen noc a my, jen my a hvězdy nad námi... Jsme tu tak sami jako Sirius a Aldebaran, dvě nejkrásnější hvězdy na nebi... Vzpomínáte? Ty oči prosí, aby dnešní noci zářily na obloze místo ní... Pozdní filmový romantismus, pojem, kterým lze vyjádřit Holmanovu protektorátní filmovou tvorbu, našel svůj šťastný okamžik především zásluhou Řezáčova scénáře, inscenovaného v jemných, komorních tónech. Příběh plný citů, vášní a osudových setkání se stal velkou výzvou také pro herce. Vlasta Matulová přijala závažnou nabídku ztvárnit postavy dvou umělecky založených sester se značným rozechvěním. Vždyť přece jedna byla slepá a ta druhá, sochařka, naopak vnímala svět kolem sebe se zvýšenou intenzitou. Karel Höger zase získal výjimečnou příležitost uplatnit své mimořádné hlasové schopnosti, a to jak před filmovou kamerou, tak u mikrofonu v rozhlasovém studiu. Spojení těchto rozdílných prostředí, definující možnosti herecké interpretace, působilo vzrušujícím způsobem i pro diváky, kteří doslova ulpívali na každičkém záchvěvu Högerova fenomenálního hlasu, šeptajícího v mlžném oparu nejkrásnější pasáže Shakespearova Romea. Celkovou atmosféru završují vynikající interiérové dekorace sedmadvacetiletého Jana Zázvorky, začínajícího filmového architekta, nabývajícího zaslouženého uměleckého renomé právě prostřednictvím působivých staveb z Modrého závoje.(8.12.2008)

  • Skuby47
    ****

    Pamětnické černobílé filmy patří k těm, které mi ani častým opakováním nezevšední. Tento melodramatický příběh není jen obyčejnou romancí. Má v sobě poetiku starých časů, velmi dobré herecké výkony Vlasty Matulové a Karla Högera, uměleckou hudební stránku a dnes i cenné dokumentární kamerové záběry. Příjemný kultivovaný film.(4.11.2013)

  • - Po emigrácii režiséra Jana Antonína Holmana bol film zaradený medzi trezorové. (Raccoon.city)

  • - Ve snímku můžeme vidět vynikajícího českého violoncelistu Ladislava Zelenku, Orchestr F. O. K. a známého derigenta Otakara Paříka. (JARDAHONDA)