The Confession
Obsahy(2)
Na Štědrý den večer do kostela vstoupí ten nejnepravděpodobnější návštěvník, nájemný vrah (Kiefer Sutherland), a míří ke zpovědi. První věc, kterou knězi (John Hurt) poví, je, že včera zabil muže. Druhá je, že se zabíjením živí. Třetí, že pokud jej nevyslechne, zabije znovu. A tak služebník Boží naslouchá. (Suzie05)
Recenze (98)
"Ale notak, otče, Bůh má přece mnohem větší seznam obětí než já !!" Myslím, že bych tohle nesmírně zajímavé, byť zbytečně polopatistické, doslovné a narativnímu uspořádání navzdory paradoxně přímé, internetové dílko opravdu rád viděl s Donaldem Sutherlandem namísto Johna Hurta, jakkoli ten je zde skutečně výtečný.. ()
Naprosto boží nápad, který mě sejmul během první epizody, tedy během prvních šesti minut. Posuďte sami. Příběh je vyprávěn 10ti šestiminutovými částmi, kde Vám konec každé z nich zastaví srdce na tu chvíli, než naskočí epizoda další. Kiefer Sutherland zde předvádí naprosto dokonalý výkon, při kterém jakožto vrah přichází do zpovědnice v jednom kostele aby učinil zpověď. Ať už to je pro kohokoliv předvídatelné nebo ne, já si to užil. Když nemusím, snažím se nad filmy nepřemýšlet a o to více si pak užiju jejich závěry. Tady to opravdu nemělo chybu. Skoro se mi nechce ani věřit, že se celá hodina odehrávala v jedné zpovědnici, a že ta hodina uběhla tak šíleně rychle. Nevím, jaký byl účel natočení příběhu v takovém formátu, ale nutno dodat, že přesně takový formát mu sedl a bez něj by tento příběh nikdy nebyl tak originální. Klobouk dolů před tvůrci. ()
Za hodinu se tenhle příběh stihl tak moc neočekávaně zvrtnout, že jsem ke konci opravdu jen čuměl. Geniální práce s gradací, možná to na diváka rozkouskovaně fungovalo ještě úplně jinak, než když jsem to já sledoval v kuse a herecké výkony ústřední dvojice jsou opravdu bomba. Neuvěřitelný televizní zážitek! ()
Po konci osmé série 24. hodin se mě zmocnil smutek! Bude mi chybět ... Jack Bauer! Truchlení nebylo dlouhé, po sondování profilu Kiefera Sutherlanda jsem si řekl, že ten The Confession nebude tak marný, i když je to webseriál. Inu, pravda byla mnohem složitější, každý díl byl totiž neskutečně parádní a já si liboval, že je ten dršnák zase zpátky, jen v jiné roli. Hodinka je akorát a podobnějších originalit bych uvítal mnohem více, tleskám! ()
Deset epizod o šesti minutách aneb jak si nejdříve splést epizodu s trailerem a následně zkouknout celý seriál během jediného večera. A závěr po onom jednom večeru s Johnem a Kieferem? I saw it coming. Jakkoliv egocentricky takové prohlášení může znít, nic to nemění na tom, že já od prvního dílu tušila, kam celý příběh spěje. Nevěděla jsem sice proč (motivy jednání mi docvakly až někde v půlce celé série), ale s každým dílem více jsem věřila, že vím, k čemu. A není to proto, že by moje schopnosti odhalovat zápletky byly nějak mimořádné; nohy si v tomto případě podráží sám scénárista tím, že každému dílu dává prostor jen několika minut. Kolem diváka se tak nevytváří komplexní, složitý svět, kde je možné vydat se mnoha cestami, ale docela obyčejný, přímočarý příběh s několika krátkými flashbacky do minulosti. Co mi tak nakonec sedlo nejlépe, byly ty krátké dialogy o spravedlnosti, svobodné vůli a dalších filosoficky orientovaných tématech. I tady sice jako student filosofie budu tvrdit, že božskou morálkou ovládanému knězi šlo racionálním uvažováním zasadit mnohem hlubší rány, na druhou stranu je ale na té zabijákově pragmatičnosti cosi zvláštně sympatického. Cosi, co se v seriálech moc často nevidí. Poznámka: Kdybych neodhadla zápletku a kdyby mě pointa dostala, šla bych možná i na pět. Takhle i přes nesmírnou řemeslnou zručnost nemůžu jít nad tři. ()
Reklama