The Confession
Obsahy(2)
Na Štědrý den večer do kostela vstoupí ten nejnepravděpodobnější návštěvník, nájemný vrah (Kiefer Sutherland), a míří ke zpovědi. První věc, kterou knězi (John Hurt) poví, je, že včera zabil muže. Druhá je, že se zabíjením živí. Třetí, že pokud jej nevyslechne, zabije znovu. A tak služebník Boží naslouchá. (Suzie05)
Recenze (98)
Mám ráda snímky, které jsou mi tak blízké, že mám pocit, jako bych je sama napsala. Sice se stává v danou chvíli problémem, že vím, jak skončí (což jsem zde tušila už od šestého dílu), ale i tak. Bomba! Hypnotický hlas Kiefeeho Sutherlanda, kterého bych byla ochotná poslouchat, i kdyby vyprávěl dokument o rozmnožování pampelišek, je tou nejlepší volbou pro filosofickou rozpravu. Pevnost a neměnnost hlasu, která krásně naráží na rozklepaný, starý hlas Johna Hurta. Sutherlandova postava podává správné otázky, na které přichází okleštěné, nic neříkající odpovědi duchovního otce. Oba mají svoji víru, každý ji ale vnímá jinak. A přesto mají oba něco společného........"We call ouselves humans, but the truth is we're animals that speak. The only reason we're good is because we fear the consequences of being bad." .......tu druhou větu si nechám vytetovat. A to vážně... ()
To, čo by väčšina režisérov využila ako ideálnu látku pre dychberúcu údernú dva a pol hodinovú na Oscara čakajúcu drámu, si trio Mirman-Sutherland-Hurt strihlo ako dokopy hodinovú minimalistickú minisériu v geniálnom formáte, mimo hlavného prúdu mainstreamovej produkcie v spracovaní na štýl "urob sám a ušetri". Divák teda strávi hodinu pri komornej dráme stretu kňaza a zabijaka, stretu dobra a zla. Obaja sa snažia dostať pod kožu toho druhého a zahnať ho do autu, no s pribúdajúcimi minútami sa postupne ukazuje, že všetko nemusí byť tak ako sa zdá, a dobro či zlo sa stávajú len ohybnými pojmami skrývajúcimi pravú podstatu veci... Približne v tretej štvrtine dojde k veľkému zlomu v deji, všetko sa prevráti naruby a diváka priklincuje k sedačke... A k tomu si pripočítajte spomienkové návraty na zabijakove chladné akcie, v ktorých sa odhaľujú skutočné povahy jeho obetí a zároveň krok za krokom spoznávame nekompromisne konajúcu hlavnú postavu. Pri sledovaní tohoto kúsku mi ani tak nevadil Kieferov kurací ksicht a on aj Hurt sú jednoducho skvelí. ()
Deset epizod o šesti minutách aneb jak si nejdříve splést epizodu s trailerem a následně zkouknout celý seriál během jediného večera. A závěr po onom jednom večeru s Johnem a Kieferem? I saw it coming. Jakkoliv egocentricky takové prohlášení může znít, nic to nemění na tom, že já od prvního dílu tušila, kam celý příběh spěje. Nevěděla jsem sice proč (motivy jednání mi docvakly až někde v půlce celé série), ale s každým dílem více jsem věřila, že vím, k čemu. A není to proto, že by moje schopnosti odhalovat zápletky byly nějak mimořádné; nohy si v tomto případě podráží sám scénárista tím, že každému dílu dává prostor jen několika minut. Kolem diváka se tak nevytváří komplexní, složitý svět, kde je možné vydat se mnoha cestami, ale docela obyčejný, přímočarý příběh s několika krátkými flashbacky do minulosti. Co mi tak nakonec sedlo nejlépe, byly ty krátké dialogy o spravedlnosti, svobodné vůli a dalších filosoficky orientovaných tématech. I tady sice jako student filosofie budu tvrdit, že božskou morálkou ovládanému knězi šlo racionálním uvažováním zasadit mnohem hlubší rány, na druhou stranu je ale na té zabijákově pragmatičnosti cosi zvláštně sympatického. Cosi, co se v seriálech moc často nevidí. Poznámka: Kdybych neodhadla zápletku a kdyby mě pointa dostala, šla bych možná i na pět. Takhle i přes nesmírnou řemeslnou zručnost nemůžu jít nad tři. ()
Takhle nějak by vypadal Jack Bauer na druhý straně barikády. Celkem fajn a svižný webseriál, kde sice některé ty dialogy mezi vrahem a knězem nefungují tolik, jak bych čeka a twist byl smrdět na míle daleko. Kiefer s Hurtem si ale svoje odehrajou vždycky, uteče to rychle a Kieferovy flashbacky tu fungujou opravdu dobře a dávaj vzpomenout na starý dobrý 24 časy. Ten film už by měli natočit sakra rychle ;) 70% ()
Tak toto je jednoducho dialógový masterpiece. Kto koho vlastne spovedal?... Zaujímavé a geniálne prepracované v každom smere - po technickej, obsahovej aj logickej stránke. Len málo filmov ponúkne takú guľometnú paľbu brilantných myšlienok na tému náboženstva a viery, ba čo viac, tento k tomu pridá aj niečo navyše - pekný, emotívny bonus v podobe šikovne vymysleného záveru. Ja nemám čo dodať, jedine toľko, že ľutujem iba to, že to bolo také krátke. ()
Reklama