Kluk na kole

No, jenže vůbec. Ten vnitřní hodnotící a neustále se měnící pohled na charaktery sice vnímám, ale k čemu mi to je, když na mě současně všechny dějové zvraty působí až pohádkově jednoduše zkonstruované právě pro ten účel. Ještě tu rozjížděcí půlhodinu pátrání po kole jsem jel stejnou linku "jak morálně hledět na to a tamto, případně nehledět vůbec", jenže pak mě Kluk na kole začal sám vyhazovat, než spadl řetěz úplně. Já tu přirozenost necítím. Můžu to vnímat jako ideologickou hru a rozhodně to můžu vnímat jako další film o krizi maskulinity, ale bohužel u mě převažuje vnímání filmu jako soubor postav chovajících se záměrně jako idioti především proto, aby vyvolávaly v divákovi otázky a celek dělal nějaký dojem. Na mě příliš nedělal. (27.12.2018)

No, očakával som o poriadny kus viac. Prvá polovica snímku výborná, druhá nudná, zbytočná a naťahovaná. Ak by sa tvorcovia viac zamerali na vzťah otec-syn a menej sa púšťali do toho "chuligánčenia" s kaďejakým pouličným plevelom, možno by išla aj hvieza naviac. [MFF Cinematik 2012, PN] (08.09.2012)

Ten chlapec pôsobí nesympaticky už na prvý pohľad, nieto keď ho ešte pochytí jeden z jeho amokov, takže mi bolo záhadou, prečo by si ho len tak adoptovala cudzia žena, ktorá ho spoznala práve keď mal amok a ešte kvôli nemu pustila k vode boyfrienda... Film je tak lacno natočený, že na prvý pohľad pôsobí realisticky, až dokumentárne, no práve také nelogické a nereálne situácie docieľujú pravý opak. Priemerný film, bez štipky emócií, ktorý mi rýchlo vyfučí z hlavy. (22.09.2014)

"Vidíš tu nejaké drogy?" Malému nenápadnému filmu som dal šancu hlavne kvôli sympatickej hlavnej predstaviteľke C. De France, ktorú som si obľúbil po Eastwoodovom filme Život po živote. Sledujeme príbeh ženy , ktorá sa ujme chlapca a všetkými silami sa ho snaží ochrániť pred nebezpečenstvom ulice. Najsilnejšia scéna filmu je neľahký, ale napokon úspešný pokus o útek z domu. Lekcia, ktorú napokon dostal mu však konečne otvorila oči. 70%. (07.07.2015)

Dardennové jednou dokonale ovládly svoji realistickou metodu a je jen dobře, že se jí zuby nehty drží, i když je někdo může nařknout z opakování a recyklování. Kluk na kole je působivým důkazem toho, že geniální tvůrci stále existují, jakkoli je kacířské to takto naplno říct. Kluk na kole nezaujme ani tak nenápadným a jednoduchým příběhem, jako jeho podáním - jde o skutečný dotek života, z něhož až mrazí. A malý Thomas Doret se může hrdě postavit do řady "rozhněvaných lidí z okraje" - po bok Rossety ze stejnojmeného filmu, i Richarda Burtona z Ohlédni se v hněvu. Vrcholná ukázka filmového realismu, na němž je nejcennější to, že je zcela a s přehledem ovládán dvojící tvůrců a nevypomáhá si náhodami a improvizací, na níž stavěl neorealismus. Není toto ukázka teprve ukázka geniality? (08.07.2011)