Nenávist

Realisticky natočený film o tom, jak nenávist plodí nenávist. Že člověk vlastně ani pořádně neví proč nesnáší, ale už se to stalo součástí každodenního života a jednotlivé skupiny lidí stojí proti sobě aniž by měli zpočátku pádný důvod. Ten se však během času sám od sebe vyvine pod tíhou okolností a vše skončí špatně.. Asi tak jako většinou v normálním životě když se člověk snaží seknout se špatnostma, minulost ho převálcuje, proto je tak těžké uniknout a tohle všechno film zvládnul na výbornou. (31.10.2007)

Až tak drsní mi tí parížski výrastkovia neprišli. Skôr len nahnevani, zmetení a hlavne ukecaní. V hociktorom americkom gette by boli zjedení behom pár minút (viď Boys n the Hood, Juice, Trespass) Na 4 to len tak tak vytiahol vycibrený vizuál. Scéna pred zrkadlom je skvelá. Keď som zistl ako ju točili, musel som sa smiať, že ma to nenapadlo samého. V jednoduchosti je krása. Kassovitz si získal moju pozornosť. Som zvedavý na Purpurové Rieky. (16.02.2014)

Skvele vykreslené prostredie, postavy ako živé, bez príkras a so zabitým koncom, ktorý ma pokúša dať rovno plné hodnotenie, pretože je výrečnejší o čo je nenásilnejší - žiaden morálny či akýkoľvek akcent, skrátka prásk a tma! (rámovanie príbehu metafórou o padaní a dopade na tom nič nemení) Tak to skrátka chodí, tak to je, presne takto si to človek zariadil a tak takto to aj má. ...Uvidím, keď sa uleží, na každý pád jeden z najlepších "autentických" filmov z ulice! (31.07.2009)

Známý francouzský herec Mathieu Kassovitz v Nenávisti dokazuje, že nejen herecký talent je mu vlastní, že je navíc i skvělým režisérem, ovšem zároveň i angažovaným umělcem, který dovede až neuvěřitelně přesně pojmenovat bolestná místa současné západní civilizace. Snímek o společnosti, kterou spaluje nenávist a která je ztracena v jejím začarovaném kruhu. Už sám koncept kvazidokumentární formy, k níž se váže černobíle laděný obraz, rámec vyprávění vsazený do jednoho dne, který je doplňován předěly - mezititulky v podobě časových údajů, maximálně autentický herecký projev a vulgární mluva a v řeči postav použitý argot a slang, explicitní důraz na míru násilí, nedějovost a paradoxní mimočasovost či spíše bezčasí snímku, které vytváří absurdní kombinaci s použitými časovými údaji v předělech, neboť ty vlastně ve vztahu k ději nemají žádný význam a slouží jen jako zdůraznění vším prostupující životní náplně hlavních hrdinů - totiž nudy. Vůbec nejvíce autentický je fakt, že v denním cyklu sociálně vyloučených hrdinů zcela chybí sada běžných denních rituálů, vyjma ranní hygieny tak úplně schází v integritě hrdiny složka superega - s většinovou společností ho vlastně nespojuje téměř nic... Skvostná je použitá hudba, která mnohdy dokresluje zobrazované scény lépe než tisíc slov (především pak live set "Nique la Police" od DJ Cut Killera). Prostředí sociálně vyloučené lokality má z pohledu nefrancouzského diváka zjevně univerzální rozměr, neboť některé aspekty lze vidět i v našich romských ghettech - život bez budoucnosti, absence vzdělání, drogy, hip-hop coby výraz odporu k systému a abnormálně zdatní breakující adolescenti točící se na hlavách, liší se jen počty ilegálně držených zbraní, počty zraněných i mrtvých a zatím ještě i míra nenávisti... Brilantní film. (22.06.2011)

8/10 V Parizi to vrelo, vre a bude vrit - a to nejenom kvuli tomu, ze se v ni francouzi pomalu stavaji trpenou mensinou... Pri nekterych zaberech mi behal mraz po zadech daleko vic nez u bubackych filmu - konfrontace sily s jeste vetsi pre-silou je opravdu pusobiva. Stejne jako kamera - vylet z DJ okna, trojice nad mestem. Humoru tu bylo pomalu, ale nasel se - "Nekteri policajti jsou dobri, ale mrtvy skinhead - dobry skinhead", "Je doma Asterix?" Cassel je presvedcivy jako usti bouchacky s niz dela ve sve dobre ctvrti dojem a i oba jeho sekundanti podavaji solidni vykon. Souboj gangu s policii zase zustal bez viteze. Nebude to v originale ale: WORLD IS OURS! (03.10.2008)