Režie:
Jean-Marc ValléeScénář:
Jean-Marc ValléeKamera:
Pierre CottereauHrají:
Vanessa Paradis, Hélène Florent, Evelyne Brochu, Émile Vallée, Jean-Marc Vallée, Nicolas Marié, Jérôme Kircher, Caroline Bal, Richard Chevallier (více)Obsahy(1)
Scénárista a režisér Jean-Marc Vallée postavil vedle sebe dva příběhy o lásce a zodpovědnosti, které od sebe dělí čtyřicet let. Antoine (Kevin Parent) žije v roce 2011 zdánlivě ideálním životem. Je úspěšným montrealským dýdžejem, má krásnou přítelkyni Rose (Evelyne Brochu) a dvě zdravé dcery. Přesto se však stále nedokáže odpoutat od bývalé manželky Carole (Hélène Florent).
Druhý příběh se odehrává v roce 1969. Jacqueline (Vanessa Paradis) je svobodná matka, která žije sama se svým sedmiletým synkem Laurentem (Marin Gerrier), o kterého láskyplně pečuje. Laurent se narodil s Downovým syndromem, a nejspíš se nedožije třicítky. Jacqueline je ale odhodlána udělat vše pro to, aby její syn prožil kvalitní život. S Carole má společného víc, než by se mohlo zdát.
(vesper001)
Videa (5)
Recenze (105)
Zajímavý příběh plný momentů k zamyšlení. Propojením životních osudů a problémů v různých časech vzniká neobvyklá kompozice. Film nám ukazuje komplikovanost života, dilemat a cest, kterými se rozhodneme jít. Ač je film svým způsobem originální a herecky kvalitně zvládnutý, nemohu odpustit některé části, které nudily. Drama jako takové bylo obrazem lidského utrpení, lásky, starostí a zoufalství...osobně jsem na podobné téma viděl lépe zpracované filmy a tak dávám 3 hvězdy, jde ale o hodně kvalitní průměr! ()
Jo, tak tohle je fakt ukázkový midcult. Retardovaný chlapec je retardovaný asi jen proto, aby to všechno bylo o něco "závažnější" a "umělečtější", a do toho to nefalšované pseudospirituální propojení obou dějových linií, o kterém se "rafinovaně" dozvíme až v závěrečném aktu a které z Café de Flore definitivně dělá sračku první kategorie. Na rozdíl od Atlasu mraků, který také propojuje nesouvisející příběhy motivem předurčenosti a reinkarnace, ale dělá to všechno v naprosto "odrealističtělém" metafikčním prostředí, ve Valléeho filmu sledujeme jakože autentické osudy, což podrthuje trapnost toho celého konstruktu ještě víc. Vlastně mě překvapuje, že někteří uživatelé tady z toho regulérně ustříkávají do trenek, protože to není ani bůhvíjak hezké na pohled a těžkopádné užití soundtracku (Sigur Rós mají v tom svém klipu taky děti s "downem", no a?) bere sílu těm vybraným písním, protože to vypadá, jako kdyby nám byly vnucovány. A Matthew Herbert v 60. letech je taky dobrý úlet. ()
Priznám sa, po pár minútach pozerania som si myslel, že to asi bude trápenie, no postupom času, ako sa začali odkrývať karty a ako sa do príbehu celkom nenápadne začala vkrádať mysterióznosť, tak nastal obrat... Obsahová stránka s príbehom sú zaujímavo vyskladané a jednotlivé dieliky dejovej linky do seba zapadajú logickým spôsobom. Len škoda, že niektoré scény, hlavne zo začiatku a zo stredu snímku, sú úplne zbytočne hrozne naťahované. Možno to malo budiť umelecký dojem, neviem, no u mňa to pôsobilo skôr opačne, v niektorých momentoch je skrátka dôležité pridať švih a energiu. Čiastočne to našťastie kompenzovali výborní herci a hlavne na pohľad zaujímavá Vanessa Paradis. A ten záver? Páni, to bolo niečo, len málokedy sa vidí tak geniálne premyslené rozuzlenie, mysteriózne no pritom racionálne a navyše aj emotívne krásne podfarbené. Nádhera. Posledný záber kamery ma totálne rozbil. Mám veľmi rád pointu na báze akejsi osudovosti, prípadne na báze karmy a toto bolo presne ono čo vo filmoch s týmto námetom hľadám. Keby nie tých pár slabších miest a chybičiek tak idem do plna. 80/100 ()
Zajímavě natočený (mix dvou časoprostorových rovin z nichž je dokonce jedna retrospektivní, vizuálně pěkné snové scény,...) dramatický film o lásce a životní předurčenosti, který nelze nedoporučit. 80% P.S. Vidím, že je můj komentář poněkud strohý (na mě až nebývalé stručný - přece jenom Café de Flore patří k filmům, které snadno prožijete ale těžko se o nich mluví), ale zážitek z filmu u mnohých z Vás, tak strohý respektive odměřený nebude. ()
Aby jste rozmotaly sebevědomě ambiciózní uzel scénáristy a režiséra Jean-Marca Valléeho, musíte nejprve absolvovat strastiplnou cestu.Cestu, jejíž trasu ne každý dokáže najít v mapách a navíc jít po ní je jako kráčet po střepech bosý…..a nebo chcete-li slovy klasika „je to sice dál, ale zato horší cesta." ()
Galerie (64)
Zajímavosti (2)
- Film získal cenu Nejlepší kanadský film roku 2011. (vesper001)
- Kaviareň Café De Flore skutočne existuje, nachádza sa na jednej z najdrahších ulíc v Paríži a za svoj názov vďačí rímskej mytologickej bohyni Flore. Vedľa nej sa nachádza ešte jedna kaviareň, ktorá s ňou súperí, podobne ako vo filme súperia dva príbehy. (hajner)
Reklama