Café de Flore
Café de Flore
Režie:
Jean-Marc ValléeScénář:
Jean-Marc ValléeKamera:
Pierre CottereauHrají:
Vanessa Paradis, Hélène Florent, Evelyne Brochu, Émile Vallée, Jean-Marc Vallée, Nicolas Marié, Jérôme Kircher, Caroline Bal, Richard Chevallier (více)Obsahy(1)
Scénárista a režisér Jean-Marc Vallée postavil vedle sebe dva příběhy o lásce a zodpovědnosti, které od sebe dělí čtyřicet let. Antoine (Kevin Parent) žije v roce 2011 zdánlivě ideálním životem. Je úspěšným montrealským dýdžejem, má krásnou přítelkyni Rose (Evelyne Brochu) a dvě zdravé dcery. Přesto se však stále nedokáže odpoutat od bývalé manželky Carole (Hélène Florent).
Druhý příběh se odehrává v roce 1969. Jacqueline (Vanessa Paradis) je svobodná matka, která žije sama se svým sedmiletým synkem Laurentem (Marin Gerrier), o kterého láskyplně pečuje. Laurent se narodil s Downovým syndromem, a nejspíš se nedožije třicítky. Jacqueline je ale odhodlána udělat vše pro to, aby její syn prožil kvalitní život. S Carole má společného víc, než by se mohlo zdát.
(vesper001)
Recenze (105)
Po dlhšom čase takmer bezchybný herecký výkon od V. Paradis vo filme, kde sa stretávajú takmer všetky permutácie lásky, choroby, zodpovednosti, správnych a ľudských rozhodnutí. Osobné hodnotenie: 72% (***) ()
Strasne, strasne. ()
Akoby nejeden vyslovil to klišoidné, že Café de flore je iba o pavučine ľudských vzťahoch, tak si dovolím argumentovať. Stačí sa pozrieť na príbeh. Antoine, ako megaúspešný montrealský DJ sa stretáva s prekážkami očividne opozeranými a mnohými režisérmi sfilmovanými (milenka naproti s jeho bývalou ženou, ku kt. pravdepodobne stále niečo cíti). Jacqueline ako matka vychovávajúca malého dawníka bez otca, kt. ich opustil pri narodení dieťaťa. Tieto zdanlivo odlišné príbehy sa tu prekrývajú a navzájom dopĺňajú na miestach, kde to tomu druhému chýba. Počas filmu obdivujete Vallého umenie prepájať a vytvárať dojem spriaznených duší a nechávate sa podmaňovať melódiou. Tu si však uvedomíte, že príbehy nedosahujú nadpriemeru a ich originalita spočíva v silných a vypätých scénach. Bez debaty, za účelom zanechať dojem bez hodnotnej pointy. Toto nie je o príbehu, ale o genialite opísať ťažké životné osudy. 4.5* ()
Zaujímavý snímok, slušne prepletený, ale akosi bez výsledného efektu či vyrozumenia. V popredí psychodráma s prvkami romantiky - asi. Na kanadskú produkciu slušný výkon, len to nejako lepšie dotiahnúť do konca, aby divák čosi z toho mal... ()
"Konečně někdo, kdo cítí lásku stejně jako já a chce věřit tomu, čemu věřím já". Drama o spřízněných duších, o bezpodmínečné lásce a o vztahových trojúhelnících. Vysoká filmařina s dokonalou hudbou a skvělou kamerou. Silný film. Několikrát jsem se v něm našla... a bolelo to. ()
Splynutí dvou příběhů v různých časech a místech s nebývale skvělou režií a podmanivým hudebním pozadím. Za celkový dojem 70%. ()
Muzika ve filmu byla dokonalá a hlavně skladba (Pink Floyd - Breathe) ... Hrozně moc citů a krásný příběh.. ()
Pro mně hodně složité na sledování a pochopení, co vlastně jednotlivé postavy znamenají, v jaké časové rovině se pohybují a proč tam vůbec jsou. K tomu jsem měl výhrady k hlavnímu hrdinovi, který byl hrozně nesympatický a i když pravděpodobně prožíval silné emocionální výkyvy, tak to nedokázal přenést na diváka. Ale po skončení filmu, když jednotlivé kostičky zapadly do skládanky, musím říct, že to bylo zajímavé a jisté emoce to ve mně vyvolalo, i když bych to se znalostí pointy asi potřeboval vidět znovu. PS: Sigur Rós nejen, že mně nedokázali navodit patřičnou atmosféru, mně tam vyloženě štvali. ()
Ja verím na reinkarnáciu a minulé životy... ()
Super atmosféra, zajímavá myšlenka a excelentní filmařina. ()
Byl jsem nadšen. Herectvím, skvělou hudbou, hloubkou příběhu. Bylo zbytečné přemýšlet, který z těch dvou příběhů byl lepší. Každý byl úplně jiný, oba byly skvělé. I to jejich propojení, na které celou dobu instinktivně čekáte, nebylo na první pohled nic moc, ale zároveň přesně zapadlo do rámce celého příběhu. Jen houšť a více podobných filmů. ()
Vyjímečné dílo nevšední kvality, plné lásky, citu a odvahy a přátelství. Povedený hudební podkres a fantastická kamera geniality velkých mistrů se dotýkající. Herecky absolutně dokonalé, lépe snad to ani nešlo. Dêkuji a vřele vám všem DOPORUČUJI. ()
Při závěrečných titulcích mě zalil osvobozující pocit, jenž musí být výsledkem usmíření se s nevyhnutelným osudem a poznáním, že odproštění se od své životní lásky je jediná možnost, jak ukonejšit a vyléčit zlomené srdce a zdrasanou mysl. Svým rozhodnutím Carole učinila obrovsky důležitou věc pro štěstí celé rodiny. Láska dokáže velké věci, ale zároveń se v důsledku lásky mohou lidé uchýlit k činům, které toho druhého zraňují. Jacqueline není schopná stejné věci jako Carole. Na svém synu je více závislá než je on na ní a možná proto sahá k takto zoufalému aktu. Pokud má rozdělení příběhu na dvě časové roviny nějaké opodstatnění, tak je to pro mě fakt, že Jacqueline funguje jako alter ego Caroline. Jejich rozdílnost v rozhodnutí, jak se vypořádat se svou závislostí na milované osobě v sobě nese důležité poselství. Přetrhnout pouto spojující dva lidi je někdy velice těžké, ale pokud pouze toto roztržení může vést ke štěstí obou, je to nezbytné a jediné možné řešení. ()
Ach bože... ()
Film, kterému já osobně nemám co vytknout. Domnívám se, že i ti, kteří nepochopí o čem ten film je (a že si myslím, že takových bude hodně), si musí film užít. Po filmařské stránce perfektně natočeno. Nejvíce se mi líbila hra stínů. Nemám moc rád dokonalé nasvícení, které praktikují něteří filmaři, kteří dovedou film až k "sterilní" dokonalosti. Dát všude na scénu světla a pustit je dokáže každý. Ovšem hra se světlem, to je jiné kafe. A to které jsme dostali v Café de Flore, je úžasné. PS: moc často se mi nestává, abych ještě před koncem filmu věděl, že ho musím vidět znovu. Tomuto filmu se to podařilo ... ()
Film byl pro mě téměř dokonalý. Propletený podobně jako 21 gramů,časově i postavově až jste se dobrali pochopení. Vanessa mi teda svým hraním sebrala dech. To co převedla mě uchvátilo. Zajímavá myšlenka reinkarnace. Vadilo mi jen skoro dokumentární zpracování a jakási zdlouhavost. Místy film drhnul, rádi byste ho posunuli dál. Přesto stojí za to vidět opravdu silný příběh matky a dítěte postiženého Dawnovým syndromem. Lásku, která se mění v lásku majetnickou, spojenou se strachem o budoucnost milované bytosti. Dávám 4 a doporučuju. :-) ()
Hodně podobné filmu Chaotická Ana, který se mi taky moc líbil. Cafe de Flore mě o dost víc oslovil. Takový ten typ filmu, který ve vás něco zanechá a musíte o tom přemýšlet, jestli se něco podobného neděje ve skutečnosti. . ()
Celkem zvláštní, prapodivný film o lásce na všechny způsoby. Lásce opětované i platonické, současné i té pro příští životy. Lásce sobecké, opičí, zákeřné i nenávistné. Lásce bývalé i nynější. Lásce k hudbě, mongoloidnímu dítěti i k prazvláštním prostřihům ve filmu. Ze snímku nejsem příliš moudrá, nicméně dovolím si alespoň vyzdvihnout vydařený soundtrack. ()
Musím souhlasit s Trafficem. Jednoznačný midcult. ()
Nic než nuda a to ještě rozvleklá. ()