Café de Flore
Café de Flore
Režie:
Jean-Marc ValléeScénář:
Jean-Marc ValléeKamera:
Pierre CottereauHrají:
Vanessa Paradis, Hélène Florent, Evelyne Brochu, Émile Vallée, Jean-Marc Vallée, Nicolas Marié, Jérôme Kircher, Caroline Bal, Richard Chevallier (více)Obsahy(1)
Scénárista a režisér Jean-Marc Vallée postavil vedle sebe dva příběhy o lásce a zodpovědnosti, které od sebe dělí čtyřicet let. Antoine (Kevin Parent) žije v roce 2011 zdánlivě ideálním životem. Je úspěšným montrealským dýdžejem, má krásnou přítelkyni Rose (Evelyne Brochu) a dvě zdravé dcery. Přesto se však stále nedokáže odpoutat od bývalé manželky Carole (Hélène Florent).
Druhý příběh se odehrává v roce 1969. Jacqueline (Vanessa Paradis) je svobodná matka, která žije sama se svým sedmiletým synkem Laurentem (Marin Gerrier), o kterého láskyplně pečuje. Laurent se narodil s Downovým syndromem, a nejspíš se nedožije třicítky. Jacqueline je ale odhodlána udělat vše pro to, aby její syn prožil kvalitní život. S Carole má společného víc, než by se mohlo zdát.
(vesper001)
Recenze (105)
Tak toto je sila!57 minút som sa trápil s týmto retardovaným filmom a ešte k tomu touto bandou nesympatických hercov.Našťastie som stihol počas tejto doby robiť niečo iné .Inak by ma šlak trafil.Takúto nudu vedia sfilmovať len Kanaďania,najhorší filmári sveta!Ak si mám predstaviť,že ma mala čakať ďalšia dobrá hodinka príšernej nudy-tak by ma určite vystrelo!HOD:18%.PS: zase ma raz dostalo hodnotenie na CSFD a básničky okolo filmu!ASI som z inej planéty,alebo moja inteligencia tu nestačila! ()
pro mě jednoznačně zklamání. Nuda se snoubila s vykalkulovaností a násilnou překombinovaností. Absolutně se mě to nedotklo a nechalo zcela chladného, přesto, že filmy tohoto žánru mě často dostávají, ale tento ne. V čem tedy byla chyba? V hudbě ne, ta to spíš trochu zachraňovala, ale sama o sobě dobrý film neudělá. Celé téma s chlapcem s Downovým syndromem na mě ppsobilo jako nadbytečné, jako něco, co mělo režisérovi přinést body u jistého typu diváků. Závěr mi pak přišel spíše jako špatný vtip ()
Působivé, leč kousek chyběl k dokonalosti. Nečekal bych, že propojení zdánlivě nesouvisejících dějů může být po většinu filmu pro mne spíše rušivé (toť má divácká lenost nevidět mainstreamově), nakonci ale uspokojivé. Průběh, načasování, herci i děj, který mě zajímal. Všechno to tam je, přesto něco chybí. ()
Depresívny parížsky byt 60. roky, život v ňom, ťažká situácia VP so synom, naproti tomu relatívna súčasnosť 2011 v Canade, život s inými problémami, čo nie sú problémy. Nemám rád tieto typy filmov... ()
Ženial! ()
ani zimomriavky ani plač, dokonca ani smiech. len jediná silná emócia, ktorá mi ani raz nedovolila pochybovať o tom, či som v deji. bola som tam, ten film ma pohltil. pohltil ma svojím netradičným rozprávaním, netradičným príbehom, líniami ktoré čakám, ako sa môžu prepojiť. a predsa sa môžu! pohltil ma svojimi neuveriteľnými zábermi, ich rýchlosťou a originalitou. pohltil ma hudbou, ktorá je vopred predurčená na otravné dlhé hodiny prehrávané v hlave. nevadí. rada. ()
Kevin Parent je čistý destilát esenciálního mužství. Z postele bych ho nevyhnala ani za deset lahví single maltu z Islay. Co se filmu týče, Vanessa je tu ještě hnusnější než obvykle, ale hraje jak o život, a to se cení. Obdiv taky patří dětským, trizomií jednadvacátého chromozomu stiženým hercům. Hudba Sigurů a jeden je šťastnej, jak kočka objevivší krabici z Lidlu. ()
Pro mě neskutečně silný film s několika slabšími momenty. 90% ()
Vypadalo to na psychologické drama, ovšem někde v polovině se to zvrtlo pravděpodobně ve Star Wars nebo něco v tom smyslu...Asi bych vyškrtla pro mě zbytečný příběh o vymetačí diskoték, kterej neví, co chce a do koho šťouchnout. Celé to mysteriozno místo aby příběh vyzdvihlo a proměnilo ho v něco originálního, přičemž o to se asi tvůrce snažil, ho naprosto to potopilo.Přitom děj o chlapci z Downovým syndromem toho měl v sobě tolik.... Navíc konec o ničem.... ()
Hezký film. Perfektní hudba, vizuální stránka nádherná. Fotografická práce se světlem, kompozicí... Je vidět velký kus práce s detaily (rodinné fotografie, prolínačky, obrazy na pozadí, apod.), výběr herců v různém věku... Příběh (příběhy), ač téměř klišovité, pojaté citlivě a bez křeče, jemně lidsky. Emoce bez příkras. Jediné, co mě rušilo, byl pro mne těžký střih. ()
Neškubej zbytečně uzdou života, nech ho utíkat, tam, kam potřebuje. On utíká tam, kam potřebuješ i ty.....Tak tohle neumím. Ale učím se, učím.... ()
Takto v napätí čakať do grande finale ma nenechal hádam žiaden film, ako som už kedysi písal, každý sa dokáže vžiť do filmu tak ako žil a žije svoj život. Mám depku či cítim radosť z lásky? Neviem, mal som v tom jasno kým som nevidel mami, urob mi kávu.. Strhujúce, fascinujúce. Drobnosť k piatej hviezdičke, sigur ros by som nechal na záver.. Ale to by som už potom ťažko rozdýchal. Musím si dať panáka.. ()
To je první film, u kterého jsem dala pět hvězdiček ještě před koncem. Teď po dokoukání lituju, že nemůžu dát víc. A ta hudba! Zařadil se na vrchol mých oblíbených. ()
Jean-Marc Vallée neovláda vizuálny štýl a filmovú reč Davida Lyncha, preto mi spracovanie skôr pripadalo ako vydarené školské cvičenie mladého filmára. Tam kde Vallée použije priamočiarejší obraz, vidím skôr snahu o väčšiu zrozumiteľnosť pre širšie publikum, než sebavedomú filmárčinu, niekedy až rutinu /využitie rozprávača/, réžia je tu jednoduchá, to čo film ťahá sú herecké výkony a zaujme strih filmu a hudba. Mňa upútala téma a jej spracovanie, celkové hodnotenie je bližšie k priemeru než k Lynchovi - 73% ()
Tak najprv je v tom riadny bordel, jeden nevie čo to všetko má znamenať a ani netuší čo môže spájať tie dva tak odlišné a vzdialené príbehy. No a potom to príde a je to bomba. Zasiahlo ma to poriadne aj vďaka výborným hereckým výkonom - na tomto mieste musím vyzdvihnúť práve šeredku Vanessu Paradise,ktorá tu teda hrá o dušu, možno aj vďaka tomu, že má čo hrať a pre úlohu ktorá jej sadla obetovala aj svoj zovňajšok (nebyť tej diery medzi jedničkami ani ju nespoznám) - klobúk dole !!! ()
Výborný scenár, príbeh ako aj naväzovanie medzi jednotlivými dejovými líniamu a prelínaniami... Vanessa Paradis asi prvykrát zahrala tak, že som aj veril tej úlohe, ktorú jej zverili. Nechcem prezrádzať viac, hudobný podmaz bol podmanivý, a celkovo vo mne zanechal film veľmi dobrý pocit... Už len prezradím, že film ma potenciál, aby ste sa nielen zasmiali ale aj možno v niektorých scénach poplakali. Jedným slovom vydarený, nie dokonalý, ale vydarený... Celkové skóre: 82% ()
Na konci tohto filmu som sa mal chuť zabiť. Jedine mi bolo ľúto toho postihnutého chlapca. ()
Jsou i ty nejšťastnější vztahy, ke kterým by okolí mohlo vzhlížet, ve skutečnosti jednosměrná kolej? Je možné jednu spřízněnou duši vyměnit za jinou? Je možné milovat partnera z celého srdce, celý svůj život, dávat ze sebe vše, žít šťastně, za celý život nepolíbit jiného muže a stejně pak o partnera přijít? A jak se s takovou situací vyrovnat? Co to způsobí duši? Je možné potkat se už jako "děti", zamilovat se už tehdy, a rozumět si? Být dvě spřízněné duše, rozumět tomu druhému, provázet se životem, založit rodinu, mít dvě krásné děti, svůj život, být stále spolu, nedělat chyby? Je možné dávat tomu druhému úplnou svobodu, protože je dospělý, protože je spřízněná duše, a nespálit se při tom? Je možné zasloužit si lásku, tím, že všechno funguje, že vše děláme správně, že tomu druhému zcela rozumíme? Je chytré prožít celý svůj život láskou k druhé lidské bytosti, zcela se té myšlence podat, až do takových krajností, že se vše točí kolem milované osoby, vztah je dokonale krásný? Aby mohlo něco krásného začít, musí předtím něco krásného skončit? :) A další a další otázky, které klade tenhle film. Atmosféra spřízněných duší podtrhnutá paralelním příběhem, hudbou, zážitky, které se opakují, a mění se v nich jen tváře... Kouzelné, strhující! Když Carole přichází do domu, ve kterém nyní Antoine žije s Rose, přestože na zdech ještě stále visí rodinné fotky jen s Carole, a Carole vidí Antoina jako malého kluka, stále svýma holčičíma očima, stále ho zná, stále v něm vidí všechno to, co vždy viděla. Ale Antoine ji vidí jinak. Vidí v ní dospělou ženu, která před ním stojí, a nic víc. Když se jí ptá, zda má halucinace, slyší její slova, její odpověď. Čeká. Ale neřekne nic. Když si sama Carole stojí za tím, že halucinace nemá, nechá to tak být. Film o tom, jaké to je žít šťastně, být obklopen láskou, a přitom ji nevnímat. Brát ji jako samozřejmost. Film o tom, že je možné nevnímat i tu nejčistší lásku. Proč? "Jsem šťastná, jako jsem nikdy nebyla. Víš, co se mi líbí? Ten klid. Duševní vyrovnanost, kterou jsem našla. Už nemusím hledat. Konečně jsem našla někoho, kdo cítí lásku stejně jako já, kdo v ni chce věřit stejně jako já. Je to uklidňující. To, že jsme stejní. Dva romantici, dva snílci. Tak je to!" Nevím proč. Možná pro tu větší sílu? "Rád zvuk zaříznu. Aby to, co přijde poté, dostalo větší sílu..." Už jsem si myslel, že znám odpovědi, ale tenhle film mě učí klást si nové otázky. :) Celý film je vlastně o jednom: "Setkání spřízněných duší znamená, že duše při cestě potká svou druhou polovičku. Tím cyklus převtělení končí. Je dosaženo konečného splynutí, které vede k harmonii." ()
Pěkný film. Sice místy neveselý a možná trochu dlouhý, ale pokud hledáte něco na téma minulých životů, tak je toto velmi nenásilná forma. Doporučuji místo Atlasu mraků, kde ani po 1/2 filmu nevíte o co jde. ()
Výborný a velice zajímavý,dobře natočený příběh.Takové malé okénko k dnes ještě ne-příliš známé skutečnosti. Až ve chvíli,kdy pochopíme,pak jsme schopni jít dál a uzdravit se....80% ()