Klukanda

Trampoty s genderem - téma, o kterém byly napsány stovky knih a natočeny desítky filmů. Co je na Tomboyi tak nové a hlavně tak úžasné, že film hodnotím všemi pěti? Je to civilnost snímku, skvělé herecké výkony (Zoe Héran je opravdu výjimečná a pro tuto roli se snad narodila, ale i ostatní herci se svých rolí zhostili na jedničku), citlivost a citovost, s jakou se o celém tématu ve filmu mluví. Anebo spíš mlčí? Ostatně právě tyto náznaky a nejistoty někdo může snímku Tomboy vytýkat. Podle mého názoru se celá ta zmatenost nejen Laury, ale i jejího okolí stala perfektním zrcadlem celé problematiky. Laura je zmatená a její nejbližší s ní. Hledají správné řešení. Existuje ale něco takového? Stačí si obléct masku universality a všechno bude v pořádku? Tyhle otázky fillm divákovi nabízí a nechává ho, ať o odpovědích přemýšlí sám. Jsem nadšená. Ať žije Festival francouzského filmu. Viva le film francais. (24.11.2011)

Excelentní sonda do každodenního života dívky / chlapce Laurie (Zoé Héran, jež podala mimořádný herecký výkon) a nenásilné, naprosto civilní představení jejích / jeho problémů a strastí nejen při snahách o etablování se do kolektivu místních dětí. ~ Francouzští filmaři obecně vždy zcela precizně, otevřeně a přirozeně vystihnou všechny aspekty tématu, o kterém točí, snímky se vyznačují propracovanou psychologií postav. Nejinak je tomu i v tomto případě. ~ Film je lidský, citlivý, dobře se na něj kouká, a to i pro skvělou kameru s častými detailními záběry obličejů herců (značícími zájem o člověka coby živou bytost, zájem o jeho nitro). Francouzský art miluju právě kvůli snímkům jako je tento! (19.12.2011)

Krásný film o transgenderu aneb když někdo má jiné pohlaví a jiný gender. Skvěle zde bylo vidět, jak je pro společnost totiž důležité, aby si tyto dvě věci odpovídaly, ba dokonce, že to samotné, co máme mezi nohama, je nakonec tím určujícím, co nás má determinovat, a ne to, jak se cítíme. Děti dokážou být hodně kruté a v závěru jsou oni těmi strážci heteronormativního systému. Bohužel je to takový kruh, jací rodiče, takoví děti. Michaela mi bylo neskutečně líto v závěru, když ho matka donutila přiznat své "pravé" pohlaví. Také se v podobných filmech vždy objevuje motiv potřeby lidí si "ověřit", co ten člověk je, čímž samozřejmě myslí fyzicky. Šílenost a hlavně úplná zbytečnost..to vážně neumíme žít mimo binární kategorie muž/žena? Btw. strašně se mi ve filmu líbil vztah mezi Michaelem a jeho sestrou Jeanne, to prostě bylo něco dokonalého a až dospělého. (17.09.2012)

Tomboy. Při tomhle slově se mi vybaví malá Freja Erichsen, jak někde v Dánsku kope s klukama fotbal. Ale co říct k filmu? Tomboy si na nic nehraje, předkládá všechno tak, jak je a je jen na nás, jak si to všechno přebereme. Proto i to pomalejší tempo. Jako kdyby to říkalo "takhle to prostě je a je mi jedno, co si o tom myslíte." Je to zvláštní film, takový jiný , ve svém jádře jednoduše prostý, ale hlavně opravdový. A právě ta opravdovost ho povznáší z průměru, kterým by bezesporu jinak byl. Proto ty 4 - pro prostotu a uvěřitelnost. Byť jsou slabší. A nutno říct, že malá Zoé má potenciál. (02.02.2012)

Francie zase předvedla jeden velice zvláštní, ale zajímavý výkon. Tomboy nicméně má sílu především v opravdovosti. Když vidíte, jak si ve filmu děti hrají, a že je to především o dětech, tak Vám je naprosto jasné, že tak to přesně je. Opravdovost se tak mísí s prazvláštním námětem a výbornými hereckými výkony. (20.01.2012)