Představ si

Andrzej Jakimowski mě zaujal na festivalu 3Kino svým filmem Fígle natolik, že jsem se začal zajímat o jeho další kousek. Po diskuzi s kolegyní Emmou53 jsem si vybral Imagine a rozhodně nelituju jediný minuty pohledu na tenhle biják. Andrzej předvádí hotový režisérský mistrovství co záběr to balada. Herce tady natáčení taky zastihlo v neuvěřitelný formě, hlavně Edward Hogg tady vysloveně válí, všechny ty pohyby a gesta jsou tak věrohodný, že jsem mu věřil že je skutečný slepec, co nepotřebuje hůl. Film dává příjemnou náladu a chce naše empatie a pokud se budeš řídit učetnickou větou má dáti / dal, tak po skončení závěrečných titulků budeš hodně spokojeně vrnět. (02.11.2014)

Vůbec si nedokážu představit, že by tohle silné a zároveň tak citlivé téma natočil někdo v ho(bo)llywoodu. Vznikla by nejspíše sladkobolně-slzopudná sračka, která by mě sloužila jako varování, že se na podobné filmy už nemám nikdy více dívat. To však v tomhle případě nehrozí ani náhodou. Andrzej pojal tenhle film naprosto jinak. Lehce, jednoduše a hlavně s velkým přehledem. Ukázal nám vidícím, že bychom si měli vážit, pro nás tak samozřejmého faktu, jakým je zrak. Zároveň nám dal aspoň trošku nahlédnout, jaké to je, ponořit se do světa, kde vládne jen samá tma. Světa plného zvuků, dotyků a jiných vjemů, které si jen těžko dokážeme normálně vybavit. Ale i tak se dá vést normální, mnohdy i plnohodnotný život. Chce to je vůli a trpělivost a výsledek ten se po čase určitě dostaví. A kdo ví, třeba se dočkáte i té své vytoužené lodě. (10.06.2015)

Nezávislý artový snímek s pastelovými barvami a místy podle mě bez výčitek označitelný jako "poetický". Celá atmosféra i vrhnutí do děje mě zpočátku poměrně překvapilo a přiznávám, že mi to úplně nesedlo. Jak se začal vyvíjet děj, tak jsem se začala bavit i já, ale zase nemůžu říct, že by mě to nějak okouzlilo. To co film řeší je nepochybně neotřelé, možná pro někoho kontroverzní a určitě citlivé téma. Je to ten typ filmu, kde je jedna ústřední myšlenka...nic víc. Podle mě se úplně nepodařilo naplnit celý potenciál toho námětu. Možná by celé hlubokomyslné poselství bylo "schůdnější"kdyby se ubralo těch poetických momentů a přidalo na ději, protože takhle to na mě působilo místy lehce prázdně. Nepochopte mě špatně, nechci říct, že by film neměl co říct, jen že se v tom pomalém uvlečeném tempu (zase nic proti tempu samotnému, u některých filmů je to to pravé) utápí postupně i to něco, co by stálo za pozornost....Pokud se něco povedlo, tak přiblížení světa nevidomých divákovi, což byl pro mě poměrně silný zážitek. Možná bych měla film pojmout jen na základě toho a na celou tu "filozofii" co se tam oplétá okolo (a která je tak trochu nedotažená) se vykašlat, což mi ale úplně nejde a proto jsem si film neužila tak, jak bych mohla. Trochu silnější tři hvězdičky. (02.06.2015)

Velice zajímavý líně se vlekoucí film ze světa nevidomých. Jakkoliv se okolí člověka tváří, že se mu snaží pomáhat, že kvůli němu cizeluje vědecké postupy a zasvěcuje tomu svůj profesní život, skutečnost je většinou taková, že všem těmto profíkům jde především o jejich klid, o vyloučení rizika za něco odpovídat... Nespoléhat na ně, opírat se o své síly, je jediná cesta nabízející spolehlivost. (27.09.2013)

Prosluněný snímek s kolíbavou kamerou, naddimenzovanou intenzitou zvuku, dobrodružným nádechem a s více než zajímavým tématem, který nesvádí k lítosti nad údělem nevidomých, nýbrž nad námi samými - pro polozapomenuté prožívání vjemů, o které se nevědomky připravujeme, když registrujeme jen nezbytné informace nutné k přežití a něco tak krásného, jako jsou zvuky, zapomínáme řadit k zážitkům všedního dne. Film o důvěře, naději a touze po svobodě, který je škoda nevidět a neslyšet... (18.09.2013)