Představ si

Čekal jsem (nebo spíš doufal), že mě Imagine nadchne, ale i tak to bylo moc milé překvapení. Nálepka „hřejivý film“ je dost přesná, a to rozhodně ne jen kvůli slunnému Lisabonu. Ian je fakt sympaťák a okamžitě si mě získal a já mu pořád fandil, aby se mu při jeho ne úplně ortodoxních metodách dařilo. A jeho praktiky mě opravdu nadchly, do toho fungující romantika, špetka humoru a kopa pohodové atmosféry. A procházky venku patřily k tomu nejlepšímu. Navíc je film nastaven tak, že i když je místy dojemný, nesklouzává k citovému vydírání. A přestože neoslňuje zrovna svižným tempem vyprávění, ani na vteřinu jsem se nenudil a hodnotím slabším, ale plným počtem. (04.08.2013)

Natočit tak citlivé téma, aniž by byl divák citově vydírán, je docela obtížné, protože většinou to bývá právě naopak. Já to tady v žádném případě tak necítila a to nesmírně oceňuji. Byla jsem jen v jiném světě, tam kam bych se nikdy nechtěla v žádném případě v reálu dostat, ale on pro mnohé existuje a já jsem mohla alespoň tímto způsobem do tohoto světa nahlédnout a zjistila jsem, že zdaleka nevyužívám všechny svoje smysly takovým způsobem, jak mně to přiblížil právě Ian ve světě nevidomých. A i když je to drama, tak Andrzej dokázal vytvořit i moc příjemnou atmosféru tím, že celý příběh prosvětlil teplými barvami a i trochu té romantiky tam vložil velmi citlivě a jemně. Určitě doporučuju, jeden z filmů, který stojí zato vidět. (23.09.2013)

Nezávislý artový snímek s pastelovými barvami a místy podle mě bez výčitek označitelný jako "poetický". Celá atmosféra i vrhnutí do děje mě zpočátku poměrně překvapilo a přiznávám, že mi to úplně nesedlo. Jak se začal vyvíjet děj, tak jsem se začala bavit i já, ale zase nemůžu říct, že by mě to nějak okouzlilo. To co film řeší je nepochybně neotřelé, možná pro někoho kontroverzní a určitě citlivé téma. Je to ten typ filmu, kde je jedna ústřední myšlenka...nic víc. Podle mě se úplně nepodařilo naplnit celý potenciál toho námětu. Možná by celé hlubokomyslné poselství bylo "schůdnější"kdyby se ubralo těch poetických momentů a přidalo na ději, protože takhle to na mě působilo místy lehce prázdně. Nepochopte mě špatně, nechci říct, že by film neměl co říct, jen že se v tom pomalém uvlečeném tempu (zase nic proti tempu samotnému, u některých filmů je to to pravé) utápí postupně i to něco, co by stálo za pozornost....Pokud se něco povedlo, tak přiblížení světa nevidomých divákovi, což byl pro mě poměrně silný zážitek. Možná bych měla film pojmout jen na základě toho a na celou tu "filozofii" co se tam oplétá okolo (a která je tak trochu nedotažená) se vykašlat, což mi ale úplně nejde a proto jsem si film neužila tak, jak bych mohla. Trochu silnější tři hvězdičky. (02.06.2015)

Vůbec si nedokážu představit, že by tohle silné a zároveň tak citlivé téma natočil někdo v ho(bo)llywoodu. Vznikla by nejspíše sladkobolně-slzopudná sračka, která by mě sloužila jako varování, že se na podobné filmy už nemám nikdy více dívat. To však v tomhle případě nehrozí ani náhodou. Andrzej pojal tenhle film naprosto jinak. Lehce, jednoduše a hlavně s velkým přehledem. Ukázal nám vidícím, že bychom si měli vážit, pro nás tak samozřejmého faktu, jakým je zrak. Zároveň nám dal aspoň trošku nahlédnout, jaké to je, ponořit se do světa, kde vládne jen samá tma. Světa plného zvuků, dotyků a jiných vjemů, které si jen těžko dokážeme normálně vybavit. Ale i tak se dá vést normální, mnohdy i plnohodnotný život. Chce to je vůli a trpělivost a výsledek ten se po čase určitě dostaví. A kdo ví, třeba se dočkáte i té své vytoužené lodě. (10.06.2015)

Hollywoodské citové vydírání je dost trapné samo o sobě, natož když se o ně pokusí evropští filmaři. Tvůrci "Imagine" se snažili narvat do filmu co nejvíc ikonických scének (které jako celek zoufale nefungují), navíc jsem si opět ověřil, že mám alergii na vedení herců a hudební režii typickou pro "nezávislé" polské filmy posledních 10-20 let, takže ... Ne. Nepomohlo tomu ani prostředí mého milovaného Lisabonu, pro mě je to za dvě hvězdy. A klidně si mě umlaťte slepeckou holí. (29.11.2013)