Ráj: Láska

Kdo se dívá a pokusí se o tom přemýšlet a poskládat si z toho nějakou mozaiku odrážející tento aspekt, (řekněme přímo) lásku, určitě najde spoustu styčných bodů i spoustu míst, které tuto spojnici přerušují. Seidlův film rozhodně není statický, avšak přesto, že se vyvíjí a k něčemu směřuje, jsou všechny postavy naprosto stejné na konci jako na začátku, stejně zatížené svojí rozšafností, která vždy končí otázkou: co a za kolik? (15.12.2020)

Narozeninovou scénou tahle letní anabáze v mých očích propadla pouze na dvě hvězdy. Nepochopila jsem, proč se Seidl vyžívá na rozpacích většiny diváků (alespoň tak to vidím já). Takhle to holt chodí, jeden neví jestli to je k smíchu a nebo k pláči. Já jsem z toho byla celkem dost zdrchaná. Uvidíme, co přinese poslední část této trilogie. (03.05.2019)

Portrét starej obtlstlej a naivnej Rakúšanky hľadajúcej lásku a cit na keňskom pobreží u miestnych mladých junákov. Práve táto oblasť je známa, že sem staré Európanky chodia hľadať "lásku" a súlož. A mladí muži sa predávajú aby tak zabezpečili živobytie pre svoju rodinu. Morálna dilema s kým sympatizovať. S obstarožnými ženami hľadajúc lásku a sex s mladými mužmi tisíce kilometrov od domova aby si kompenzovali svoje nedostatky? A nebodaj očakávajúc nejaký skutočný "committment"... Alebo s mladými Keňanmi, ktorí síce tieto ženy často klamú ale robia tak lebo žijú v chudobe a chcú zabezpečiť obživu pre svoje rodiny? Veľmi naturalistický film Ulricha Seidla, známeho najmä svojou dokumentárnou tvorbou. 75-80% (14.01.2014)

Příběh byl vyprávěný se zajímavým odstupem, trochu jakoby dokumentárním stylem. Je mi dost líto, že u této projekce nebyl režisér a neřekl pár slov. Většinou je film cesta k vyjádření nějakého názoru, ne tak tady, Ráj: láska neodsuzuje ani nelituje, nenapravuje, nedává naději, neočišťuje, neomlouvá, nekritizuje. Divák se stává opravdovým nestranným pozorovatelem. Určitě to není špatně, jen je to dráždivé, nepohodlné, člověka to nutí víc přemýšlet. Hlavní hrdinka a její přítelkyně mi byly více a více nesympatické, až k poslední půlhodině, kdy jsem si říkala, že je s odpuštěním naprosto vypatlaná. Vůbec mi nešlo s ní jakkoli soucítit, ale proč bych vlastně měla? Každý ze zůčastněných byl trochu sviňák a trochu oběť, takový začarovaný kruh. (05.07.2012)

Tímto filmem se prosmějete od začátku do konce. Z kina budete ale vycházet z pocitem životní prázdnoty. Stejně jako hlavní hrdinka... Margarete Tiesel i její kolegyně si zaslouží palec nahoru za explicitní scény, kdy by se jiné ženy raději neodhalily... leč taková je realita všedních dní, kterou nezachrání ani pobyt v "africkém ráji"... naopak - kromě celulitidy a faldů vyhřezne na povrch to, že žijete třeba život odnikud nikam... (11.07.2012)