Chlapectví

Moc pěkné a milé "časosběrné" drama o dospívání jednoho spíše zamlklého a přemýšlivého chlapce. Richard Linklater velice pěkně vykreslil plynutí času, rčení "jednou jsi dole, jednou nahoře" je zde velice trefné. Masona potkávají lidé a události, které jsou určitě důvěrně známé nám všem ze skutečného života. Film je velice přirozený a v nejlepším slova smyslu všední. Celkové vyznění a nálada jsou možná lehce negativní, ale film si dává záležet na tom, aby se na konci každého (životního) tunelu objevilo světlo. Stopáž vůbec není přehnaná. 8/10 (27.09.2014)

(1001) Intelektuál ve mě by asi měl být nadšený z toho konceptu. A to je, ne že není. Divák ve mě byl ovšem trochu unavený z toho, že mnohem víc čeká na záblesky "opravdovosti" (ať už si pod tím slovem člověk představí cokoli), než že by sledoval autorskou výpověď. Na druhou stranu jsem ráda, že se film vyhýbá zobrazování takových těch "životních milníků" a že zůstává antiklimaktický (je tohle slovo správně?), to je sympatická tvůrčí volba. Paradoxně jsem měla u filmu nejvíc pocit, že se mi nedostává dost času pro napojení na atmosféru a pochopení jednotlivých situací. Líbil se mi obraz prvního kamaráda z dětství, který při stěhování jede kolem auta na kole a mává na rozloučenou, ale ten záběr je tak rychlý, že než stihnu brečet, je pryč. Což je ale vlastně asi pointa filmu, čas běží docela rychle, vlastně strašně moc rychle, a od člověka to vyžaduje velkou vnímavost, soustředěnost a píli, pokud chce nějaký moment pozastavit a udržet v paměti. A nakonec se stejně nejspíš rozplyne a naše vzpomínka bude obsahovat jenom tu snahu zapamatovat si ho. (Jak říká básnířka Kateřina Rudčenková: "Snažím se zapamatovat si každý pohyb,/až si nakonec dokážu vzpomenout/jen na to, že jsem si chtěla vše zapamatovat." A když už jsem u toho, tak jsem si vzpomněla i na další úryvek z její poezie: "Proč jsou všechny pocity tak přesné/Proč jsou všechny pocity tak nepřesné.") Ale navzdory takovému poetickému okénku bych Linklaterovi stejně ráda vyčetla jeho volbu dělat mnoho krátkých záběrů místo menšího množství delších. Dobrovodná hudba mě iritovala svou nezajímavostí, Ethanova píseň o dětičkách mě opařila svou výmluvností (eloquence - skvělé slovo). (08.02.2015)

|| Scenár: Richard Linklater | Hudba: - | Distribúcia: IFC Films | Rozpočet: 4 milióny $ | Tržby: 44,4 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 1 výhra: vr Patricia Arquette. 5 nominácií: Film, vr Ethan Hawke, Réžia, Scenár, Strih. Golden Globes - 3 výhry: Dráma, Réžia, vr Patricia Arquette. 2 nominácie: vr Ethan Hawke, Scenár. Spolu: 149 výhier a 120 nominácií || Skoro trojhodinový maratón bez poriadnej hudby, ktorý tasí svoje najsilnejšie remeselné eso vo forme dĺžky natáčania filmu počítajúc v rokoch. Predstavitelia sa nemenia, len ich vek, čo je naozaj raritov vo filmoch. Organizačne to musel byť celkom oriešok, a tiež pre samotných hercov. Každopádne si myslím, že inak je ten film dosť obyčajným reflektovaním každodenného života a jeho fáz, v ktorých mi chýbali nejaké silnejšie momenty a akcenty. Možno sa tvorcovia snažili o čo najreálnejšie stvárnenie, a nie o to, aby napísali časuvzdorné drama. Boyhood nie je o príbehu, ale o novom prístupu k natáčaniu, ktorý je pre mňa zaujímavý len na jedno videnie. 70% | FullHD, THX, EN DTS | (24.02.2015)

Filmu si cením především kvůli tomu, s jakou trpělivostí a oddaností byl natočen. A kvituju také fakt, že se natáčelo s těmi samými herci, což působí opravdu hodně dobře. A přestože se na film i přes těch obludných 166 minut pěkně dívalo (nuda se nedostavila) a několik scén opravdu zaujalo, měl jsem s ním 2 problémy. Na to, jak je snímek dlouhý, v něm bylo zvratů jak šafránu (a starali se o ně vlastně jen matčini amanti), a hrdina, co (takřka) v pohodě proplouvá životem, člověka moc k fandění nestrhne (pokud ho teda neosloví jinak). A když už jsem právě u postav, tak Mason mi byl čím dál méně sympatický (ok, osobní problém) a taky mě rušila představitelka jeho sestry, která byla tak nepřirozeně přirozená, že občas strhávala veškerou moji pozornost na sebe a já nechápal její zvláštní gesta či výrazy v obličeji. Závěr filmu mě vzhledem k průběhu vyprávění opravdu nepřekvapil, ale zase oceňuju, že se ho podařilo tvůrcům docela dobře kočírovat, aby nevyzněl vyloženě tuctově. Nicméně Chlapectvím mě Linklater vybídl, abych zkusil nějaký jeho další film, takže nashledanou pane režisére, protentokrát by to bylo za slušné 4*. (09.11.2014)

Absence jediného silného, neřku-li pointového momentu mi vkládá do úst otázku, proč je nutné se na něco podobného bezmála 3 hodiny dívat. Ale uznávám, že oproti předešlé Linklaterově turbosračce tohle působí jako velkofilm, takže s průměrem (i vzhledem k tomu, že jsem to dokoukal) nemám problém, ale s těma Oscarama si někdo asi kvalitně šlehnul. 69% (10.02.2015)