Reklama

Reklama

Antiviral

  • USA Antiviral (více)
Trailer

Obsahy(1)

Satira na současnou společnost a její posedlost slávou sleduje Syda Marche (Caleb Landry Jones), který pracuje jako pašerák nemocí pro lékařskou kliniku zprostředkovávající posedlým fanouškům patogenní viry a bakterie svých glorifikovaných celebrit. Když je Syd nakažen neznámou formou nemoci, na kterou později umírá jedna z populárních hvězd Hannah Geist (Sarah Gadon), mění se jeho tělo v časovanou bombu, jejíž tikot musí Syd zastavit, než ho dožene nevyhnutelná smrt. (Brousitch)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (100)

Morien 

všechny recenze uživatele

Jako kdyby si Cronenberg promyslel všechno kromě scénáře a dramaturgie. Je totiž rozdíl mezi netečným a krutým vypravěčem, který se dopouští přestupků proti pravidlům s jasným záměrem, a člověkem, který se tolik soustředí na atmosféru a vizuál, že zapomene na dramatický oblouk a fakt, že dynamika osobnosti je pro filmové médium klíčová, ne zachycení setrvalého stavu. Na druhou stranu tím ovšem vzniklo zajímavé myšlenkové cvičení: Jakým způsobem zprostředkovat komunikaci mezi divákem a hlavní postavou, která jedná totálně sama a jakmile už s někým v rámci filmu mluví, tak lže, když se tvůrce nechce snižovat k voice-overu a bourání čtvrté stěny? Jeden z prvních nápadů je samozřejmě kamera a obsesivní snímání těla takového hrdiny, toho se nám tady dostává dost, ale stejně nemám dojem, že by k napojení diváka na Marche došlo. Možná je to tím, že ačkoliv je Caleb Landry Jones ve své roli dokonalý, co se týče zevnějšku (asi bude chudáček prokletý hraním „nezdravých“, protože zatím jsem ho viděla jako genetického mutanta, adepta upírství s leukémií a tady plijícího esteticky krev na bílé polštáře), tak po výrazové stránce je pořád nezkušený a nedokázal přesvědčivě předvést proměnu/vývoj svojí postavy. To ale rovněž souvisí s mojí úvodní výtkou vůči scénáři, který je postavený tak, že se prvních čtyřicet minut věnuje expozici, potom si najednou uvědomí, že děsivě mešká, a na zbývající časové ploše se snaží vše dohnat, ale opět ve statickém duchu a opakujícími se principy. Já si tenhle film představuji jako postmoderní odyseystický portrét individua zmuchlaného svojí dobou, ale do jeho výsledné podoby jako by se dostala jedna, maximálně dvě stádia z jeho uražené cesty. Hrozně se mi líbilo, když se poprvé usmál, tam bylo to šílenství, které mě zajímá – jenomže se to mělo stát mnohem dřív a dál jsme měli sledovat, co udělá potom, a co potom, a co potom. A ne to řešit stmívačkami a vracet se neustále ke člověku, který je schoulen do klubíčka a neví, co sám se sebou. V podobném duchu pro mě také nefungovalo spojení mezi hrdinou a dívkou, resp. připadalo mi neexistující, ačkoliv tvůrci s ním počítali. Ani ona nebyla taková herečka, aby to dokázala vyjádřit jenom svým tělem, a scénář jí žádnou pomoc nenabídl. Možná ten zvláštní pocit disfunkčnosti pramení také z toho, že film používá žánrový rámec pro artové vyjádření, takže divák, který očekává hororové sci-fi, nechápe, proč nedostal svůj standardní příběh jdoucí od á k zet, a divák, který se kouká na filmy z Un Certain Regard, zase nechápe, proč snímek evokuje předpřipravená žánrová schémata. Nicméně já takovému míchání žánrů ze srdce fandím a beru to tudíž jako plus, škoda jenom, že to technicky nevyšlo všechno podle plánu. Rovněž se mi dostavila aluze na film Helena v krabici, který natočila dcera Davida Lynche. Oba filmy jsou děsně divné, ale ne úplně dotažené, a natočili je potomci slavných úchylů, takže je všichni mají tendenci srovnávat a přehnaně analyzovat ve snaze vyvrátit předpoklad, že je talent dědičný. Místo aby si pořádně užili ten creepy feeling a ocenili aspoň snahu o to být nějakým způsobem jiný. Uvědomuji si, že když jsem schopná z první vody napsat o filmu takhle dlouhý elaborát, tak trochu vypadám jako další z takových rýpalů, ale já se snažím myslet v souladu se záměrem filmu a ne proti jeho srsti, přísahám. A teď už jen závěrečná poznámka: Potěšila mě zmínka o Henriettě Lacks, ženě, jejíž tělesné buňky dosáhly ve vědeckých laboratořích nesmrtelnosti. O její existenci jsem už dřív věděla, a díky téhle připomínce jsem si dohledala víc informací o ní, o HeLa a o dalších řetězcích nesmrtelných buněk používaných ve výzkumu, a pravděpodobně kvůli tomu budu mít víc nočních můr než kvůli posledním deseti hororům, které jsem viděla. Takže děkuji, I guess. () (méně) (více)

Caminzind 

všechny recenze uživatele

Já se ani tak moc nenudil, jako kolegové zde. Formálně je to film precizní se sugestivní atmosférou. Výhrady mám spíše k příběhu, který mě příliš neoslovil. Obzvlášť výchozí premisa mě nechala chladným. Motiv posedlosti něčí nemocí mi přišel od začátku naprosto nereálný a ryze účelový, ad hoc vycucaný. Během filmu jsem ho však dokázal víceméně zpracovat, byť jen čistě racionálně. A to tak, že jsem si k němu našel alespoň analogii ve skutečných posedlostech, úchylkách a perverzích, nejen sexuální povahy. S přimhouřenýma očima uděluji snímku tři hvězdy. 56% ()

Reklama

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Chcel by som dať viac, ale posledná tretina sa zbytočne ťahá. Zároveň mi bol Landry Jones vždy nesympatický a celý čas tu pôsobí creepy as fuck. Cronenberg má ale svet vymyslený. Pôsobí uveriteľne, je správne nepríjemný a nechutný a oceňujem množstvo detailov ( kamera schovaná za mrežou). Hudba pekne vtieravá a umocňujúca celú atmosféru. Tá je parádna, sterilná a predsa plná detailov ( kvetiny). Preto v zásade zamrzí sterilnosť postáv. Hoci v určitom momente konaniu každej jednej porozumieme. Na konci je to v zásade funkčná, nepríjemná satira na súčasnú spoločnosť, ktorá určite zarezonuje na dlhšie. Ale zároveň jej chýba jedna úderná, pamätnejšia scéna. Keby tam bola zdvihol by som hodnotenie. Koniec samotný sa mi ale páčil. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Po hororové stránce je to velmi chabé, ale fandové scifi-fantasy žánru by si snad mohli přijít na své. Atmosféra je tu místy opravdu na dobré úrovni a přestože nejsem zrovna velkým milovníkem podobně laděných filmů, tak zde lze nalézt i několik originálních prvků. První věcí co musím začínajícímu režisérovi vytknout je výběr hlavního „hrdiny“, který mi byl krajně nesympatický a zhruba od poloviny filmu jsem se těšil, že umře opravdu krutou smrtí, leč marně. Nápad s pícháním virů a kupováním „masa“ z buněk celebrit vypadal zprvu slibně (peníze bych do toho určitě nevrazil), jenže postupem času až na pár světlejších okamžiků, jsem se začal dost nudit, protože tempo nabylo opravdu hlemýždích rozměrů.50% ()

Hoyt 

všechny recenze uživatele

V první řadě je hrozně těžké ohodnotit tento snímek ale spíše zůstanu u toho průměru i když to vůbec nezačalo špatně. Hned první záběr mě velice nadchnul a já si říkal, že budu sledovat něco nadprůměrného. Úchylný scénář je sice originální a obsahuje mnoho zajímavých nápadů ale na můj vkus je až moc překombinovaný a chvílemi i zmatený. Sarah Gadon mi připadalo, že ve filmu sloužila spíše jako takový vizuál ale s tím jsem byl víc než spokojen a pěkně se na ní koukalo. Caleb Landry Jones předvedl určitě přesvědčivý výkon ale já bych si na místě jeho postavy představil o trochu staršího herce. Film není dokonalý ale na to, že to byl Cronenbergův první celovečerní film špatný také ne a jsem velmi zvědavý co bude následovat dál. Hodnocení zde budu asi často měnit. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (2)

  • V průběhu natáčení navrhli oba hlavní herci, aby se navzájem společně s režisérem nevídali a dodali celému snímku pocit odcizenosti. Až po skončení produkce se všichni tři blíže poznali. (Brousitch)
  • l Nápad na film vznikl v hlavě Brandona Cronenberga v době, kdy procházel těžkou formou chřipky a přemítal tak nad původem viru, který se do jeho těla musel dostat z těla jiného člověka, a v zásadě nad celou zvláštní formou intimity, která toto nakažení doprovází. (Brousitch)

Reklama

Reklama