V domě

Na film mě nalákal samotný obsah. Je to jeden z těch poutavých, kdy přemýšlíte, jestli to je nebo není skutečné. Jaký má Claude záměr? Jaký má záměr scénárista? Je Claude manipulátor? Nebo je profesor manipulátor? Ke konci trochu ztrácí šťávu – nebo to je moje ospalost (s filmem nijak nesouvisejkící)? Možná trochu nadhodnocuju, ale za to přemýšlení a lehké sexuální napětí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh **** | hudba *** | humor ** | akce - | napětí * | pustil bych si znova *** (13.01.2014)

Příběh dělá nejen vyprávění, ale i konec. Příběh je dobrý, nejen to, je skvělý, má gradaci, dokáže nabudit, těšíte se na pokračování a jste zvědaví na vyústění. Dokážu si představit spoustu jiných konců, ale ten skutečný nebyl dech beroucí což je trochu zklamání a na kvalitě to ubírá. I tak si film zachoval svižné tempo, pohrál si s vykreslením postav, všechno působí přirozeně. Kdo se podívá, určitě neprohloupí. (01.03.2014)

Jen tak na úvod se musím prostě vyjádřit k uniformám. To by ani jinak nešlo. Opravdu osobně nechápu to stanovisko k zavádění uniforem. To, že všichni budou oblečeni stejně, vůbec nijak neovlivní jak se budou žáci vnímat navzájem. Ti z nižší vrstvy budou pořád uzemňováni těmi z vyšší. Naopak ti z nižší kromě svého oblečení musí ještě utratit prachy navíc za uniformu a ti z vyšší, si ji stejně můžou doplnit drahými doplňky. Naopak si myslím, že se tím utlačuje utváření osobnosti a vlastního stylu, nikoliv, že se tím naučí nějaké disciplíně a solidárnosti. Jinak hned na začátku vás chytne ta heroická hudba, jako stvořené pro nějaký postapokalyptický kraťásek. Naprosto skvěle se stupňujicí drama, kdy opravdu nevíte, jak to dopadne. Nevíte, co je pravda a co už je fikce či jeho bujná fantazie. To všudypřítomné sexuální napětí je také uchvacující a podněcuje řadu myšlenek. Bylo to čím dál tím zajímavější, třeba když už se v rámci příběhu objevil i Germais v jejich domě při jejich rozhovoru jako posluchač a kritik Clauda. Ta hudba byla prostě perfektní (ano napíšu o ní ještě jednou), taková ta, co vám nahání husí kůži, jakože teď se něco stane. A jako poslední musím zmínit, jak mě uchvacoval ten typický pohled a celkový výraz Clauda. Nevím, jak bych ho popsala, nemůžu pro něj najít to správné slovo. Takový ten hajzlíkovský, mazaný, záškodnický, vysmívající se, vypočítavý, takový ten, jakože vím, co teď chci a taky to dostanu a ty se jen koukej.... no prostě byl dokonalý. Jasných 5*. (01.03.2014)

Nápad a vývoj příběhu mě zcela zaujal, o to jsem byl rozladěnější, když se mi v polovině vrátilo přehrávání na začátek – asi chybný download. V tu chvíli jsem myslel jen na to, jak se "dodívat" - obnovit soubor, znovu ho stáhnout. A jak jsem na tom pracoval, uvědomoval jsem si víc a víc, že film (zvláště tohoto druhu) může mít "pokračování příště", a to "příště" může být i "nikdy". Proč chtít konec od příběhu, který se tomu sám vzpírá tím, že ho nemá. Nebo jich má víc... Dosud jsem napočítal čtyři. (10.07.2016)

"Víš, jak se pozná dobrý konec? Čtenář si na konci řekne: 'Tohle jsem nečekal, ale nedokážu si představit, že by to skončilo jinak,' " poznamená v průběhu filmu hlavní postava. Tak tedy: Tohle jsem nečekala, ale dovedu si představit lepší konec. Počáteční nápad totiž není špatný: Učitel literatury ve své třídě zpozoruje žáka s nadáním pro smysluplné skládání slov za sebe a snaží se ho v této zálibě podpořit. Student mu na oplátku každý týden přináší novou kapitolu příběhu, jehož hlavními aktéry jsou studentův spolužák a jeho rodiče. Mladý spisovatel prochází jejich domem, odkrývá jejich soukromé životy a do nich vkládá své představy. Co je však pouze výmyslem šestnáctiletého hocha a co je skutečností? Nezašlo jeho špehování cizích lidí až moc daleko? A hlavně jakou postavu se skrz svůj příběh snaží vykreslit a ostatním odhalit? Sebe samého? Svého zamlklého spolužáka? Jeho prací posedlého otce? Jeho matku, která ho přitahuje? Nebo snad čtenáře celého příběhu? Otázky, otázky, otázky. Jednou vyřčeny, pak však bohužel zapomenuty a už nikdy nezmíněny, natož zodpovězeny. A tak podobně jako příběh talentovaného žáka připomíná i Dans la maison dílo nezkušeného spisovatele, který tak úplně neví, co chce svým příběhem vlastně říct. [Glasgow Film Festival] (23.02.2013)