Súkromný vesmír
Private Universe
VOD (4)
Obsahy(1)
Dějiny jedné rodiny zaznamenala Helena Třeštíková ve svém zatím nejdelším časosběrném projektu. Film Soukromý vesmír natáčela 37 let a zachytila tak v ohromující šíři život členů jedné obyčejné české rodiny od 70. let až do současnosti. Helena Třeštíková začala sledovat s filmovým štábem svou kamarádku Janu v roce 1974. Jana tehdy čekala první dítě s manželem Petrem a právě život jejich syna Honzy je osou tohoto filmu. Před kamerou se tu narodí, vyrostou a dospějí dohromady tři děti a jejich rodiče prožijí velkou část svého života. Zatímco archivní záběry připomínají uměleckou kariéru Karla Gotta, významné okamžiky dobývání kosmu či zásadní politické proměny této země, deníky rodiny Kettnerových, které si po celou dobu pečlivě vedl otec rodiny Petr, nabízejí soukromou alternativu velkých dějin. Manželé Kettnerovi a jejich děti nevedou tak dramatický život jako hrdinové předchozích režisérčiných filmů Marcela, René a Katka. Jako statisíce dalších Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Fascinující cesta jejich životem je i díky tomu velmi optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležité roli rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu. (HBO GO)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Tato umělecká adorace všedního života mě osobně irituje. Celý ten dokument je totiž zoufale... banální. Nebýt těch prostřihů se všemi těmi dobovými záběry Gotta, dobývání vesmíru a novoročních projevů potentátů - které jsem osobně shledal jako fascinující - snad bych tento dokument ani nedokoukal. Umíral jsme u něj nudou! Soukromý vesmír je podle mě voyerský pohled kamsi, kde vlastně k vidění není vůbec nic. Mimochodem jsem překvapený, jak rychle od vstupu do kin šel tento dokument v televizi - už po nějakých 8 měsících. ()
Každý obyčejný život je něčím neobyčejný. A paní Třeštíkové se to povedlo zachytit. Možná je škoda, že se soustředila jen na rodiče a jejich syna, přičemž obě dcery z filmu prakticky vypustila, ale třeba to mělo nějaký záměr. Jelikož dotyčný Honza je jen asi o půl roku starší než já, měl jsem se čeho chytat. A možná je to jedna z mála chvil, kdy jsem zauvažoval, jestli bych si neměl vést deník. ;-) ()
Jednoznačně největším problémem Soukromého vesmíru je jeho délka, zkratkovitost, kdy se X let života jedné rodiny shrnulo do cca hodiny a půl, přičemž toho v něm (divákovi) dost chybí. Naopak ty historické/politické události tam spíš přebývají, a to „nenápadné“ káravé poukazování na Gotta jako člověka, jehož hvězda září za každého režimu, mi přišlo úplně mimo (resp. ať se tomuhle tématu klidně někdo věnuje, ale v jiném dokumentu). A postupně stále větší zaměřování se na syna Honzu na úkor zbytku rodiny mi taky nepřišlo jako úplně nejšťastnější řešení (a že by mě bavilo se koukat na nevybouřeného, nevyrovnaného a nevychovaného spratka, který pořád nesouvisle mele něco o svobodě, to by se úplně říct nedalo). Jinak nápad s těmi deníky je fajn, ale víc než 3* si tenhle dokument nezaslouží. „Jana to nějak dlouho nedostala…“ ()
Časosběrné dokumenty Heleny Třeštíkové mě vždycky zaujaly, proto jsem se těšil i na televizní premiéru jejího posledního počinu, a to Soukromého vesmíru. Bohužel dostavilo se zklamání. Manželské etudy, Katka, René, ti nepostrádali spád, děj a poselství. To vše mi však zde chybělo. Docela obyčejný příběh rodiny by nemusel být až tak obyčejný, dokonce s prominutím nudný, kdyby autoři více akcentovali zajímavé a důležité okamžiky v životě této rodiny. Bohužel ty se ztrácely v banalitách všedního dne a výsledek je to tak velmi rozpačitý. ()
Třeštíkové už zřejmě došly atraktivní pokusné subjekty. Nebýt toho, že se z nejstaršího syna stal zhulený "anarchista", což poskytlo trochu úsměvného materiálu, šlo by o naprosto obyčejnou rodinu (na tom samozřejmě není nic špatného, ale ani nic, co by stálo za pozornost/výrobu filmu). Před rokem 1990 je navíc jen minimum filmového materiálu, většinou jen fotografie a čtené deníky. Chápu, že předem nevíte, z kterých pokusných subjektů se vyklube něco atraktivního, ale právě proto jich mám roztočit hodně a pak zajímavé (např. Marcelu) zveřejnit, nezajímavé (např. rodinu Kettnerovu) zahodit. Nevím, co má ještě Helena v šuplíku, ale pokud toto je to nejlepší ze zbytku, ať ty ostatní v tom šuplíku radši nechá. ()
Galerie (10)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (2)
- Nad téměř 50 hodinami filmového materiálu strávila režisérka se střihačem více jak 100 dní. (Honziczech)
- Původní záměr bylo natočit 15minutový dokument o narození dítěte a o tom, jak příchod potomka poznamená ženu. (Honziczech)
Související novinky
47. MFF Karlovy Vary se blíží!
Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (více)
Reklama