Něžnost

Prapodivné francouzské filmy,kterým málokdy přicházím na chuť. Tento film zvaný v češtině Něžnost si našel cestu k mému srdci jako druhý francouzský v pořadí hned po Nedotknutelných. Jelikož mám Audrey Tautou moc ráda tak jsem se na tento film musela podívat. Perfektně propletené pocity a dojmy ženy,která ztratila životní jistotu - tudíž milovanou osobu.Dlouho hledala samu sebe a ztracená hluboko ve svém nitru věděla,že se z toho musí dostat..Sama,bez dětí, pouze se starou babičkou,která ji jako vdova jediná pochopila a s milující rodinou a blízkými i když ji tak trochu nutili, aby si už někoho našla.. Zlomená a vysílená Nathalie s velkou bolestí na srdci procházela dál životem až jakousi prazvláštní náhodou, nebo jakousi nehodou políbila Markuse a najednou našla jakýsi lék na bolavé srdce..Měla takový svůj pilíř o který se mohla opřít a zůstat silná a sebejistá jako byla dříve. Později pochopila,že k němu něco cítí a pustila ho k sobě jak je krásně na konci snímku řečeno - do zahrady svého srdce kam se Markus moc rád schoval :-).Příjemně proplouvající děj a vůbec skvělá nálada snímku.... (03.08.2012)

Bóóóže ten Markus byl ale ňouma. Nádherná Audrey tři roky žijící v celibátu byla loženka pro jakéhokoliv lovce. Ne však pro něj, a tak se člověk mohl bavit u jeho váhání a přešlapů, Jelikož to byl ale ňouma roztomilý a vpravdě ryzí, získal nakonec mnohem víc než by dokázal jakýkoliv dravec, nejen prchavý okamžik rozkoše, tenhle svou opravdovostí získal mnohem, mnohem víc. Málokterý film svým názvem tak vystihuje svou podstatu. Tohle bylo opravdu něžné, roztomilé, lehce humorné a hodně francouzské. A závěrečná hra na schovávanou a pohled Audrey, to byl tak magický moment, že u mě vyčaroval i pátou hvězdu. (04.01.2017)

Kdo jiný by měl hrát ve francouzském filmu nazvaném Něžnost, než něžná Audrey Tautou...Sice se vsadím, že ta holka trpí poruchou příjmu, protože nikdo takhle hubenej nemůže bejt zdravej, ale líbí se mi jak umí hrát i jen gesty a pohledem těch laních očí. Je to taková netypická lovestory, která mně sice neuchvátila, ale rozhodně mi dala důvod k zamyšlení o nevyzpytatelnosti lásky. O tom, že někdy není vzhled tolik důležitý jak si myslíme, že stačí jeden omyl a váš život dostane úplně jiný směr a že stojí za to bojovat o své štěstí a neohlížet se na to, co si myslí druzí. (14.04.2013)

Krásný poetický film. Francouzi to prostě umí. Nejprve ukaží příběh jedné ženy Nathalie, která se snaží, co nejlépe vypořádat se svým životem, který ji přináší nejen nádherné chvíle plné radosti a lásky, ale také jednu osudovou událost, jenž ji velmi poznamená a změní život. Přidají výtečnou hudbu a především obsadí do této roli hvězdnou Audrey Tautou a mají vyhráno. Celý snímek nepřináší nic zvláštního, ani nového, ale je tak kouzelně podaný, že vás musí pohladit na duši. Původní název filmu, přesně vystihuje to, jak na vás zapůsobí. Bud si tuto delikátní záležitost skvostně vychutnáte a budete chtít ještě a nebo ji pozřete jen jednou a vícekrát si ji nedáte. U mě rozhodně platí to první. (16.06.2016)

A co bylo tohle za experiment? Chápu že režisér toužil natočit tak trochu jiný romantický film, ale jediné co zvládl alespoň uspokojivě byl námět. Příběh Nathalie je ale natočený tak sterilně a nezajímavě, že by nedopadl dobře ani kdyby to byla klasická lovestory. A scénář který měl by potřeboval daleko lepší zpracování. Abych jenom nekřivdil, pár scének je povedených a hudba je doopravdy skvělá a dokázala přinést alespoň nějaké emoce. (01.07.2012)