Hobit

Wou. Naprosté naprosté naprosté selhání při adaptaci (Nejsou tu trpaslíci, ale random princezna). Hlavní zápletky a myšlenky knihy jsou přeskočeny, důležité detaily naprosto změněny. Narozdíl od adaptace P. Jacksona trpí tenhle kraťas naprosto jinými problémy jako například - nepochopitelný příběh, animace neexistuje a jsou to jen ilustrace, divný scénář a hrozná adaptace knihy. To, o co se autoři snažili se jim vůbec nepovedlo, ale přesto je film divně koukatelný jen pro tu šílenou mišmašovou naivitu. "Then don't even gooooo at aaaaal" shouted Bilbo. Trochu se bojím, že Gene Deitch a Adolf Born na něčem v šedesátých letech jeli. (20.12.2015)

Nějak nevím, co na tohle říct, abych nebyla sprostá. Příšerná slátanina, ale jako opravdu příšerná, věřte mi, to nechcete vidět, ovšem, pokud uděláte stejnou chybu jako já, budete na to vejrat jak vyvalený vrány a vydávat i zhruba takové zvuky. Ani nedokážu pořádně odůvodnit, proč tomu dávám jednu hvězdu a ne zasloužený odpad. Asi to bude to pravidlo, že pohádce nedám odpad nikdy, nebo že je dneska pátek, nebo .... (07.06.2013)

Still better fairy tail then Jackson's version. A nebo taky ne. Protože ačkoliv toto krátkometrážní dílo je z Československa a o vizuál se postaral Adolf Born, tak v sobě raději zapřu vlastence a namísto sledování tohoto nepojmenovaného čehosi z doby před pražským jarem ilustrované člověkem, jehož kresby se mi nelíbili již jako malému (mluvím o tobě Šebestová!) se radši podívám na devítihodinový tří filmový paskvil našeho pojídače mrkví. Ačkoliv se může zdát, že srovnávat čtvrthodinové vyprávění s natahovaným přehledem CGI akce, prostě nejde, opak je pravdou a srovnání je namístě. Minimálně po stránce schopnosti pracovat s předlohou, protože jestli příběh, kde mocný generál Thorin, trpasličí princezna bez vousů a trpasličí strážný slovenského původu, vyhledání čaroděje Gandalfa ve věži ze Skyrimu, jen aby se dozvěděli proroctví o mocném hobitovi, který nakonec zabije draka Škváru pomocí balisty sestrojené z důlního náčiní a šípu s hrotem z Arcikamu, jen aby si potom vzal princeznu a.... A jakkoliv absurdně toto zní, je to skutečně děj těchto skoro patnácti minut a princezna Mika je bohužel o dost sympatičtější, než její nástupkyně Tauriel. Rudé právo mělo v roce 1977 psát o tomhle a ne o Pánu prstenů jako o dalším útoku, proti socialistickému zřízení. Toto musí být pravý důvod Vpádu vojsk Varšavské smlouvy!!! (15.05.2018)

Těm, kteří považují Jacksonova Hobbita za zbytečně natahovaného nebo příliš se odchylujícího od předlohy, nelze než doporučit tuhle česko-americkou(!) adaptaci z roku 1966. Sice tak nějak chybí trpaslíci, ale zase tu máme generála Thorina, draka Šlaka a princeznu Miku, kterou si Bilbo po zabití draka vezme za ženu. To vše během 12 minut(!!) a s ilustracemi od Adolfa Borna(!!!) Přes (anebo právě pro) obrovský WTF faktor stojí za to vidět alespoň jako kuriozitu. (04.02.2013)

Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku. (07.11.2014)