Eva tropí hlouposti

Veseloherní filmová tvorba je nejčastěji rozvíjeným žánrem napříč všemi světovými kinematografiemi. Nejinak tomu bylo u nás, kde komedie patřily k nejnavštěvovanějšímu a privilegovanému žánru. Ovšem kvantita nezaručuje kvalitu, spíše naopak. A tak vznikaly většinou nenáročné filmy, které se snažily bavit diváky jednoduchými a osvědčenými prostředky. Zcela jiné pojetí komediálního typu zaujímal režisér Martin Frič, jehož snímky si pokaždé dokázaly udržet vysokou kultivovanost a netradiční pointaci děje. Když v druhé polovině roku 1939 hledal podklad pro svůj další film, padl mu do oka humoristický román tehdy sedmnáctileté autorky Fan Vavřincové. Vzájemné sympatie začínající spisovatelky a zkušeného rutinéra se nakonec protly do jednoho z nejlepších filmů domácí tvorby. Druhým experimentem bylo obsazení hlavní ženské role. Frič musel velmi pečlivě hledat představitelku, v níž by se spojoval dívčí půvab a inteligence jako záruka uličnické ztřeštěnosti a grácie dívčího mládí. To vše, spolu s citem pro pointování vtipu a se smyslem pro nadsázku, která komiku zvýrazňuje a nikoliv shazuje, se spojilo ve výkonu Nataši Gollové. Volba Martina Friče byla naprosto oprávněná, i když ne snadná a samozřejmá. Alespoň zdánlivě. Vždyť Gollová byla do té doby známá spíše jako představitelka sentimentálních něžných hrdinek. Její proměna v bláznivou a spontánní Evu jen potvrdila, že český film našel v Gollové velkou komediální umělkyni, jak to ostatně záhy prokázala v řadě dalších komedií. A je správné jmenovat i její herecké partnery, především nezvykle uvolněného Oldřicha Nového, vynikající Baldovou, Májovou, rozkošného Grusse, Schránila i znamenitou hudební složku reprezentovanou moderními swingovými melodiemi Kamila Běhounka a Jiřího Traxlera. Ha-halo, Eliško, já sem se vás chtěl na něco hrozně důležitého zeptat. Tady jsou totiž dvě možnosti, tedy buďto, že se vás zeptám anebo že budu mlčet. A proto sem se rozhodl, že se vás zeptám jako obyčejně, jestli byste si mě nechtěla vzít. Eliško, vemte si mě! (04.10.2008)

klasika, kterou neobrousil zub času a bude mít vysokou sledovanost, i když se v televizi objeví třeba 10x do roka. Prostě milé, zábavné a určené pro naivní děti každého věku. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (01.08.2013)

Eva natropila tolik hloupostí, jenže tolik mě to nebaví jako filmy s Burianem. Ono to občas nepochybně vtipné bylo, ale jindy zase celkem nudné. Herecky výborné(především Gollová a Nollová). Celkově mě to ale tolik nezaujalo a v půlce filmu se to přehouplo spíše v kulisu než standardně pozorovaný film. 60% (25.12.2011)

Opět příjemný film pro pamětníky, leč zase ne taková bomba, jak jsem si původně myslela. Nataša Gollová super, komediální nadání rozhodně měla. Pro Oldřicha Nového jsem slabost nikdy neměla a asi ani mít nebudu. Zápletka krkolomná a vtipná, i když motiv záměny rozhodně není nic nového. Podáno s lehkostí, zkaženo velkým očekáváním z mé strany. Pořád ten pro sebe nejlepší film pro pamětníky teprve hledám. (04.05.2013)

Situační a konverzační hra světového formátu, ve své studiové tovární snovosti prostá pozemských vášní ("Děti, polibte se !"), které ovšem Nataša jako nedostižný vzor dívčí rozpustilosti přes veškerá podezření vzbuzuje měrou vrchovatou a zastiňuje i velekrasavici Májovou. "Proč jste na mě vybafla, slečno ?" Příkladně vyvážený dramatický útvar se stylovým Faniným scénářem, vzorně filmově rozpracovaným do podrobností poetických předělů, kaskadérských vložek, hrabat Kejmlů, tajemníků a sekretářek i sešitkových vloupání, vždy sloužících příběhu. ♫ Hrály dudy v komorní crazy komedii s dokonalou velkostudiovou filmařinou a hvězdnými hereckými výkony bez vedlejších rolí od továrníka přes Zděnka po hospodyni. Zkrátka Zděnečkovi vržou botičky v úplně jiných pokusech o komedie z jiných dob. (25.10.2014)