Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Eva Norová se vrací domů z penzionátu, protože její teta bude mít narozeniny a ona pro ni chystá překvapení. Ví, že nesmírně touží po návodu na vypěstování odrůdy růží, kterou vyšlechtil její soused, továrník Záhorský. Potíž je v tom, že teta se sousedy příliš nevychází, a tak si Eva usmyslí, že návod na „Záhorské růže“ ukradne. Pronikne do domu jako uchazečka o místo sekretářky a ke svému překvapení se tu setká se svým bratrem Michalem. Ten se po letech strávených v cizině vrátil domů a cestou se seznámil s dcerou továrníka Záhorského Eliškou. Ta se právě snaží uniknout plánům své matky, která chce za každou cenu oznámit její zasnoubení s přihlouplým Zdeňkem. Proto požádá Michala, aby se vydával za jejího snoubence, anglického hraběte. Už tak velký zmatek zkomplikuje továrníkův tajemník Jiří Kučera, ve skutečnosti doktor Jiří Novotný, jenž se do domu vetřel, aby se zmocnil drahocenného náramku své matky. Rázná paní Záhorská ho získala jako zástavu a odmítá ho vrátit. Je víc než jisté, že dům Záhorských čeká rušná noc. (TV Nova)

(více)

Zajímavosti (17)

Raoul Schránil

  • V roce 1995, tedy už coby pětaosmdesátiletý, vzpomínal v rozhovoru na to, jakým způsobem probíhalo natáčení v časech jeho největší slávy: "Museli jsme znát scénář nazpaměť jako divadelní roli. Před záběrem se udělala jedna zkouška. Během ní se připravil zvukař a kameraman. Na nějaké přílišné pilování rozhodně nebyl čas. Financiér, člověk, který film zaplatil, třeba i jenom proto, aby do filmu prosadil nějakou svoji známost, si peníze bedlivě hlídal. Na place byl neustále přítomen některý z jeho tajemníků. Z finančních důvodů se také minimálně jezdilo do exteriérů. Při natáčení komedie Eva tropí hlouposti dokonce architekt Zázvorka postavil zahradu a parčík přímo v ateliéru. Když břízky uschly, poslal chlapce od stavby za roh pro další. Každý záběr se dělal jednou, nanejvýš dvakrát, všechno s kontaktním zvukem, což je mimochodem mnohem lepší než dnes užívaný postsynchron. Všichni herci si dávali velký pozor, aby se třeba kvůli přeřeknutí nebo chybnému pohybu nemusel záběr opakovat. Když se tak stalo, povětšinou byl příčinou velký technický problém se světly nebo zvukem. Film musel být hotov za čtrnáct dní, maximálně za tři týdny." (NIRO)

Reklama

Reklama