Metro Manila

Zapomeňte na líbivého a přeceňovaného Slumdog Millionaire, protože Metro Manila je proti němu syrovější než tatarák proti pečeným žebírkům. Ovšem společného přece jen něco mají - opět se jedná o asijský film o Asiatech... natočený bělochy. Ale tentokrát se to povedlo na sto procent a já mám silný pocit, že jsem si kus života prožil v manilských ulicích, tak je totiž v tomhle směru film přesvědčivý. Ale není to "jen" existenciálně tíživé sociální drama, navíc je děj opepřen skvělou kriminální zápletkou, do jisté chvíle dost podobnou americkému Training Day, ale potom už.... Jsem nadšen a divácky maximálně ukojen. (21.06.2015)

Sociálně tíživé, mistrně vyprávěné, depresivně laděné. Závěr mi nejprve přišel uspěchaný, ale jakmile vyplavala pointa, začal jsem se rozhodovat mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Což je u mě prakticky filmový svátek. Nakonec to emočně nedolehlo tak moc, jak bych si přál. I tak je ale drsný příběh o odvráceně tváři velkoměsta tím kouskem, který se nebudu bát doporučovat. Britský tvůrce výborného Cashbacku Sean Ellis zakomponoval do příběhu i čistě existenciální rozměr, od něhož se odvíjí reflexe smysluplnosti bytí v nehostinném světě. Sofistikovaný kousek je formálně dokonalý, rodina mlčky se proplétající městem působí naprosto tíživě strhujícím dojmem. Tvůrci přidali přesný výběr herců, zvuk, hudbu. Originálně tragické!! (17.06.2014)

Ta neuvěřitelná umělecká metamorfóza, kterou předvedl britský režisér Sean Ellis, je opravdu fascinující, vždyť se od svého celovečerního debutu v podobě originálního romanticko-filosofického snímku Cashback přes hororově laděný thriller Střepy v hlavě dostal k sociálnímu dramatu z třetího světa, který je natočen tak sofistikovaně, že mezi ním a předchozími snímky je naprosté pojítkové prázdno. Neboť z Evropana se nějakým uměleckým zázrakem stal Asiat. Sean Ellis se doslova ponořil do Manily a natočil filipínský snímek filipínštěji než mnohý místní režisér, jeho filipínští mu zjevně rozumějí. Kdybych si předem nevytipoval tenhle film coby další z počinů originálního britského tvůrce, ani by mne nenapadlo, že to není reálná asijská produkce. Sean Ellis svou tvorbu zakládá na skvostné vizuální a cizelované formální stránce, tak vypadaly oba jeho artově pojmuté předchozí filmy, což zvolna postupující příběh z filipínské metropole převrací na hlavu, neboť tentokrát vsadil Ellis na úspornost. Víc než dokonalá je mizanscéna, silný vjem autenticity, místy mající až sílu dokumentu (rodina proplétající se v průvodu městem etc.), tíživý sociální rozměr, obratně vypreparovaný narativ heist filmů, vynikající naléhavá kamera (plus vjem barevné špíny Manily), civilní herecké výkony, typově naprosto přesný výběr herců a jejich vedení, velmi dobře zvládnutá zvuková stránka a především pak podmanivá hudba (záběry opancéřované dodávky jedoucí městem staticky snímané zezadu mají až jakousi magickou atmosféru a připomněly mi nejeden slavný artový film). Zprvu sociální drama (s instinktivním pocitem naléhavosti), které se po chvíli vyvíjí jako filipínská variace Tropa de Elite, posléze ale (možná ke škodě věci) odbočí ke klasickému kriminálnímu motivu, kterého se drží až do svého závěru. Ten má ovšem silný přesah a když se všechny vjemy složí, divákovi zhořkne tohle filmové poznání Filipín v pocit, že ,,tahle země není pro starý"... a možná ani pro mladý... Velkolepě humanistický, leč zároveň až nesnesitelně tragický film. Jestliže se o nějakém současném tvůrci dá prohlásit, že je skutečně originálním, pak to po tomhle sociálně tíživém filmu bezezbytku platí o Seanu Ellisovi... (11.05.2014)

On je rozdíl přijít ze Zadní Lhoty do Prahy a z rýžového pole do Manily. Zatímco v Praze burana překvapí zejména ceny piva na Staromáku (při odborářských demonstracích běžný jev) potažmo vlak. co jezdí pod zemí, tak v Manile je to třeba tekoucí voda či byt v dezolátním stavu, který je pro obyčejného filipínského farmáře vrcholem luxusu. No a taky tu máme kriminalitu. Jak tu legální, tak tu nelegální. Zatímco leckterý přivandrovalý vidlák zná i po několika dnech v našem hlavním městě šlapku jen z televize a dealera nepozná ani kdyby mu to psaní s peřím cpal pod nos, tak v Manile je tohle na denním pořádku a je takřka umění se nenechat tímhle prostředím semlít. A přesně o tom Metro Manila je. Aby Oscar a jeho rodina přežili, nezbývám jim, než se potopit do špíny, ze které moc často cesta ven nevede. Ellisův třetí projekt a zase je to něco jiného. Sociální thriller z Filipín mi sice dlouho neznělo moc lákavě, ale po dlouhém odpírání jsem si film pustil a nemohu litovat. Docela jsem zvědavý, s čím přijde režisér příště.75% (17.01.2015)

-5* Opravdu výjimečný film svou přirozenou a surovou atmosférou, která přibližuje nejen exotickou filipínskou lokaci, ale hlavně beznaděj poctivých lidí bez prostředků avšak se snahou se domoci aspoň nějakého živobytí. Podobných filmů je více, ale tenhle je hodně sugestivní a příběh udržuje v napětí až do (ne)překvapivého konce. A hlavně nutí přemýšlet i po skončení… Vlastně není mu co vytknout a v tomhle případě jsou drobné nedostatky zapomenuty – jasných 5 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (13.10.2016)