Newyorská romance

Povedený romantický film stojící na hudebním podloží potažmo i na dění v hudebním businessu. Begin Again je přímo prodchnut skvělými hereckými výkony v čele s Markem Ruffalem a Keirou Knightley z nichž u každého záběru cítíte radost a pohodu. Celý film navíc rámují úžasné rytmické písničky, které dodávají filmu pohodovou a neotřelou atmosféru. Begin Again je rozhodně filmem, který byste si neměli nechat ujít. Ať už kvůli hercům či hudbě ale hlavně kvůli tomu, že dokáže vykouzlit úsměv na tváři téměř každého diváka. Na závěr musím dodat, že Keira Knightley zpívá vážně krásně. (14.12.2014)

Náhoda je úžasná součást života a nebýt náhod, nezažili bychom nic, co nás překvapí, rozesměje, rozesmutní, a občas náhody ovlivní i celé další směřování našeho života. A tohle se stalo i hlavnímu hrdinovi tohoto bijáku. Kdyby ten den nedostal Dan padáka v práci, nešel by to zapít do baru. Kdyby nešel do toho baru, neslyšel by zpívat Grettu, nikdy by na ní zřejmě nenarazil a ona by druhý den odjela zpátky do rodného města, aniž by se kdy pokusila nazpívat profesionálně nějakou písničku. Jenže díky náhodě Dan slyšel Grettu zpívat, a tak vzniklo asi nejúžasnější imaginární hudební album, které kdy kdo ve filmu nahrál a nazpíval. Na film jsem šel do kina proto, že přeferuji příběhy, které jsou reálné nebo které nemají k realitě daleko, a to tento film splňoval. Chtěl jsem se odreagovat, chtěl jsem vypnout, chtěl jsem zapomenout na vše kolem sebe a ponořit se do příběhu někoho jiného, a to se podařilo dokonale. Nechal jsem se naplno pohltit a unášet příběhem, který se na plátně přede mnou odehrával, a celé mi to uteklo neskutečně rychle. Film byl příjemný, milý, oddechový, a o to tu jde především. A navíc jsem se i párkrát od srdce zasmál. Herecké výkony vynikající, příběh ani na okamžik nenudil a z kina jsem odcházel v povznesené náladě. Jako jednohubka na páteční večer vynikající volba. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (13.07.2014)

Možnosť zrodu autentického posolstva stále dýcha. Bez obmedzenia vydavateľským molochom rozkázaných komerčných prvkoch v tvorbe samotnej, či aspoň v jej formálnych prejavoch. Každý má totiž možnosť vydať si svoju vlastnú nahrávku, napísať svoju knihu. A šíriť ju tak, ako uzná za vhodné. Bez toho, aby mu autorské práva uchmatol vydavateľ. Tu cez príbeh autorky piesní bez akýchkoľvek komerčných ambícií a skrachovaného vydavateľa, ktorého zruinoval životný štýl po veľkých úspechoch. Ona vie napísať silnú pieseň, on jej vie dodať primerané aranžmány. S podporou priateľov, ľudí, ktorí si túžia slobodne zahrať, či muzikantov zaplatených priateľmi minulosti. Ktorí, dnes úspešní a bohatí, cítia, že dnešným chudákom a lúzrom niečo dlžia. Úplne ma míňa, či ide o banalitu a či to pôsobí presvedčivo. Presvedčivosť je primárne v posolstve, že je možné gerilovo, bez prostriedkov, vydať umelecké dielo. Ak je cítiť potrebu ho vydať a niečo ľudom zvestovať. Či už sú za tým zlomené srdcia, rozpadnutá rodina, či čokoľvek iné. Film rovnako pocitovo silný po druhom pozretí, ako pri premiére. (24.12.2020)

Zigiš to vystihol: "teatrálne inscenované". Podobu s Once vidí asi každý. Kameň úrazu? Once bol film za 6 korún, točený pre radosť, z lásky k hudbe, z lásky. Love Song je hodne ambiciózny, miestami možno až moc, miestami zas prestrelí (deti). Ale má srdce. Peknú hudbu a zase srdce. Krásne nedokonalé (23.10.2014)

V první část příběhu se prolne současnost s blizkou minulostí hlavních hrdinů, což nemám úplně rád, protože to rozmělňuje mou pozornost. Naštěstí se vše poměrně brzy vrátí do normální kolejí a příběh je vyprávěn jen v jedné časové rovině a tou je současnost. Za absolutní dokonalost považuju zachycení přirozeného života New Yorku, jsou to detaily, ale je v nich krása, třeba když Adam sedí s Grettou na schodech, povídají si a před kamerou prochází lidi a "ruší" tak "čistý" záběr na hlavní hrdiny. Další miláčkovej záběr, když Gretta a Dan sedí na lavičce poslouchají hudbu a kamera kouká jejím pohledem, v tu chvíli jsem si připadal jak v sedmdesátkových pohlednicích z NY od Woody Allena. New York tady tepe normálním životem a vůbec nepůsobí filmově. Možná to není hlavní složka filmu, ale mě se tahle "dokumentárnost" hrozně líbila. Jednou z hlavních složek filmu je samozřejmě hudba, texty mě teda dvakrát nebraly, na můj vkus byly až příliš nasládlý, ale některá hudba (jsem absolutní laik) mě chytla, třeba když Dan a Gretta spolu poslouchají "na půl" tu první písničku, ta byla dobrá. Natáčení na veřejných místech bylo dobrý, dialogy taky nepůsobily trapně a pokud jde o Marka s Keirou, mám je rád. Mark tomu filmu vevodí, Keiřin styl trošku nemůžu pochopit, někdy mě přišlo že přehrávala, na druhou stranu s její postavou jsem neměl žádný problém. Největší šok mně způsobila Haliee. Já si jí pamatuju z westernu s Jeffem Bridgesem jako malou holčičku a tady je najednou už solidní bréca. S těma ženskejma je to teda rychlost, jeden večer jim člověk podává do postýlky mončičáčka a druhej večer aby přines kondomy. Jedno ale u Haliee zůstává a to je talent, zase zaválela. Není to vysloveně sladká záležitost, jak by moh název napovídat, dá se to v pohodě ustát i klučíčím okem, vztahy jsou tam udělaný velmi hezky, protože nejsou vysloveny úplně do detailu. (02.07.2014)