Obsahy(1)
Televizní zpracování slavné Čechovovy povídky. Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí... Komediální miniatura režiséra M. Friče se skvělými hereckými výkony Jana Pivce (otec), Vlasty Chramostové (dcera) a Ladislava Peška (nápadník) vznikla podle předlohy A. P. Čechova. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Ladislav Pešek přijde požádat Jana Pivce o ruku jeho dcery Vlasty Chramostové. Jenomže na první pohled jednoduchá zápletka dostane slušný spád ve chvíli, kdy narazí na téma volích louček, které odjakživa pařili Peškově rodině nebo dobře staveného psa s údajně krátkým čumákem. Konverzační komedie, které dominují skvělé herecké výkony především obou pánů (velmi uznávaných herců nejen své doby), kterážto jako součást vzpomínkového slepence Teleautomat pobavila moje unavené já v míře více než značné. K naprosté dokonalosti chybí jen pár minutek na víc, jenž by scénku povýšilo o stupeň nahoru. Takhle za 4. ()
Bušení srdce, hukot ve spáncích, babička naší tetičky, Volí loučky a tak podobně. Fantastický herecký koncert Ladislava Peška, Jana Pivce a Vlasty Chramostové. Soudobé vedení činohry pražského Národního divadla tuto Čechovovu komickou jednoaktovku bohužel nikdy neuvedlo a tak zůstala zachována alespoň v televizním provedení, které je ovšem v každém ohledu nedostižné. Šampaňské! ()
Rozkošná miniatura, esence toho, co na Čechovovi zbožňuji, tedy ironie přecházející místy v jízlivost, smysl pro detail, vystižení podstaty problému a nádherné lidské typy. Výsek ruské "lepší" společnosti 19. století jako na dlani. Pivec s Chramostovou famózní, typově dobře obsazený Pešek dělá, co může. Celkový dojem: 90 %. ()
Každá delikatesa se podává v malém množství a každá rozkoš trvá krátkou dobu. Pochoutka jménem Námluvy to vrchovatě naplňuje. Když se vypracuje podle povídky A.P.Čechova precizní scénář s vybroušenými dialogy a ty se vloží do úst Janu Pivcovi, Vlastě Chramostové a Ladislavu Peškovi vznikne vrcholná škola herectví. Pak už jen postavili dvě kamery na stativ, Martin Frič se mohl usadit do křesla a bavit se tak, jako už několik generací diváků. Ti tři udělali všechno za něj. Tolik humoru a mistrovství v 23 minutách udělalo z Námluv národní rodinné stříbro televizní zábavy. ()
Ač krátký je tento klenot tehdejší televizní zábavy tak je stále krásnější a krásnější a především stále svěží. Jednoduchá zápletka, nádherné dialogy, především ta o "Volích loučkách" kdy Jan Pivec svým typickým způsobem a především svou typickou mluvou zcela rezolutně a zřetelně po Pivcovsku rozhodl že "Volí loučky" jsou naše holenku a basta ! Tedy Pivce a Chramostové. To nemělo obdoby, něco humornějšího jsem do té doby neviděl. Skvělý výkon téměř na pokraji všech svých sil podal i nápadník a uchazeč o ruku paní Chramostové Ladislav Pešek, nikdy taktéž nezapomenu na ten jeho kolaps a jeho následné zkříšení:-)) Mě nezbývá než vřele doporučit každému kdo ještě neměl tu čest a tento inscenační televizní klenot neviděl. Za 5* bez debat. ()
Reklama