Pětistovka

Pětistovka jest Fričův film ve službách ideologické osvěty státního politického zřízení. Místo humoru je předhazován plán, protiplán a soutěž spolehlivosti. Místo rošťáren a škádlení je úsečně pohlíženo na ty zpátečníky, nezodpovědné lajdáky a prospěcháře. A místo obyčejné radosti ze života a nalézání niterného štěstí se stává tou nejušlechtilejší životní hodnotou budovatelská uvědomělost, angažovaná pracovitost, kolektivní sepětí a zářný úspěch, povstalý ze společného pracovního nasazení. Hrdinou není jednotlivec, ale celý pracovní kolektiv továrny motorek Meteor: v českou a levnější cestu vzorově věřící a popohánějící šéfkonstruktér ing. Martin Bareš (František Hanus), zářivě uvědomělý technický kreslič a konstruktér ing. Rousek (Rudolf Deyl ml.), poctivý a agilní předseda závodní rady a svářeč Přibík (Bohuš Hradil), hlavní zajížděcí řidič Kerman (Vilém Pfeiffer), impulsivně bručivý zajížděcí řidič Jiří Tomek (Robert Vrchota), dělnice a zkušební jezdkyně s lehčí romantickou úlohou Máňa Kolářová (Běla Jurdová), nejaktivnější z dorostu, učedník Pepíček Caha (Miloslav Jenčík), jeho kamarád a učedník Tonda Kubr (Bohumil Vild), montér se zvýšeným zájmem o ženy Jarda Brabec (Fanda Mrázek), či také sám ředitel Meteoru Spáčil (Vítězslav Boček). Pracovní a společenské neduhy, vážně ohrožující stabilitu té nevinné čistoty pracovního kolektivu: zástupce šéfkonstruktéra, podlézavý k vrchnosti a skeptický k nezměrnému úsilí kolektivu, ing. Vališ (příjemný Eduard Linkers), či nepoučitelný alkoholik a ke kolektivu lhostejný skladník a vrátný Málek (Bedřich Bozděch). Z dalších rolí: zkušený státní dozor, ing. Rokos (příjemný Felix le Breux), či inženýr a ředitel konkurenční továrny motocyklů a šicích strojů Star (Jindřich Doležal). Pětistovka, politická angažovanost trpí škrobeností a vyhrožuje násilím. Někdo snad dokáže být nadšen z řevu motorek, ale lepší film z toho neudělá. (21.06.2020)

Pro mě osobně přijatelný a roztomile naivní příběh. Nepřekážejí mi strojové dialogy dětí i dospělých či maximálně odfláknutý a zarudlý scénář. Mac tímto naplňuje klasické přísloví o nažraném vlku a ovci v bezpečí. Jeho zkušená režie je znát a děj vlastně nabádá k poctivé práci bez absurdně tlačené agitace (pochopitelně soudruzi jsou tu všichni). Hurá do práce i přes všechny překážky, neb nic není na světě důležitější než správný píst, čerpadlo či šroubek. Haryci a Pepíci jsou připravení na startu a dělníci na dlouhé přesčasy. (11.06.2015)

Druhá půle lepší té první. Samozřejmě, film to byl agitační a patřil k tomu nadšení, které vzbudila naděje na budování socialistické společnosti především u mladých lidí a dělnické třídy, kdy se ale zároveň skoro nic nevědělo o tom, co se děje v SSSR a co se chystá pro další léta u nás. Děj se tak pochopitelně točil kolem vývoje nového motocyklového stroje, který by obstál v mezinárodní konkurenci. Spoustě debat v konstrukční kanceláři i u ředitele podniku jsem zbla nerozuměl, neboť jsem technický blb, ale od okamžiku, kdy opilý skladník způsobil nebezpečný požár (byl vůbec za to potrestán? to film dále už neřešil) a následného testu strojů na 1000 km do děje poměrně slušně vtáhl. Herecké výkony hodnotit nelze, Vítězslavu Bočkovi, přesvědčenému komunistovi, lze jeho heroické herectví věřit, ale u ostatních bylo vidět, že mnoho chuti do svých výkonů nedali. Zaujal snad jen Eduard Linkers. Vedle nové generace "nezatížených" prvorepublikovým filmem byla zřetelně výrazná dvojice zámečníků Fanda Mrázek a Alois Dvorský. (02.09.2020)

Ako spomina Karel Chrocht, teda miestny konspiracny teoretik Karlos80, je toto udajne "jeden z najhorsich a najslabsich Fricovych filmov", no ale zase musim s Karlosom80 nesuhlasit. Je to optimisticky film, ktory ma v sebe zabudovany zivotny optimizmus, volu presadit dobre veci pre blaho spolocnosti, siiri sa z filmu pomaly az entuziazmus z prace chut prekonavat prekazky. 65 % (15.08.2017)

S ohledem na dobu vzniku a fakt, že se jedná o další budovatelský a rozjásaný film z padesátých let se na to kupodivu dalo koukat. Samozřejmě jsou zde také úderky, nadšení z budování a závazky. Tentokráte se ale divák ocitá v továrně Meteor, která vyrábí dvěstěpadesátky motorky. Poté co padne nařízení začít přípravy na pětistovce, začne v továrně pomyslný boj. Fabrika totiž začne pracovat na dvou verzích motorů, na typu flat a zcela novém OHV. Aby toho nebylo málo stejný úkol dostaly i ostatní továrny a navíc oddělení s prototypy zachvátí požár. S vyrobenými stroji se pak má jet mezinárodní vytrvalostní soutěž. Co myslíte, stihne naše úderka motorku dokončit? A který typ motoru vyhraje? Americká verze flat nebo OHV? A kdo vyhraje závody??? :-). Ačkoliv je to samozřejmě celé prosáklé snahou ovlivnit diváka aby u soustruhu více makal, přesto mi prostředí vývoje, konstrukce a fabriky na motorky bylo mnohem bližší než třeba družstevníci a zemědělské lány... Navíc ty motorky byly krásné. Dávám tedy za dva písty. * * (06.02.2016)