Pětistovka

S ohledem na dobu vzniku a fakt, že se jedná o další budovatelský a rozjásaný film z padesátých let se na to kupodivu dalo koukat. Samozřejmě jsou zde také úderky, nadšení z budování a závazky. Tentokráte se ale divák ocitá v továrně Meteor, která vyrábí dvěstěpadesátky motorky. Poté co padne nařízení začít přípravy na pětistovce, začne v továrně pomyslný boj. Fabrika totiž začne pracovat na dvou verzích motorů, na typu flat a zcela novém OHV. Aby toho nebylo málo stejný úkol dostaly i ostatní továrny a navíc oddělení s prototypy zachvátí požár. S vyrobenými stroji se pak má jet mezinárodní vytrvalostní soutěž. Co myslíte, stihne naše úderka motorku dokončit? A který typ motoru vyhraje? Americká verze flat nebo OHV? A kdo vyhraje závody??? :-). Ačkoliv je to samozřejmě celé prosáklé snahou ovlivnit diváka aby u soustruhu více makal, přesto mi prostředí vývoje, konstrukce a fabriky na motorky bylo mnohem bližší než třeba družstevníci a zemědělské lány... Navíc ty motorky byly krásné. Dávám tedy za dva písty. * * (06.02.2016)

Pětistovka jest Fričův film ve službách ideologické osvěty státního politického zřízení. Místo humoru je předhazován plán, protiplán a soutěž spolehlivosti. Místo rošťáren a škádlení je úsečně pohlíženo na ty zpátečníky, nezodpovědné lajdáky a prospěcháře. A místo obyčejné radosti ze života a nalézání niterného štěstí se stává tou nejušlechtilejší životní hodnotou budovatelská uvědomělost, angažovaná pracovitost, kolektivní sepětí a zářný úspěch, povstalý ze společného pracovního nasazení. Hrdinou není jednotlivec, ale celý pracovní kolektiv továrny motorek Meteor: v českou a levnější cestu vzorově věřící a popohánějící šéfkonstruktér ing. Martin Bareš (František Hanus), zářivě uvědomělý technický kreslič a konstruktér ing. Rousek (Rudolf Deyl ml.), poctivý a agilní předseda závodní rady a svářeč Přibík (Bohuš Hradil), hlavní zajížděcí řidič Kerman (Vilém Pfeiffer), impulsivně bručivý zajížděcí řidič Jiří Tomek (Robert Vrchota), dělnice a zkušební jezdkyně s lehčí romantickou úlohou Máňa Kolářová (Běla Jurdová), nejaktivnější z dorostu, učedník Pepíček Caha (Miloslav Jenčík), jeho kamarád a učedník Tonda Kubr (Bohumil Vild), montér se zvýšeným zájmem o ženy Jarda Brabec (Fanda Mrázek), či také sám ředitel Meteoru Spáčil (Vítězslav Boček). Pracovní a společenské neduhy, vážně ohrožující stabilitu té nevinné čistoty pracovního kolektivu: zástupce šéfkonstruktéra, podlézavý k vrchnosti a skeptický k nezměrnému úsilí kolektivu, ing. Vališ (příjemný Eduard Linkers), či nepoučitelný alkoholik a ke kolektivu lhostejný skladník a vrátný Málek (Bedřich Bozděch). Z dalších rolí: zkušený státní dozor, ing. Rokos (příjemný Felix le Breux), či inženýr a ředitel konkurenční továrny motocyklů a šicích strojů Star (Jindřich Doležal). Pětistovka, politická angažovanost trpí škrobeností a vyhrožuje násilím. Někdo snad dokáže být nadšen z řevu motorek, ale lepší film z toho neudělá. (21.06.2020)

Pokud to budeme srovnávat s jinými dobovými snímky, tak nám vyjde relativně slušné hodnocení. Je to agitka, ale v odpočinkovém tempu se to dá sledovat. Nejhorší je závěr, kdy všichni řvou slovo VŠICHNI. Tímto výlevem se to definitivně zkazilo. Je třeba také zmínit nezbytnou postavičku každého komunistického filmu - sabotéra nebo lempla, i ten se tam samozřejmě objeví. Uhozený byl také malý Pepík s jeho úderkou, ale chápu - taková byla doba. Snad jediným pozitivem je normální role Rudolfa Deyla ml. (05.12.2009)

Výrobní teze a souběžně reklama na tuzemskou motocyklovou produkci. Narativita je nahrazena situačností a procesualitou. Vyprávění je rozloženo do několika dějových ohnisek - různá prostředí s různými postavami a specifickými humornými nebo konfliktními motivy a leitmotivy ( dva dělníci ve výrobní hale - jeden vypráví o ženských a druhý ho neposlouchá, skupinka inženýrů u rýsovacích prken - gag postavený na opakování motivu vrzajících dveří, které chce jeden z inženýrů zoufale opravit, skupinka chlapců - učedníků, dvojice řidičů, kteří se rozešli ve zlém a nakonec musí spolupracovat )....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/08/petistovka-r-m-fric-1949.html (27.04.2012)

Druhá půle lepší té první. Samozřejmě, film to byl agitační a patřil k tomu nadšení, které vzbudila naděje na budování socialistické společnosti především u mladých lidí a dělnické třídy, kdy se ale zároveň skoro nic nevědělo o tom, co se děje v SSSR a co se chystá pro další léta u nás. Děj se tak pochopitelně točil kolem vývoje nového motocyklového stroje, který by obstál v mezinárodní konkurenci. Spoustě debat v konstrukční kanceláři i u ředitele podniku jsem zbla nerozuměl, neboť jsem technický blb, ale od okamžiku, kdy opilý skladník způsobil nebezpečný požár (byl vůbec za to potrestán? to film dále už neřešil) a následného testu strojů na 1000 km do děje poměrně slušně vtáhl. Herecké výkony hodnotit nelze, Vítězslavu Bočkovi, přesvědčenému komunistovi, lze jeho heroické herectví věřit, ale u ostatních bylo vidět, že mnoho chuti do svých výkonů nedali. Zaujal snad jen Eduard Linkers. Vedle nové generace "nezatížených" prvorepublikovým filmem byla zřetelně výrazná dvojice zámečníků Fanda Mrázek a Alois Dvorský. (02.09.2020)