Země naděje

Pěkný, hlavně v tom, jak film lavíruje mezi schematismem toho, jak je vystavěnej a nejednoznačností toho, co chce říct. Schematismus výstavby tak slouží spíš jako ilustrace všech stran diskuze s nejasným závěrem, kterej spočívá v tom, že rurální USA se musí změnit a frakování zemního plynu může nebo nemusí být cesta, protože má svoje jasný pro i proti. Nakolik je idyla americkýho venkova pořád součástí národní identity, tne tahle úvaha nad tím, jak vypadá a jakou má budoucnost, do živýho. Jenom škoda konce, kde se musí každá korporace ukázat jako zlá a ovládající všechny detaily našich životů prostřednictvím konspirací a manipulací, za který by se nemusel stydět bondovskej zlosyn nebo zednářská lóže. /.../ Taky je teda možný číst to jako příběh napravenýho cynika, ale to pak není moc zajímavý a film to neustále podvrací. (07.03.2021)

Jo, všichni jsme pochopili, jaké poselství nám chtějí tvůrci prostřednictvím Promised Land sdělit - nadnárodní multimiliardové korporace se při své honbě za ziskem neštítí ničeho a předpokládají, že vše má svou cenu a každý se dá koupit, přičemž když se něco posere, tak lze vždy najmout bandu právníků, kteří průser ladně zametou pod koberec. Gus Van Sant se nám však snaží svým filmem navíc ještě dokázat, že morální hodnoty stojí nad penězi a skrze lidskost se dá ekonomickým tlakům čelit. Zda má pravdu, už musí posoudit každý divák sám. Podobná témata již byla ve filmu uchopena mnohokrát, takže si z něj zřejmě nikdo na prdel nesedne, mě však zaujala spíše faleš korporátních lidí, jež reprezentuje ústřední dvojice. Přijedou do nějakého zapadákova, který nesnáší, zčekují místní venkovany, jimiž pohrdají, nakoupí místní hadry, aby dobře zapadli, nahodí umělé úsměvy a začnou chodit od domu k domu, hučet do lidí, mazat jim med kolem huby a tvářit se, jako by byli jejich nejlepší přátelé. Samozřejmě pouze do doby, než je uzavřou, pak se rychlostí blesku zpakují a pokračují k dalšímu domu s nově nahozeným úsměvem, a plnou hubou nových sladkých keců a tak dále. Večer dorazí do hotelu a modlí se, aby už byli z tý díry pryč, případně nahodí úsměv číslo tři a jdou si získávat balíky do místního lokálu. Z podobnejch lidí je mi na blití. Největší slabinu samotného filmu pak vidím ve značně unylém a po chvíli nudném scénář. Struktura i vyvrcholení podobných filmů jsou většinou jasně nalajnované, proto velmi záleží na scénáři, kterýmžto musejí tvůrci tuto základní kostru dostatečně ozvláštnit, což se u Propmised Land prostě nepovedlo. (15.12.2013)

Velmi vydařený film. Psychologické drama...jako vždy výtečný Damon (jako by ani nehrál roli - je to on, je to reálné, věřila jsem mu každé mrknutí oka). Příjemná hudba....zajímavý příběh, v závěru bohužel nechutně americký...a to je mojí jedinou výtkou. Je jasné, že Promised land nebude trhákem roku, ale rozhodně film patří do skupiny těch nadprůměrných, byť bohužel méně nápadných děl. (17.08.2013)

Problém je, že pokud znáte názory Matta Damona, tak není potřeba ani žádné myšlenkové námahy k odhadnutí konce, byť nezastírám, že aktivista mě překvapil. Téma filmu se mě moc nedotýká, ale myšlenky se dají převést i na jiný případy, které jsou bližší i naším poměrům, takže fajn. Celou dobu však film postrádal sůl, která by dodávála chuť, přišlo mě to jako když se lenochod zavěsí na strom a co se stane, to se stane. (01.02.2015)

Matta Damona /Bourne trilogia, Good Will Hunting/ hodne mam rad a uznavam a Frances McDormand /lepsi pozde nezli pozdeji/ vie hrat, ale tematicky je film hrozny. Pribeh nema dohromady co ponuknut, strhujucejsieho momentu prakticky niet, dialogy miestami az nepocuvatelne ...... prepadaku sa necudujem, a pre mna hruza : 5 % (15.09.2015)