Psohlavci

Barevný film podle stejnojmeného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sládkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu, který je v Jiráskově předloze uváděn jako Lamminger, lidově zvaný Lomikar. Tento bavorský šlechtic v letech 1621 a 1630 obdržel chodské vsi a doposud svobodní Chodové pak byli v roce 1668 prohlášeni za poddané, což mezi nimi vzbudilo velkou nevoli. "Lomikare, Lomikare. Do roka a do dne zvu tě Lomikare na Boží súd." (07.09.2013)

Nemyslím si, že by zrovna Psohlavci na sobě nesli nějaký zásadní ideologický nános - jistě, film je nutně poplatný době svého vzniku a vyzdvihnout bodré české venkovany proti arogantní německé vrchnosti se vládnoucímu režimu hodilo do krámu, nicméně do normalizačních budovatelských filmů to má pořád dost daleko. Problém filmu je jinde - jednak souhlasím s tím, že ta pražská chodština se časem promění v až rušivý element, a především pak celý ethos filmu, který to nepochybně před šedesáti lety mělo, už prostě nenávratně zmizel. Na to o jak zásadní látku jde, to nějak nemá koule... (03.05.2014)