Reklama

Reklama

Zvuky temna

  • Itálie Sette note in nero (více)

Obsahy(1)

Žena inspirovaná svou jasnovideckou vizí rozbíjí ve svém domě stěnu, aby zjistila, že vize byla pravdivá a nachází za stěnou mrtvolu. Následně se se svým psychiatrem snaží objevit pravdu. Kdo je ta mrtvola zazděná u nich v domě a kdo ji tam dal? (Chatterer)

Recenze (82)

honajz 

všechny recenze uživatele

Ono to napínavé je, ale jen do určité chvíle, protože pak víme, co víme, a vlastně jen trpně čekáme na konec, kdy se projeví to, co víme, že víme. Navíc mi tam vadilo pár logických nesrovnalostí a mohlo to mít i temnější atmosféru - dalo se z toho vydojit daleko víc. Škoda, že to nenatočil Luigi Bazzoni. A to závěrečné vysvětlování bylo až moc překotné a zamotané, takže jsem si to musel pustit víckrát, abych aspoň zhruba pochopil, oč šlo. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Co by byly všechny ty italské horory bez té fenomenální démonické hudby? Tolik napětí a strachu, co dokáže vyvolat jen samotná hudba, i když se nemusí zrovna nic děsivého dít. Kdo jiný to umí tak, jako právě taliáni?:) Zvuky temna jsou více detektivním příběhem s tíživou atmosférou, než hororem. Skvěle propleteným detektivním příběhem. I zde se divák dočká momentu, kdy jde všechno moc hladce a věci jsou najednou až příliš jasné, takže je očividné, že o to více zde něco nehraje a něco nám ještě nebylo odkryto. I když můžeme již od začátku přemítat, kdo asi může být vrahem, následující děj se stále více rozplétá, zamotává a vyjasňuje, že když potom na onen moment dojde, cítila jsem i mrazení po těle. Závěr filmu je, dalo by se říci velkolepý, i když jsem byla lehce na pochybách, co se týče logiky jistých skutků. Také bych ráda věděla "Proč? Proč tu první...?" ()

Reklama

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Rozhodně se jedná o naprosto precizně ztvárněný Fulciho počin, herecký výkon hlavní hrdinky, kamera, střih, výtvarná stránka a ústřední hudební motiv jsou naprostou perlou a pastvou pro oči. Nic proti "mistrovi", ale chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že to točil celé Fulci ... Každopádně se jedná spíše o kriminálku, málo vražd, velmi pokulhávající scénář, atmosféra mne kromě závěru nijak zvlášť nedostala. Závěr je pak docela perličkou, to je paráda. Film hodnotím podle toho, jak se mi líbil a jak na mne svojí větší částí působil. Technicky se jedná o naprostou špičku a pro příznivce italské kinematografie jistě také. Mě tam prostě chyběla ta "vyhřezlá střeva a usekané hlavy", asi jsem již trochu deformován ... Každopádně vražd a napětí mohlo být prostě víc a první hodina více srozumitelná, aby divák vlastně pochopil, co po nás mistr vlastně chce a co nám předkládá. Jinak ale doporučuju všema deseti ... ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Méně známe herecké obsazení, nezajímavé charaktery, banální dialog, málo výrazné spiknutí, téměř nulové napětí (když nepočítám poslední půl hodinu), samotné finální rozuzlení spíše chromé. Naopak nutno skutečně ocenit technickou stránku snímku (kameru, barvy), to je precizní práce. Vskutku zajímavý příběh na téma parapsychologie, která se snad ještě stále řadí do tzv. pseudověd, a pěkný podmanivý hudební motiv (téma zazní i v "Kill Bill"). Na scénáři a příběhu se podílel vedle Fulciho i jeho kamarád, jeden z klasiků žánru, Sacchetii ( "Scorpion with Two Tails", "House by the Cemetery", "Beyond" nebo "Zombi 2"). Toto překvapivě krotké, decentní, duchovně laděné giallo (pokud ho tam vůbec zařazovat, spíše jde o jakési temné krimi) neřadím k těm nejlepším počinům otce gore Fulciho (i když tou dobou byl režisér na samém vrcholu). Jeho první tři nepřekonatelná dílka mě oslovila víc, dokonce je zde hned v úvodu znovu použita scéna pádu z útesu jako v "Don't Torture a Duckling", naopak podobně laděný konec jsme poté mohli vidět v "Černé kočce". Tak možná na druhé zhlédnutí, pokud nějaké bude, můj názor časem přehodnotím.. ()

obitus 

všechny recenze uživatele

Vyborne giallo, ktere by mohlo presvedcit Fulciho odpurce, ze jeho filmy nejsou jen o vecnem gore. Pribeh, tocici se kolem zeny, ktera ma schopnost videt do minulosti je skvele postaveny a zaverecna pulhodinka neuveritelne graduje. Temna atmosfera, tak prizracna pro mistrovi pozdejsi kousky, uz vystrkuje ruzky a nektere sceny si nezadaji s temi v jeho nejlepsich filmech. Svou zasluhu na tom ma fakt, ze u Sette note in nero uz byli pritomni prakticky vsichni vyznacni Fulciho spolupracovnici - scenarista Sacchetii, na hudbe se podilel Fabio Frizzi, a nejvic je to znat na kamere Sergia Salvatiho, detaily se nesetri a spravny Fulciho fanousek si chrochta blahem. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Scéna z úvodu, při které se padající ženě tříští obličej o útes, je shodná s se scénou, kterou Fulci použil již v Non si sevizia un paperino (1972). (baronGrga)

Reklama

Reklama