Reklama

Reklama

Zvuky temna

  • Itálie Sette note in nero (více)

Obsahy(1)

Žena inspirovaná svou jasnovideckou vizí rozbíjí ve svém domě stěnu, aby zjistila, že vize byla pravdivá a nachází za stěnou mrtvolu. Následně se se svým psychiatrem snaží objevit pravdu. Kdo je ta mrtvola zazděná u nich v domě a kdo ji tam dal? (Chatterer)

Recenze (82)

Lima 

všechny recenze uživatele

Velmi, velmi krotký Fulci. Giallo to není ani omylem, horor taky ne, vlastně byste ani nepoznali, že to točil otec gore, snad až na ty neustálé rakursy a zoomy očí, což bylo jeho poznávací znamení. Je tu pár detailů na zakrvavená těla, ale velmi decentně pojaté a to zopakování efektu pádu těla z jeho předchozího kousku ´Don´t Torture a Duckling´, kde se tvář padajícího otírá do krve o skálu a my jasně vidíme, že to je pitomá figurína, to si mohl veký Lucio odpustit. Vypadalo to blbě tehdy a vypadá to blbě i teď. Ale příběh není špatný, má logiku, uchovává si tajemství až do samého závěru, kde se vyloží karty na stůl a docela pěkně to graduje. A opět se potvrdilo, že Fulci si do svých filmů uměl vybrat krásné ženy a poskytnout jim výraznou roli, kterou bylo radost hrát. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Méně známe herecké obsazení, nezajímavé charaktery, banální dialog, málo výrazné spiknutí, téměř nulové napětí (když nepočítám poslední půl hodinu), samotné finální rozuzlení spíše chromé. Naopak nutno skutečně ocenit technickou stránku snímku (kameru, barvy), to je precizní práce. Vskutku zajímavý příběh na téma parapsychologie, která se snad ještě stále řadí do tzv. pseudověd, a pěkný podmanivý hudební motiv (téma zazní i v "Kill Bill"). Na scénáři a příběhu se podílel vedle Fulciho i jeho kamarád, jeden z klasiků žánru, Sacchetii ( "Scorpion with Two Tails", "House by the Cemetery", "Beyond" nebo "Zombi 2"). Toto překvapivě krotké, decentní, duchovně laděné giallo (pokud ho tam vůbec zařazovat, spíše jde o jakési temné krimi) neřadím k těm nejlepším počinům otce gore Fulciho (i když tou dobou byl režisér na samém vrcholu). Jeho první tři nepřekonatelná dílka mě oslovila víc, dokonce je zde hned v úvodu znovu použita scéna pádu z útesu jako v "Don't Torture a Duckling", naopak podobně laděný konec jsme poté mohli vidět v "Černé kočce". Tak možná na druhé zhlédnutí, pokud nějaké bude, můj názor časem přehodnotím.. ()

Reklama

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Inteligentne napísané a inteligentne nakrútené giallo, ktorým Fulci presvedčil publikum, že je vynikajúci tradicionálny režisér, aby vzápätí provokatívne stavil na iné kvality s inými hodnotiacimi kritériami. Po tomto "dokonalom" filme sa totiž vybral cestou archetypálnej hrôzy (1979-81), kde na rozdiel od gialla nie je dôležitá ani totožnosť vraha ani vrah samotný. Jednou z podstatných rekvizít pri dešifrovaní zápletky v "Sette note" je Vermeerov obraz "Ľúbostný list", ktorý výrazne určuje i vizuálne riešenie viacerých scén. Vermeer ako majster sústredenej kontemplácie deizujúci to, čo je všedné, nepodstatné alebo kvázi nepodstatné sa zdá byť v príkrom kontraste s filmovým dielom, pri sledovaní ktorého tepová frekvencia diváka často vyskakuje nad 75. To sa však len naozaj zdá. Fulci totiž takisto používa veľavravné obrazy v obraze, indiskrétne pohľady do cudzieho súkromia, vstupy z prítmia do svetla a naopak, geometrickú štylizáciu (v poslednom zábere dovedenú do čistej abstrakcie) a zrejme i mnoho ďalšieho. Majstrovsky je zrežírovaná scéna v obrazárni, kde čierne siluety hlavných hrdinov korešpondujú s jediným čiernobielym obrazom medzi farebnými - reprodukciou spomínaného Vermeera. "Sette note" je brilantné psycho, ale na najlepšie Argentove mystériá nemá. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Úvod se sebevraždou a následná vize hrdinky navnadily, ale dál se konalo jen velmi průměrné giallo, postavené na potenciálně dobrém, leč z dálky předvídatelném a tím trestuhodně zabitém zvratu. Ten zvrat měl být až na samém konci filmu a ne, že se už někde ve třetině jasně naznačí a za půlkou vysloví na plnou hubu. Stejně tak nepřekvapí odhalená identita vraha, co naopak překvapí je, že vraždy jsou jen dvě (!), hlavně že nájezdů na detail očí je asi tak milion. Aspoň že na hrdinku se dobře kouká. ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Síce bez veľkých žánrových excesov (ako sú toporní herci, škrípajúci strih a dialógy), no inak dosť nezvládnuté giallo z dôvodu deravého scenára, ktorý je celý postavený na víziách hlavnej hrdinky (čo je inak celkom inovácia v rámci žánru) . Nehovorím, že z niečoho takého nemôže vzniknúť dobrý horor (napr. Don't Look Now), ale je to príliš veľké uľahčenie práce a tvorcovia majú vtedy tendenciu sklzávať do zjednodušených vzorcov. A to je presne problém Sette note in nero - ak by ten príbeh nemal nadprirodzenú líniu a musel by ten príbeh vyrozprávať inými metódami, bol by oveľa zaujímavejší a prekvapujúcejší. Takto je to iba jedna veľká zívačka. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Scéna z úvodu, při které se padající ženě tříští obličej o útes, je shodná s se scénou, kterou Fulci použil již v Non si sevizia un paperino (1972). (baronGrga)

Reklama

Reklama