Zvuky temna

Velmi, velmi krotký Fulci. Giallo to není ani omylem, horor taky ne, vlastně byste ani nepoznali, že to točil otec gore, snad až na ty neustálé rakursy a zoomy očí, což bylo jeho poznávací znamení. Je tu pár detailů na zakrvavená těla, ale velmi decentně pojaté a to zopakování efektu pádu těla z jeho předchozího kousku ´Don´t Torture a Duckling´, kde se tvář padajícího otírá do krve o skálu a my jasně vidíme, že to je pitomá figurína, to si mohl veký Lucio odpustit. Vypadalo to blbě tehdy a vypadá to blbě i teď. Ale příběh není špatný, má logiku, uchovává si tajemství až do samého závěru, kde se vyloží karty na stůl a docela pěkně to graduje. A opět se potvrdilo, že Fulci si do svých filmů uměl vybrat krásné ženy a poskytnout jim výraznou roli, kterou bylo radost hrát. (12.06.2019)

Tak tento film začal tak ako Non sevizia un pamperino skončil pádom do skál a názorným roztrešteným lebky.Niekedy hudba bola nežná,svieža a inokedy sa držala pochmúrnej rovine a niekedy zarezávala až do silných depresívnych tonou.Po vizuálnej stránke tomuto filmu nič nechýba,niektoré tie zvuky boli z tých nepríjemnéjších a dotvárali tejto snímke strašidelnosť.Žlté cigarety,žltý taxík majú na niečo narážať?Ale nebavilo ma strašne kludne tempo,lebo príbeh a dej boli super ale ako celok to bola jedna nuda.Bolo tam veľa náhod,ktoré boli až trápne,lebo boli očividné že režisér nevie ako dalej,tak podhadzuje samé kraviny.Atmosféru to malo ale škoda pre mna len v pár momentoch.Ale čo tu je hororové,to by ma veľmi zaujimalo. (29.04.2014)

Sette note in nero má především velmi povedený děj. Na Itálii sedmdesátých let to vyráží dech, na Fulciho obzvlášť. Od určitého momentu je sice jasné, jak bude příběh končit, nicméně díky skvělé gradaci si film divákovu pozornost udrží. Mám však pocit, že je tento film tak málo hororový, že se mu už ani nedá říkat giallo. Fakt jenom detektivka, což ale nepovažuju za zápor. (27.01.2010)

Ten plakát nahoře mě dost dlouho odrazoval, ale jelikož se mně doneslo, že to ani tak není horor jako spíš thriller, tak jsem se zhluboka nadechla a šla jsem do toho. Ani trochu toho nelituji a díky za tip, který už sice něco pamatuje, ale nic to nemění na faktu, že jsem byla napnutá po celou dobu a obzvlášť od momentu určitého vyjasnění jasnovidecké vize. Pak jsem jen čekala do jakých detailů se splní. Konec byl vysloveně parádní, jen mně na mysli zůstala otázka ohledně předešlé akce a proč? To ale nebylo zřejmě to podstatné. Jinak rozhodně nezanedbatelná byla i velmi vhodně zvolená hudba, smysl pro barvy, detaily a atmosféru, která se dala místy krájet. Výborná byla i Jennifer O'Neill, s jejíma očima, protože to dodalo celému snímku ten správný šmrnc. Zvuky temna v každém případě stojí za zhlédnutí, nebudete litovat. (29.06.2015)

Po filmu Le porte del silenzio(1991) což byl vlastně Fulciho poslední film kterej natočil a nutno říct, že né vydařenej, vybíral jsem z Fulciho snímků kterej ještě neviděl a kterým bych si popřípadě spravil chuť. A vybral jsem Sette note in nero. Tady už mě L. Fulci o5 přesvědčil, že umí. Atmosferický a napínavý až do poslední chvíle. Navíc jde o film s krásnou herečkou v hlavní roli. 4hvězdy. (11.12.2023)