Cold Skin

Jak tak pozoruju,tak tvůrci starších extrémně drsnejch snímečků solidně vyklízej pozice,a stěhujou se někam do nudný filmařiny ..Když sem zjistil,že můj oblíbenec (v topce ho nemám) Gens natočil v roce 2017 dva filmy,zaplesal sem radostí.Aja mě už zklamal,tak sem sázel na tohodle rejžu.No,ale Crucifixon je slabota,a tak zbyl je Cold skin.Už scestný názory některejch břídilů,že je to trochu podobný Descentu mě dostali,protože to je nesmysl.U Descentu jsem ani nedutal,a krve by se ve mě nedořezal,jako bych byl s těma ženskejma v tom jeskynním komplexu.Naopak tenhle výtvor je chvílema romantickej,pak se tam střílí,ale jaksi bez atmosféry a emocí,a k hororu to má dost daleko.Zklamání obří,až by jeden zaplakal.Příště do podobnýho hovna půjdu jen s flaškou rumu.40%. (25.03.2018)

Xaviera považuji za neuvěřitelně inspirující bytost a dalo by se říci, že právě on mi před třemi lety v Cannes ukázal směr cesty směřující k hororové režii. Dmul jsem se pýchou, když obdivně hovořil o mých ohromujících znalostech hororové teorie, čemuž hned vzápětí učinil přítrž výrokem, že unce praxe je důležitější a prospěšnější než kilogramy teorií. Klaním se Xavierově moudrosti, ale jakožto hororový expert musím konstatovat, že v případě Cold Skin mělo raději zůstat pouze u teorie. Exekuce se totiž vůbec nezdařila (přinejmenším v rámci standardu kvality, který od Xaviera očekáváme). Pinolova knižní předloha oplývá velkou mírou násilí a sexuální brutality, což Xavier kupodivu až tak nereflektuje a naopak sází na přemíru poetičnosti, která vůbec není vlastní jeho dosavadní tvorbě. Snímek působí neskutečně rozvlekle a hororovým divákům ho v žádném případě nemohu doporučit. Vím, že Xavier je velkým fanouškem Pinolovy knihy, a prostřednictvím Cold Skin chtěl zkrátka její příběh sdílet s námi. A spolu s tím si i ohmatat nové postupy a nadobro se vymanit ze zavedené škatulky. To je třeba ocenit, ale ve výsledku za pouhé dvě hvězdy. (17.04.2018)

Strohé, mořsky skalnaté exteriéry, mysteriózní atmosféra a poutavý příběh, odehrávající se v zajímavé době počátku 20. století. Evokace románů Julese Verna, nebo fantastických povídek H. G. Wellse. Ale přiznám se, že smysl toho všeho mi poněkud unikl. Jako vědecko-fantastické vyprávění je to slabé, protože bez odpovědí a vlastně i bez otázek na původ a způsob života oné tajemné obojživelné rasy, horror to taky není, takže ve finále jde vlastně jen o poněkud plytkou, i když líbivou pseudohumanistickou fantastiku. Ale rozhodně nelituju ztraceného času a ke zkouknutí doporučuju, minimálně zoofilové, nebo nejrůznější xenofilové si mohou přijít na své. (25.02.2018)

Tak horor ani náhodou, skôr mi to pripadalo ako komorná dráma (sem-tam akcia) opisujúca vzťah medzi trojicou, ktorá obýva opustený maják na malom ostrove.. Vôbec nie zlé, po technickej stránke takmer dokonalé, Xavier sa vôbec nemusí hanbiť. Avšak je tu viac otázok hlavne o pôvode tých vodných hybridov či čo to bolo za rasu. Masky výborné, ale pri rozpočte 8500000$ sa to dalo čakať. P.S. Keď si na ostrove dlhodobo sám, je jasné, že pretiahneš nielen kohokoľvek ,ale aj... :) (16.01.2018)

Možné spoilery. Uprostřed moře ostrov, na ostrově maják, v majáku Ray Stevenson a jakási ochočená potvora. Něco mezi Fantomasem a žábou. No a další fantožáby na něj čas od času pořádají nájezdy. Když tam připluje mladý meteorolog, tak se nejprve postaví na stranu majákového strážce, ale pak začne objevovat výjimečnost vodních tvorů. Takové nic. Nějakou příběhovou kostru aby člověk pohledal. Víceméně je to o mydlení se mezi žabákama a lidma a i když je to někdy zábavné, poměrně ryhle se to okouká. Ta romantická linka, dá-li se to tak nazvat, byla poněkud nemotorná, ačkoliv chápu, co tím chtěl básník říci a k její podstatě vlastně nemám výhrady. Herecky je to celkem fajn, i když Aura Garrido, na kterou jsem se celkem těšil, tady je k nepoznání. Gens nějak stagnuje. 40% (16.02.2018)