Věra 68

Uceleny a reprezentativni dokument o nasi nejlepsi gymnastce v historii. Potesi dostatek historickych zaberu, kdy predevsim u cvicebnich sestav se taji dech a pada spodni celist. Vera Caslavska je pozoruhodna zena, ktera dokaze zaujmout nejen diky sportovnim uspechum a neni se cemu divit, ze si pred lety krome nas, tato krasna sportovkyne ziskala i srdce nejen Mexicanu a Japoncu. Ocenuji i navstevu s filmovym stabem v Mexiku a ze se dokument nevyhyba zadnemu tematu. Jedine, co mi hnulo zluci byl monolog Johna Boka, ktery tak jiste obhajoval nevinnost syna Very Caslavske. Sommerova odvedla velmi kvalitni praci. (29.12.2012)

Věra Čáslavská byla jednou z nejznámějších našich osobností ve světě. Světový věhlas si zasloužila svou sportovní dominancí v gymnastice (je vůbec nejúspěšnější naší olympioničkou) a také svým protestem proti okupaci na olympiádě v Mexiku v roce 1968, který jí pak dali komunisti sežrat. Místo oslavování jejího úspěchu a poděkování, jí vyloučili ze společnosti a zakázali vše, co měla ráda. Zaslouženého ocenění se jí dostalo až po revoluci. To jsou obecně známá fakta, které znovu připomíná tento dokument Olgy Sommerové. Jako u podobných dokumentů, obsah jednoznačně přebíjí formu, která je průměrná. Přesto díky za něj. Za to, že potěšil Věru Čáslavskou krásnými vzpomínkami při natáčení. Za to, že připomněl většině, jakou sportovní hvězdu jsme měli. A taky za to, že ukázal, co byli komunisti zač a jaká strašná doba to po 1968 byla. (13.08.2021)

Před shlédnutím tohoto dokumentu, který v sobě nemá ani špetku objektivity a je to vysloveně portrét Věry Čáslavské z pohledu její kamarádky Olgy Sommerové, doporučuji si přečíst tuto knihu: http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-proste-zabil-jsem-sveho-otce-562527.html. Ambice udělat z Věry Čáslavské národní ikonu naopak způsobila to, že tvůrci vytvořili naprostý paskvil, který nejenže úplně nesmyslně adoruje všemu, co hlavní postava v životě udělala, ale také překrucuje fakta a důležité výpovědi ohledně případu smrti Josefa Odložila. Dokument svým obsahem bohužel vykrádá jméno Věry Čáslavské a na její památné a obdivuhodné sportovní výkony hází špatné světlo. (13.06.2014)

LFŠ 2012: Ke své smůle jsem shodou okolností před zhlédnutím filmu četla rozhovor s Věrou Čáslavskou a ještě s ní slyšela rozhovor v radiu, takže pro mě dokument nebyl vesměs ničím novým, na druhou stranu bylo hezké vidět archivní záběry, které dneska člověk, pokud je cíleně nevyhledává, asi jen tak nevidí. Ačkoli mě dokument jako takový tolik nezaujal, musí se nechat, že Věra Čáslavská je krásná a je dobře, že o ní dokument mohl vzniknout. (3,5*) (03.08.2012)

Dokument o adorované Věře bych ohodnotila o bod více, kdyby se v něm zúčastnění nesnažili "uvést na správnou míru" selhání jejího syna. Objektivitu, prosím. Lze dohledat na internetu, jak se neštěstí přihodilo. Syn Čáslavské svého otce jistě nechtěl úmyslně zabít, ale zdaleka to z něho nedělá nevinnou oběť justičního omylu. Nad úspěchy paní Čáslavské lze žasnout a obdivovat je, to však neznamená, že lze v dokumentu přehlížet nepohodlná fakta. Buď o neštěstí neměli vůbec hovořit nebo popsat pravdivě- z více stran -jak se nehoda s vystupňovanou synovou agresí odehrála (zesměšňování, úmyslné zničení otcova auta, pak rána pěstí do hlavy, která vedla ke kómatu...). Těžko se mi to píše, ale napsat jsem to musela. Je mi to líto. (05.08.2016)