Zlá krev

Generační výpověď. rod českých Žiletek. Kdo neprošel přelomem devadesátek, asi tenhle tenhle svěží vítr pochopí jen napůl, asi jako třeba já Rebela bez příčiny. Krásné záběry!!! Postavy jak z Uzřela oslice anděla, krásné ženy, osten Věčného návratu. Odpustí se tomu detektivka, klipovitost i přitaženost celku za vlasy. Silné! (18.12.2014)

Jak píše xxmartinxx, Jako dvacetiminutová práce studenta FAMU na téma "jak mě ovlivnil JLG" by to bylo skvělé. S tím musím souhlasit. Jenže to nemá 20 minut, ale skoro dvě hodiny a s každou další minutou navíc se víc projevuje samoúčelnost celého filmu. Já začal Caraxe z tohohle podezírat už u Holy Motors, kde jsem ten lartpourlartistický dojem z toho krapet měl, ale zase mi to částečně vykompenzovaly různé myšlenky v tom (tedy dokud to nedošlo do té fáze, kdy už to nemělo moc co říct). Doufal jsem v něco takového i u Zlé krve, ale bohužel to byl jenom samoúčelný lartpourlartistický experiment, který se strašně snaží každou scénou odkazovat na Godardův styl, ale víc v tom skutečně není. Tedy jo, v závěru máme carpe diem. A tím to hasne, něco navíc si v tom ale člověk může vymyslet vždycky, aby sám sebe obelhal v tom, že to vlastně bylo dost prázdné. Ale zase to nemyslím nějak útočně, třeba to časem uvidím znova, bude mi to připadat geniální a pak se tu budu stydět za to, co jsem tu psal. To je ale zatím ve hvězdách. V tuhle chvíli mi ten film neměl moc co dát a ačkoli jednotlivé scény vypadají velmi zajímavě a dobře, jako celek to bylo ubíjející a nudit jsem se u toho začal docela rychle. A ani zajímavá zápletka tu neměla moc co zachránit, když tu o ni vlastně ani nešlo a povedené na ní je snad nakonec jen to, že má něco jako závěr. Popravdě mě to bavilo skoro úplně stejně (tady byl aspoň zajímavější vizuál) jako U konce s dechem - takže nebavilo. 2* (15.01.2022)

Ono je celkom zrejmé, že chce  Carax odkazovať na raného Godarda, predovšetkým na U konce s dechem, Made in USA a Partu pro sebe. Darí sa mu to viacmenej úspešne (Godard nikdy nebol nenapodobniteľný, ani najlepší, bol iba prvý). Ten film dokáže byť neskutočne cool v jednotlivostiach, a rovnako ako Godard sa podráža vlastnou neochotou byť vážny. Za pekné ženy a kultové scény dávam 4*, rovnako ako u Godarda, a rovnako som sa nudil. A rovnako mi tie  zostanú v pamäti. (14.09.2021)

Fascinující snímek pohybující se na pomezí romantické komedie a kriminálního thrilleru, formálbě si pak beroucí inspiraci snad úplně ve všem, surrealismem a německým expresionismem počínaje (Alexovo vykouknutí zpoda schodů), přes čistotu plakátu z Ikey až po videoklipovou poetiku (Lavant zde navíc silně připomíná Nicka Cavea) a obrazy samostatně fungující jako umělecká díla. Mimoto zaujme mimořádně vytříbeným filmovým jazykem a překrásnou kamerou, sladkými herečkami, živelným Lavantem.. A v neposlední řadě také mimořádně působivým, komplikovaným a přitom přehledným příběhem. Výsledek? Jeden z nejopojnějších, nejčistších a nejkrásnějších zážitků, které mi doposud světová kinematografie nabídla... (18.03.2010)

Tak na francouzský film zas chvíli nebudu mít náladu. Prvních 45 minut bylo jako věčnost! A to fakt nejsem z těch lidí, kteří neustále potřebují nějakou akci. Ale tohle bylo moc. Pokus o umění (asi?), ale přitom čirá demence. Týpek nesympatickej, chová se jak magor, ale oni vůbec všichni se tam chovají jako chovanci ústavu pro duševně chorý. Nezachránila to ani Modern love od Bowieho (to jsem uvažovala o jedné hvězdičce, protože ta scéna má k umění asi nejblíž). Jedna hodina padesát dva minut, za kterou jsem si asi pětatřicetkrát řekla "bože, to je ale ptákovina". (28.03.2018)