Amatér

Kieślowského barevnou trilogii moc nemusím, ale tento jeho raný film mi nesmírně sednul. A to jak samotným námětem, tak obsazením titulní role - můj polský oblíbenec Jerzy Stuhr, kterého znám z mnoha jiných filmů, mě oslovil od prvního záběru, v titulní roli je naprosto výborný a Filip Mosz je v jeho podání neuvěřitelně přesvědčivý a sympatický. Sledovat jeho vývoj v průběhu filmu je zcela fascinující a člověk se zde dočká celé řady neobyčejně silných a emočně vypjatých scén - film je to velmi naléhavý, dojemný, a současně i nesmírně vtipný (dialogy nezapřou Stuhrův rukopis). Amatér je mistrný a krásný film, který je mj. velkou poctou lásce k filmování. Možnost vidět ho v kině na velkém plátně pro mě znamenala velký zážítek. (13.10.2015)

Polská "vlna morálního neklidu" přinesla řadu nových impulsů podobně jako ruská kinematografie gorbačevovské přestavby. Krize komunistických režimů po srpnových událostech v Československu se dále prohloubila a vznikl tak prostor, ale i potřeba pro ještě vyhrocenější kritickou sebereflexi než po Chruščovově projevu na XX. sjezdu KSSS. Kamera a její pohled z tohoto hlediska jaksi spontánně přerůstají do zrcadla společenské kritiky, která od kritických záznamů všedního dne dospívá až k nižším a postupně i jádrovým nomenklaturám všeho druhu. Filmový amatér-panegyrik se svou nesmlouvavou důsledností mění v až takřkadisidenta. Strohý dokumentární záběr se mění ve vlastně rafinovanou poetiku a iluze, že se nejedná o uměleckou reflexi, ale o skutečný příběh, se stává takřka dokonalou. Účinek filmu to jen dále zesiluje a umocňuje. Jerzy Stuhr osvědčil své nevšední kvality i v jiných filmech (např. SEXMISE). Pokud bychom v naší kinematografii hledali srovnatelné paralely, musíme jít dále do minulosti, ke kinematografii vlny šedesátých let (Kožíkova ČERNÁ OVCE, UCHO, BÍLÁ PANÍ, STARCI NA CHMELU). Normalizaci v našem slova smyslu Polsko nepoznalo ani po událostech ledna 1981. A nepoznalo ani srovnatelnou emigraci řady tvůrčích individualit (Forman, Passer, Blažek ad.) v českém a československém rozsahu a dosahu. To ovšem nesnižuje kvality tohoto Kieszlowského filmu a jeho průkazně nadčasovou hodnotu. (20.10.2007)

Skutečně hutné drama - jak to Kieślowski umí. A tímhle filmem jsem zároveň dokoukal jeho celovečerní tvorbu. Amatér je o mladém muži, co se právě stal otcem a pořídil si kameru, aby mohl natočit chvíle se svojí manželkou a jejich novorozeným dítětem. To postupně přeroste ve velký koníček hlavního hrdiny, problém je v tom, že jeho manželka to moc neschvaluje. To přesně je ústřední téma filmu - rozpor mezi rodinou a zálibou pro natáčení filmů. Tohle téma je zde perfektně rozebrané, ale není jediné, objevuje se tu i jistá cenzura ze strany "těch vyšších" a sám hlavní hrdina se prostřednictvím natáčení vlastně hledá sebe samotného. Především to je dost slušně vystavené drama se sympatickými postavami, z nichž ani jedna podána jako "ta vyloženě dobrá" nebo "ta vyloženě špatná", naopak, všechny jsou životné. A proto že vše tak skvěle funguje, má závěr neskutečnou sílu. Po filmařské stránce je ten film taky perfektní, stejně jako po té herecké, ale to už je u Kieślowského klasika. Spíš jsem nadšený z toho, jak z jednoduchého tématu dokázal udělat film skoro na dvě hodiny, přičemž zde snad není jediná scéna, která by byla vatou. Hlavně mi to dokazuje, jak skvělý režisér je, protože Amatér se mu fakt povedl. Kromě pár drobných výtek (které jsou ale natolik malicherné, že nevidím smysl v tom je vypisovat) nemám co tomu vyčítat. Jestli je to ale nejlepší Kieślowského film, to uvidím časem. Rozhodně k tomu ale nemá daleko. 5* (28.11.2020)

Jeden z největších klasiků polské kinematografie tímto dílem doslova burcuje začínající filmaře, aby se bez váhání chopili kamery a natáčeli, co se jim zlíbí. Zároveň však drží zvednutý ukazovák a varuje před tím, jak dokáže objektiv kamery zkreslit vnímání reality a narušit přístup třeba i k dříve neotřesitelným rodinným hodnotám - jinými slovy, jak se může hledání toho správného záběru stát osobnějším než láska k vlastní ženě a dítěti. Amatér je každopádně dalším skvěle zrežírovaným filmem Krzysztofa Kieślowskiho, který opět promyšleně zapojuje stylistické postupy do cílené tematické struktury a pohrává si s estetikou amatérského filmu konstruktivně a soudržně. Tohle je opravdu snímek o filmařině a filmaři, který si postupně osvojuje nové přístupy a hlediska, jimiž nahlíží nejen na zkoumané subjekty, nýbrž i na vlastní život a jeho interpretaci. 85% (16.01.2021)