Klip

Pre niekoho možno šokantné. Pre mňa nie. No dobre, bolo tam toho možno viac ako býva v "normálnych" filmoch, ale sex patrí k životu, to ma nešokovalo. To všetko okolo toho, by ma možno šokovalo, ale bohužiaľ viem, že aj takáto existuje mládež. Už na základe toho, čo si dievčinka obliekla na prvú párty vo filme, mi bolo zrejmé, v akej skupine mladých sa pani režisérka pohybovala, keď pripravovala svoj film. Ja ale viem ešte jednu vec, že nie všetká mládež je takáto. Chválabohu. Tej život ale nie je šokujúci a pre diváka je tým pádom asi menej zaujímavý. No a k filmu poviem len toľko, že pôsobil naozaj veľmi skutočne a hudba v ňom bola otrasná. A jedna vec ma predsa len šokovala, keď mladá prišla z párty domov oblečená ako šlapka, tak ma šokovala otcova veta: Obleč sa, musí ti byť zima. ... to kde sme? (Filmová výzva 2015 - ambron) (27.09.2015)

Možná jsem zdegenerovaná prostředím, ve kterém se pohybuji, ale tohle je pro mě skutečný scifi svět, kterému nerozumím, a ani nechci rozumět. Pokud bych se ocitla v podobné společnosti, uvázala bych si co nejrychleji smyčku a kašlala na to. Viděla jsem filmy z různých prostředí, ale v žádném z nich se nevyskytovalo tolik postav, které postrádají jakýkoliv náznak inteligence. Celé mi to připadá neskutečně přehnané a nepochopitelné. A i kdybych přistoupila na to, že mám toto považovat za reálné prostředí, tak byla spousta pasáží neuvěřitelně nudná. P.S. Sexuální scény jsou nakonec tím nejméně šokujícím pro každého, kdo někdy koutkem oka zahlédl porno. (21.03.2013)

Mám pocit, že všechno důležité bylo už řečeno v pochvalných kritikách k filmu, tak snad jen takový malý podotek. Vytýkat Klipu, že se v něm nic neděje nebo že nemá jednoznačně uzavřený konec, je samozřejmě nesmysl. Otevřená struktura snímku prostě odráží realitu nových médií, která se skládá ze skrumáže výkřiků, fragmentů youtube videí apod. Tomu odpovídají i časté jump cuty. Vyprázdněná narace sice není ničim novým, ale domnívám se, že jakožto forma vyprávění nejlépe odpovídá současnosti. Dnes sice svět pořád vnímáme do jisté míry kauzálně, ale fragmentárnost spojená s internetem nebo smartphony je čím dál patrnější. Myslím si proto, že takto "vyprázdněných" filmů bude postupně přibývat i v mainstreamové kinematografii, byť nejspíš půjde o nařeďenou formu původně avantgardních postupů. Klip, ač stále divácky nepříliš přátelský, možná v tomto směru představuje určitý vývojový mezistupeň a podobně jako Gamer nebo Southland Tales je jedním z filmů, které jsou, jak řekl V. I. Lenin a Steven Shaviro, "radikální jako realita sama". (14.09.2012)

Skličující podívaná. Zarmucuje mě jednak neutěšeností prostředí, v němž se odehrává, a druhak svým neukotveným filmařským výrazem, který má daleko k nějaké přesvědčivé či autentické generační výpovědi. Klip je mnohem spíše jakousi trudnou experimentální výpravou za hranice posledních pozůstatků západních konvencí, které překračuje s razancí východoevropské pornoprodukce. Když na to přijde, v nouzi tím nejspíš nepohrdnete, ale osobně bych od podobných filmů očekával přece jen něco víc. Klip mi kupříkladu připomněl snímek Všichni umřou, jen já ne, který jsem před lety viděl ve Varech, a který mě osobně oslovil víc. Přesto podobné snímky nevyhledávám a považuji je nanejvýš za sociologickou sondu ze světa, kam už dávno nepatřím, a kam jsem maximálně ochotný čas od čas zpovzdálí nahlédnout s vědomím, že v dospívání to stejně nemá snadné nikdo, lhostejno kde na světe se nachází. Snad jsem již příliš zcyničtělý a otupělý z našeho světa, v němž s námi Prozřetelnost hraje ruskou ruletu, v níž se jedni náhodně rodí do ráje privilegovaných a druzí do pekla zatracených, ale osobně už mě snímky tohoto rázu nic než nekonečně nudí, a konkrétně u Klipu jsem co chvíli netrpělivě koukal na hodinky, kdy bude konečně konec. Tohle je prostě špatně, všechno je špatně, někteří z nás se neměli nikdy narodit, a jediné, co s tím stejně v tomto slzavém údolí zmůžeme, je kopnout do sebe na baru zbytek toho dryjáku a povzdechnout si v duchu nad tím, v jak šíleném světě někteří z nás žijí. (05.09.2012)

Narozdíl od filmů Larryho Clarka, který příliš tlačí na pilu a bývá tak spíš směšný, než zneklidňující, tento film se drží v mezích toho, co opravdu znám ze svého okolí, a působí tak upřímně. Není prázdný a přináší silné otázky, po jejichž odpovědi je dnes nutné se ptát: Co s tím, jak je mladá generace povrchní? Jak jim vštípit důležité hodnoty jako je rodina, vzdělání? Co dělat s tím, že se dnešní náctiletí neumí bavit o ničem jiném, než o tom, jaké má kdo péro a kdo kde koho vykouřil a jak mu to šlo...? Co dělat s tím, že kdo má blbé fotky na fejsbuku, jako by neexistoval? Jak už jsem psal výše - skutečně znám takové lidi (i mnohem starší), co se potácí od ničeho nikam, tráví veškeré volné chvíle na diskotékách, kde souloží na záchodcích. Jaké hodnoty pak vštípí svým dětem? Depresivní film, který ale nakonec nemohu hodnotit nadprůměrně, přestože mu vlastně fandím. Jednak měl být kratší - časem se scény opakují a film tak ztrácí pozornost, ideálem by podle mě bylo takových 75 minut. A jednak - sice netlačí na pilu tak moc jako Larry Clark, ale pár rádoby-šokujících věcí se tu taky najde. Podle mě by filmu svědčila určitá forma umělecké stylizace, např. nejlepší milostnou scénou je ta natočená na mobil někde v potemnělé hale, kde prakticky není vůbec nic vidět. Nejsem prudérní a erotika mi nevadí, ale taková eroticky otevřená scéna tam mohla být třeba jedna. Když je jich tam asi 8, trochu to zavání prvoplánem. (22.09.2012)