Moji přátelé II

Už dlouho jsem se u filmu takhle nenasmál. S touhle partičkou přátel se rozhodně nebudete nudit. Film jsem viděl už před mnoha lety a vim, že se mi to líbilo hodně. Teď jsem k tomu přistupoval trochu s nedůvěrou. Těch filmů, který jsem měl rád v dětství, ale o 20 let později mě to dost zklamalo, jsem viděl už hodně. Tahle komedie rozhodně nezklamala. Ke konci teda film trochu ztrácí dech a spíš se tak rozpadá na jednotlivý scénky, ale 4 hvězdy si rozhodně zaslouží... (09.09.2014)

Moje přátele II mi poprvé pouštěli o generaci starší příbuzní. Skryté krásy filmu jsem však odhaloval až postupně a musím upřímně říct, že dnes si všechny naprosto geniální fóry vychutnávám plnými doušky a pokaždé odhalím něco navíc. V okruhu mých přátel a příbuzných řada hlášek ("já jsem sklízela", "vyšlo, ale není tam", polévka je trochu hořká", "buď vychytralý jako jelen" aj.) zkultovněla a rádi se jimi častujeme. Podobně vystavěné, dosti černé a s takovou grácií podané kousky by jinde pohledal. Relativně blízko mi přijde třeba Nenápadný půvab buržoazie. "Slabší chvilky" v oku diváka podle mého mohou vyplývat právě z důvodu vidění poprvé nebo očekávání svižné, pro jiné komedie typické chronologické dějovosti; tohle je spíš o variacích poněkud ujetého, leč poetického mentálního stavu. (25.09.2008)

Nebylo mi to jen příjemný, obsahuje to i momenty, které mi byly vysloveně proti srsti (za všechny hadí žena odeslaná v kufru bůh ví kam). Celkově byl ten jejich humor docela za hranou, ten vdovec ze hřbitova by měl kvůli pěti minutám něčí srandy taky po zbytek života o čem přemýšlet. Takhle bych to asi vůbec neměl brát, ale nemůžu si pomoct. (29.03.2019)

kdyby nebylo toho italskýho balastu, kdyby to nebyl pořád tentýž dekameron, kdyby tam nebyly ošklivý manželky a všudypřítomný paroháči, bylo by to kvalitní dílo evropskýho humoru... na druhou stranu...tolik na kultovnost aspirujících a vícevrstevnatejch "scének" jsem moc neviděl, takže vlastně musim pochválit ty italsko-francouzský magory, skřížený s luďkem sobotou, monty pythonama, zdeňkem svěrákem a spoustou jinejch, jim podobnejch. ...našel jsem tam i jima jarmusche...heč (02.02.2012)

Pokračování skvělé italské komedie. Řekl bych, že tvůrci filmu na některé věci po skončení prvního dílu nepomysleli. Třeba na to, že doktor z prvního dílu měl být znám až po dospělosti Peruzziho syna, určitě také nepomysleli na to, že Noiret bude potřeba i v dalším dílu, proto je tento díl spíše vzpomínkový. To ale na kvalitě snímku vůbec neubírá. Opět kopa srandy v podání starých kamarádů. (02.10.2007)