Tango

Totální výlet do světa absurdity a bezbřehého šovinismu s mnoha vtipnými výroky. Po dobrém rozjezdu sice film trochu přešlapuje na místě, ale o to ani moc nejde. Hlavním problémem jsou ženy, zabydlí se nám v hlavě a ne a ne zmizet. A to bysme si my, chlapi, měli uvědomit. Svůj komentář nemohu zakončit jinak, než závěrečnou větou celého filmu "...živé či mrtvé a nepřestanou nás srát". (18.08.2010)

Tango je vlastně spíš více překvapivé ve vyústění dialogů v jednotlivých scénách, které jsou netradiční. Ve "vypointování".Ale to "vypointování" vlastně není, až na pár výjimek, zase tak vtipné. Tango je pro mě zvláštní film, oceňuji jeho styl, který je prostě jiný, originálnější, to rozhodně, ale zase se musím přiznat, že mě to místy nebavilo. U komedie, nebo spíš road movie stěží odpustitelná věc. 65% (03.06.2014)

Možná jsem se nejdřív musel prodívat rapidně rozjetým startem a zvyknout si na styl humoru obsahující mj. množství sexu, šílené akce, vulgarismů i drobný fekál (explicitní prdění), možná jsem v takové ujetině potřeboval na scéně oblíbence typu Philippa Noireta, aby mě to začalo bavit. Nicméně s Noiretovým opožděným nástupem jsem si Tango přes původní odpor začal dost užívat. Takový černohumorný nářez skloubený se schématem road movie se každý den nevidí, ačkoliv Patrice Leconte nezapře zvolenými motivy a částečně i vedením děje silnou inspiraci Bertrandem Blierem (obzvlášť jeho Studeným bufetem). V souvislosti s tím oceňuji, že se Leconte nesnaží svůj zdroj inspirace vyloženě napodobit a tak místo absurdně a tajuplně stylizované mizanscény se tady často pohybujeme v klasicky civilním prostředí. Na druhé straně celkový zážitek z Tanga u mě pokulhává, nemám z něj nezapomenutelný dojem a přestože jsem se víckrát zasmál a některé scény jsou hodně povedené (fingovaná rybařina, první společné vyjednávání na zahrádce nebo později vážněji podaný rozhovor na hotelové chodbě s postavou J. Rocheforta), ke konci mi už děj přišel otravně zacyklený v množství zvratů. V tuto chvíli i proto nevím, zda bych se na Tango někdy podíval znovu, což je u mě při rozhodování mezi 3* a 4* u komedie rozhodující. Uvidíme časem. [70%] (15.08.2023)

Tak předně k slovenskému obsahu - Vincent ve vězení neskončí! Což je taky jedna z věcí, proč tuhle ulítlou komedii neberu. Ono to celé bylo docela vtipné, někdy se ani nemuselo moc napovídat a Noiret, Bohringer a Lhermitte to zahráli třeba jen tím, že se vyděšeně otočili, ale prostě mi tu chyběl reálný základ a když hezká Judith Godrèche vytáhla v restauraci pistoli, pochopil jsem, že tohle se mi líbit nebude. Navíc mě iritovaly vlasy Miou-Miou, takovou kadrnožku aby pohledal. No vážně, už dlouho mě film takhle neštval. (13.07.2013)

Vůbec ne protiženský film, i když se to na první pohled může zdát. Naopak, z toho filmu na mě čišela absolutní pohoda, a to se tam pořád mluví o zabíjení. Původně jsem nevěděla, do čeho jdu, ten disk mi padl do ruky náhodou. Jen jsem si říkala, že film, ve kterém hraje Philippe Noiret, nemůže být špatný. A byl to pěkný nářez. Vlastně svižně odsýpající road (a částečně air) movie s charismatickou hlavní mužskou trojkou v čele se zmíněným P. Noiretem ("Lékaři bez hranic - sestřičky bez kalhotek.") a pár skvělými epizodními postavami ("Nechcete mi udělat dítě? Mám dnes ovulační den.") 88 minut je málo, dám si to znovu! (08.01.2011)